Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 1. prosince 2021 Iva

Postřiky jsou větší riziko, říká vědkyně o geneticky upravených rostlinách

  5:53
Molekulární bioložka olomouckého univerzitního centra pro biotechnologický a zemědělský výzkum Katarína Holubová mění pomocí genů vlastnosti ječmene. Snaží se, aby víc rodil. Ve skleníku se jí to už podařilo, teď modifikovanou obilovinu testuje na poli. A doufá, že jednou její výzkum zemědělci využijí v praxi.

Molekulární bioložka Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Katarína Holubová v pěstírně ječmene, na jehož genetické modifikaci zaměřené na zvýšení výnosů pracuje. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Z vaší slovenštiny je jasné, že nejste olomouckou rodačkou. Jak jste se dostala na Hanou?
Pocházím z východního Slovenska, z Humenného. Do Olomouce jsem odešla před 11 lety po maturitě na gymnáziu studovat univerzitu. Původně jsem dělala medicínu, po dvou letech jsem ale přešla na přírodovědeckou fakultu na obor biochemie. Ta mě celkem hodně chytla. Už ve druhém ročníku jsem začala pracovat v laboratoři na pracovišti, na kterém působím dodnes.

Dnes už ale jako vědecká pracovnice. Co vás vůbec na biochemii tak nadchlo?
Pro upřesnění, věnuju se specifické části biochemie, a to molekulární biologii. Na tu otázku ale odpovím obecně. Mě nadchla věda jako taková. Díky ní můžete něco sám vymyslet, objevit. Úžasná je také v tom, že jde stále kupředu a nutí tak člověka pořád se učit novým věcem, díky nimž se sám zdokonaluje.

Když to zjednoduším, tak vymýšlíte, jak změnit pomocí genů vlastnosti rostlin. Vy víte, který gen do rostliny přidat, nebo jdete spíš cestou pokusů a omylů?
V první řadě je potřeba si vytipovat na základě dostupných poznatků gen, který by mohl ovlivňovat vlastnost, kterou chcete upravit. V případě našeho výzkumu jde o výnosy ječmene jarního, tedy o jejich navýšení. Zaměřujeme se na geny související s metabolismem rostlinných hormonů cytokininů. Vložením vytipovaného genu či jeho části do ječmene můžete stimulovat anebo utlumovat tvorbu proteinu, který je tímto genem kódovaný. Po jeho vložení do ječmene pozorujete, zda se rostlina chová tak, jak jste si přáli.

Olomoucká vědkyně

To, jestli vaše úvahy byly správné, zjistíte za jak dlouho?
Pokud to vezmu od prvotní myšlenky, tak u ječmene jde nejméně o dva roky. Jinak to ale nejde, protože růst rostlin neurychlujeme. To čekání je asi nejhorší, už jsem se ale naučila být trpělivá.

Co když se požadovaný výsledek nedostaví?
Ve vědě se říká, že i negativní výsledek je výsledek. Může vás to posunout dál. Na druhou stranu nezastírám, že člověk může být vyhozen z práce, protože jeho - třeba čtyřletá - práce nesplnila očekávání. I nad námi visí Damoklův meč, byť jsme financováni z grantů od státu, případně Evropské unie. Musíme je splnit. V opačném případě by hrozilo, že budeme muset peníze vracet.

To musejí být docela nervy...
Ano, sama jsem ten tlak zažila v období, kdy se mi nedařilo. Ale nevzdala jsem to.

Tuším, že chcete dopovědět, že výsledky nakonec přišly.
Zatím můžu mluvit jen o ječmeni pěstovaném ve skleníkových podmínkách. Rostliny, které jsem geneticky upravila, tam dosahují o 15 procent vyšších výnosů. Teď jsme na začátku polních pokusů, které trvají u ječmene tak tři roky, aby závěry byly průkazné. Když dopadnou dobře, a zároveň si rostlina v budoucnu ponechá změněné vlastnosti - někdy se totiž stává, že si během několika let najde kličku a vrátí se do normálu - budu si moci říct, že jsem se podílela na něčem, co by se jednou mohlo uplatnit v praxi. To by byl super pocit.

Pěstování geneticky modifikovaných rostlin je ale v Česku striktně regulováno, respektive pěstování upraveného ječmene povolené není...
To nic nemění na faktu, že pokud výzkum dotáhneme do konce, výsledkem mé práce bude něco, na čem by se jednou v praxi dalo stavět. Dalo stavět říkám záměrně, protože my pracujeme při výzkumu s jednodušší odrůdou ječmene, než se používá v zemědělství. Ve výzkumu by tudíž bylo potřeba pokračovat u odrůd, které se pěstují komerčně. To se obvykle dělá na objednávku konkrétní firmy, která výzkum platí. Bylo by fajn, kdyby se taková našla, jisté to ale není. I s tím ale vědec musí počítat.

