Sobota 16. října 2021, svátek má Havel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 16. října 2021 Havel

Postřiky jsou větší riziko, říká vědkyně o geneticky upravených rostlinách

  5:53
Molekulární bioložka olomouckého univerzitního centra pro biotechnologický a zemědělský výzkum Katarína Holubová mění pomocí genů vlastnosti ječmene. Snaží se, aby víc rodil. Ve skleníku se jí to už podařilo, teď modifikovanou obilovinu testuje na poli. A doufá, že jednou její výzkum zemědělci využijí v praxi.

Molekulární bioložka Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Katarína Holubová v pěstírně ječmene, na jehož genetické modifikaci zaměřené na zvýšení výnosů pracuje. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Z vaší slovenštiny je jasné, že nejste olomouckou rodačkou. Jak jste se dostala na Hanou?
Pocházím z východního Slovenska, z Humenného. Do Olomouce jsem odešla před 11 lety po maturitě na gymnáziu studovat univerzitu. Původně jsem dělala medicínu, po dvou letech jsem ale přešla na přírodovědeckou fakultu na obor biochemie. Ta mě celkem hodně chytla. Už ve druhém ročníku jsem začala pracovat v laboratoři na pracovišti, na kterém působím dodnes.

Dnes už ale jako vědecká pracovnice. Co vás vůbec na biochemii tak nadchlo?
Pro upřesnění, věnuju se specifické části biochemie, a to molekulární biologii. Na tu otázku ale odpovím obecně. Mě nadchla věda jako taková. Díky ní můžete něco sám vymyslet, objevit. Úžasná je také v tom, že jde stále kupředu a nutí tak člověka pořád se učit novým věcem, díky nimž se sám zdokonaluje.

Když to zjednoduším, tak vymýšlíte, jak změnit pomocí genů vlastnosti rostlin. Vy víte, který gen do rostliny přidat, nebo jdete spíš cestou pokusů a omylů?
V první řadě je potřeba si vytipovat na základě dostupných poznatků gen, který by mohl ovlivňovat vlastnost, kterou chcete upravit. V případě našeho výzkumu jde o výnosy ječmene jarního, tedy o jejich navýšení. Zaměřujeme se na geny související s metabolismem rostlinných hormonů cytokininů. Vložením vytipovaného genu či jeho části do ječmene můžete stimulovat anebo utlumovat tvorbu proteinu, který je tímto genem kódovaný. Po jeho vložení do ječmene pozorujete, zda se rostlina chová tak, jak jste si přáli.

Olomoucká vědkyně

To, jestli vaše úvahy byly správné, zjistíte za jak dlouho?
Pokud to vezmu od prvotní myšlenky, tak u ječmene jde nejméně o dva roky. Jinak to ale nejde, protože růst rostlin neurychlujeme. To čekání je asi nejhorší, už jsem se ale naučila být trpělivá.

Co když se požadovaný výsledek nedostaví?
Ve vědě se říká, že i negativní výsledek je výsledek. Může vás to posunout dál. Na druhou stranu nezastírám, že člověk může být vyhozen z práce, protože jeho - třeba čtyřletá - práce nesplnila očekávání. I nad námi visí Damoklův meč, byť jsme financováni z grantů od státu, případně Evropské unie. Musíme je splnit. V opačném případě by hrozilo, že budeme muset peníze vracet.

To musejí být docela nervy...
Ano, sama jsem ten tlak zažila v období, kdy se mi nedařilo. Ale nevzdala jsem to.

Tuším, že chcete dopovědět, že výsledky nakonec přišly.
Zatím můžu mluvit jen o ječmeni pěstovaném ve skleníkových podmínkách. Rostliny, které jsem geneticky upravila, tam dosahují o 15 procent vyšších výnosů. Teď jsme na začátku polních pokusů, které trvají u ječmene tak tři roky, aby závěry byly průkazné. Když dopadnou dobře, a zároveň si rostlina v budoucnu ponechá změněné vlastnosti - někdy se totiž stává, že si během několika let najde kličku a vrátí se do normálu - budu si moci říct, že jsem se podílela na něčem, co by se jednou mohlo uplatnit v praxi. To by byl super pocit.

Pěstování geneticky modifikovaných rostlin je ale v Česku striktně regulováno, respektive pěstování upraveného ječmene povolené není...
To nic nemění na faktu, že pokud výzkum dotáhneme do konce, výsledkem mé práce bude něco, na čem by se jednou v praxi dalo stavět. Dalo stavět říkám záměrně, protože my pracujeme při výzkumu s jednodušší odrůdou ječmene, než se používá v zemědělství. Ve výzkumu by tudíž bylo potřeba pokračovat u odrůd, které se pěstují komerčně. To se obvykle dělá na objednávku konkrétní firmy, která výzkum platí. Bylo by fajn, kdyby se taková našla, jisté to ale není. I s tím ale vědec musí počítat.

Jak dlouho už vlastně zkoumáte ječmen a proč právě ten?
Sama jsem si to nevymyslela. Když jsem ve druhém ročníku přišla do laboratoří centra, výzkum ječmene tam právě začínal. Já dostala šanci se do tohoto projektu zapojit. Protože mě to bavilo, pokračovala jsem, postupně jsem zahajovala další projekty. Když to tak počítám, výzkumu se věnuju asi deset let.

A ten důvod proč právě ječmen?
Ječmen je takovou modelovou rostlinou pro mnohem důležitější obilovinu, kterou je pšenice. Genetická modifikace je u ní ale mnohem složitější, výzkum ječmene proto většinou výzkumu pšenice předchází.

Takže byste jednou chtěla přejít na pšenici?
To takto nejde říct. Záleží na požadavcích doby a možnostech našeho pracoviště, které se řadí k těm malým. Taky je potřeba říct, že už nyní pracuju i na jiných věcech než na ječmeni. Zabývám se i technologií, která se začala rozvíjet asi před třemi lety a díky níž je možné rostliny geneticky modifikovat podle daných požadavků a následně z nich dostat pryč ty cizorodé geny, díky kterým se vlastnosti rostlin změnily. Tyto rostliny se už nemusejí počítat mezi geneticky modifikované, což skrývá obrovskou šanci, že dojde k jejich rozšíření v zemědělství. Mě tato technologie nadchla a chtěla bych se jí dál věnovat.

Mluvíte o nové technologii, proč podle vás není více rozšířené pěstování stávajících geneticky modifikovaných rostlin?
Kvůli předsudkům, že jsou z nejrůznějších důvodů nějak závadné. Z mého pohledu tyto předsudky pramení z neznalosti. Z pocitu, že je v modifikovaných rostlinách něco cizorodého. Právě technologie, kterou jsem před chvílí popisovala, by to celé mohla posunout dál.

Sama důvěřujete potravinám, které jsou třeba z modifikované kukuřice či řepky?
Ano, jsem přesvědčená, že geneticky modifikované rostliny, jejichž pěstování je povolené, jsou naprosto zdravotně nezávadné a je škoda, že se nepěstují ve větším měřítku.

Tak proč, když člověk hledá na internetu heslo geneticky modifikované organismy, mu vyjedou hlavně kritické texty?
Negativní mediální obraz geneticky modifikovaných organismů vytvářejí především aktivisté. Z mého pohledu jsou to lidé, kteří si na odborníky pouze hrají. Ale ten strašák, kterého vytvářejí v očích veřejnosti, není to nejhorší, k čemu z jejich strany dochází. Už několikrát se stalo, že aktivisté vypálili pokusná pole. Pro vědce to znamená pohromu, několik let jejich práce v okamžiku zmizí. Je to fanatismus a znevažování lidské činnosti. Práce, která by mohla pomoci vyřešit problémy hladovějících lidí nebo případné budoucí ekologické katastrofy. Díky modifikacím máme k dispozici nejen rostliny s vyššími výnosy, ale i rostliny odolnější vůči suchu, škůdcům či chorobám. A tady se nabízí otázka: je větší riziko používat rostliny s upravenými vlastnostmi, nebo ty, které je nutné stříkat pesticidy? Z mého pohledu je větší riziko ta chemie. Čtenáři si teď řeknou, že z pochopitelných důvodů hájím svoji práci, já tomu ale věřím.

Chemický postřik si lidé asi představit umí. Proces, jakým dostáváte cizorodý gen do rostliny, patrně nikoliv. Dá se to nějak jednoduše popsat?
Nejpoužívanější metody jsou dvě. Jedna pracuje s takzvaným genovým dělem, pomocí něhož člověk nastřelí DNA, respektive zlatá zrnka obalené DNA přímo do embrya. Z něho pak už vyroste rostlina nesoucí genetickou informaci, kterou jste do ní dali navíc. Druhou metodou je přenos DNA pomocí bakterie, kterou infikujete embryo. Přičemž ty bakterie poté, co přenesou do rostliny požadované genetické informace, zlikvidujete.

Máte přehled o tom, zda na stejné věci jako vy nepracuje jiný vědec, třeba v USA či Austrálii?
Přesné přehledy, na čem který vědec pracuje, neexistují. Může se tedy stát - a také se to v minulosti už několikrát stalo - že vás někdo předběhne tak, že závěry svého zkoumání publikuje třeba o měsíc dřív než vy. Nicméně úplné informační vzduchoprázdno ve výzkumech také nepanuje. Většina vědců totiž o své práci mluví na odborných konferencích, dělí se o zjištění s kolegy.

Seriál: Mladí vědci z Olomouce

Působí ve špičkových olomouckých výzkumných centrech, často už za sebou mají pozoruhodné výsledky a na dalších objevech pracují. Přitom jim ještě není více než čtyřicet let, takže větší část badatelské kariéry mají stále ještě před sebou. MF DNES přináší nový seriál rozhovorů se zástupci mladé generace vědců.

Takže výzkum není soutěž?
Samozřejmě existují tací, kteří berou ostatní jako konkurenci a chtějí být první. Já jsem ale zastáncem spolupráce, protože může výzkum urychlit. A taky je potřeba si uvědomit, že nám všem jde o stejnou věc.

Pokud bych se zeptal konkrétně, víte, kolik vědců na světě teď pracuje na modifikaci ječmene s cílem zvýšit jeho výnosy?
Určitě je jich mnoho. S některými kolegy z jiných center spolupracujeme. Dobrá spolupráce se rozvinula zejména s Německem. A to přesto, že tam mají velká a velmi úspěšná vědecká pracoviště. To naše je naopak malé a v očích některých budí dojem, že nemá velkým centrům co nabídnout. To je ale jejich chyba.

Zmínila jste, že na stejném pracovišti působíte 10 let. Neláká vás změna prostředí, třeba práce ve větším centru?
Pro mě je zajímavější jezdit na konference a na služební cesty ke kolegům, na jejich pracovištích čerpat nové poznatky, ale pak se vrátit sem a zkoušet ty nové zkušenosti aplikovat doma, kde jsem spokojená.

Olomouc už považujete za domov?
Ano. Jak jsem už říkala, bydlím tu již jedenáctým rokem, a pokud bude možnost, a já věřím, že bude, zůstanu.

Parlamentní volby v roce 2021 se konaly v pátek 8. října a v sobotu 9. října. Ve volbách jsme vybírali dvě stovky poslanců Sněmovny ve 14 volebních krajích.

Výsledky podle města a obcíOlomoucProstějovPřerovŠumperkJeseník, další

  • Nejčtenější

Inspekce zavřela pekárnu plnou myšího trusu, byl v přepravkách i na stolech

Fotografie odhalující nevábné zákulisí místa, kde se vyrábí jídlo, zveřejnila v těchto dnech Státní zemědělská a...

Za presumpci neviny dostal Zlámal pokutu: Vadí mi, že nás Skotové mají za rasisty

Zdeněk Zlámal, bývalý fotbalový brankář, jenž poslední tři roky působil v Heart of Midlothian, dostal od skotského...

Deset let tahal kameny. Důchodce sám postavil v lese hrádek Špacírštejn

Z mnoha tisíců kamenů poskládal šestasedmdesátiletý Zdeněk Procházka zříceninu hrádku, která je ukryta v malebném...

Pád mocného muže ANO Faltýnka, který dirigoval dění ve Sněmovně

Jaroslav Faltýnek, jedna z dosud nejvlivnějších osob v hnutí ANO, přišel o pozici v čele poslaneckého klubu dosud...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bartoš má před sebou ještě práci, říká končící vykroužkovaný Pirát Pikal

Jediný představitel Pirátů zvolený před čtyřmi lety v Olomouckém kraji Vojtěch Pikal neobhájil svůj poslanecký post....

KOMENTÁŘ Jindřicha Forejta: Jak prezident mohl z ARO jmenovat šéfa soudu

Premium Proč mohl prezident republiky v úterý 12. října bez komplikací jmenovat předsedu Krajského soudu v Brně, i když řadové...

Manželé v sukních. Gender Blender boří stereotypy v oblékání

Premium Oblékají se podle vlastních pravidel a svými outfity boří společenské konvence. Manželský pár Michaela a Vlastimil...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

  • Další z rubriky

Zdražení jízdného v Olomouci. Lidé nasednou do aut, varuje opozice

Zdražovali už loni a nyní zvažují představitelé olomouckého dopravního podniku tento nepopulární krok znovu. Olomoucká...

Chycenou zlodějku chtěl vysvobodit komplic s nožem, odvahu mu vzaly kamery

Nečekanou dohru mělo pro hlídače olomouckého supermarketu zadržení zlodějky. Komplic, který zřejmě při kradení hlídal,...

Na nádraží v Přerově shořela budova obývaná bezdomovci, dva přiotrávil kouř

V areálu železničního nádraží v Přerově v noci hořela dřevěná budova, ve které žili lidé bez domova. Dva z nich musela...

Muž po hádce najel autem do souseda, vadilo mu natírání dveří

Sedmapadesátiletý muž v Loučné nad Desnou nezvládl svůj vztek a po krátké hádce a strkanici úmyslně najel do souseda,...

Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes
Vyhrajte luxusní diář a ještě mnohem více od Gnotes

Pro 3 šťastlivce tu máme krásnou plánovací sadu, se kterou už rozhodně na nic nezapomenete. Naplánujte si vlastní program do nejmenšího detailu....

Vysoké ceny dohnaly Bohemia Energy ke krachu. Dotkne se to téměř milionu lidí

Firma Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, ukončí činnost a dodávky elektřiny a...

Leoš Mareš se pochlubil šťastnou novinou. Bude trojnásobným tatínkem

Leoš Mareš (45) a jeho druhá manželka Monika (40) čekají miminko. Moderátor se zprávou pochlubil v ranním vysílání...

Jdu do toho kvůli synovi a penězům, říká Hanychová o nové práci

Agáta Hanychová (36) bude jednou ze soutěžících druhé řady reality show Like House. V pořadu influenceři trávící čas ve...

Kvůli nárůstu cen na trhu končí další dodavatelé plynu a elektřiny

V pondělí ukončí dodávky všem odběratelům po firmě Bohemian Energy další společnost, tentokrát děčínská Kolibřík...

Psychiatr mě sexuálně napadl, partner málem zabil, popisuje dcera Urbánkové

Dcera zpěvačky Nadi Urbánkové (82) Jana Fabiánová (42) promluvila o sexuálním napadení v ordinaci lékaře. Zavzpomínala...