Jak dlouho už vlastně zkoumáte ječmen a proč právě ten?
Sama jsem si to nevymyslela. Když jsem ve druhém ročníku přišla do laboratoří centra, výzkum ječmene tam právě začínal. Já dostala šanci se do tohoto projektu zapojit. Protože mě to bavilo, pokračovala jsem, postupně jsem zahajovala další projekty. Když to tak počítám, výzkumu se věnuju asi deset let.

A ten důvod proč právě ječmen?
Ječmen je takovou modelovou rostlinou pro mnohem důležitější obilovinu, kterou je pšenice. Genetická modifikace je u ní ale mnohem složitější, výzkum ječmene proto většinou výzkumu pšenice předchází.

Takže byste jednou chtěla přejít na pšenici?
To takto nejde říct. Záleží na požadavcích doby a možnostech našeho pracoviště, které se řadí k těm malým. Taky je potřeba říct, že už nyní pracuju i na jiných věcech než na ječmeni. Zabývám se i technologií, která se začala rozvíjet asi před třemi lety a díky níž je možné rostliny geneticky modifikovat podle daných požadavků a následně z nich dostat pryč ty cizorodé geny, díky kterým se vlastnosti rostlin změnily. Tyto rostliny se už nemusejí počítat mezi geneticky modifikované, což skrývá obrovskou šanci, že dojde k jejich rozšíření v zemědělství. Mě tato technologie nadchla a chtěla bych se jí dál věnovat.

Mluvíte o nové technologii, proč podle vás není více rozšířené pěstování stávajících geneticky modifikovaných rostlin?
Kvůli předsudkům, že jsou z nejrůznějších důvodů nějak závadné. Z mého pohledu tyto předsudky pramení z neznalosti. Z pocitu, že je v modifikovaných rostlinách něco cizorodého. Právě technologie, kterou jsem před chvílí popisovala, by to celé mohla posunout dál.

Sama důvěřujete potravinám, které jsou třeba z modifikované kukuřice či řepky?
Ano, jsem přesvědčená, že geneticky modifikované rostliny, jejichž pěstování je povolené, jsou naprosto zdravotně nezávadné a je škoda, že se nepěstují ve větším měřítku.

Tak proč, když člověk hledá na internetu heslo geneticky modifikované organismy, mu vyjedou hlavně kritické texty?
Negativní mediální obraz geneticky modifikovaných organismů vytvářejí především aktivisté. Z mého pohledu jsou to lidé, kteří si na odborníky pouze hrají. Ale ten strašák, kterého vytvářejí v očích veřejnosti, není to nejhorší, k čemu z jejich strany dochází. Už několikrát se stalo, že aktivisté vypálili pokusná pole. Pro vědce to znamená pohromu, několik let jejich práce v okamžiku zmizí. Je to fanatismus a znevažování lidské činnosti. Práce, která by mohla pomoci vyřešit problémy hladovějících lidí nebo případné budoucí ekologické katastrofy. Díky modifikacím máme k dispozici nejen rostliny s vyššími výnosy, ale i rostliny odolnější vůči suchu, škůdcům či chorobám. A tady se nabízí otázka: je větší riziko používat rostliny s upravenými vlastnostmi, nebo ty, které je nutné stříkat pesticidy? Z mého pohledu je větší riziko ta chemie. Čtenáři si teď řeknou, že z pochopitelných důvodů hájím svoji práci, já tomu ale věřím.

Chemický postřik si lidé asi představit umí. Proces, jakým dostáváte cizorodý gen do rostliny, patrně nikoliv. Dá se to nějak jednoduše popsat?
Nejpoužívanější metody jsou dvě. Jedna pracuje s takzvaným genovým dělem, pomocí něhož člověk nastřelí DNA, respektive zlatá zrnka obalené DNA přímo do embrya. Z něho pak už vyroste rostlina nesoucí genetickou informaci, kterou jste do ní dali navíc. Druhou metodou je přenos DNA pomocí bakterie, kterou infikujete embryo. Přičemž ty bakterie poté, co přenesou do rostliny požadované genetické informace, zlikvidujete.

Máte přehled o tom, zda na stejné věci jako vy nepracuje jiný vědec, třeba v USA či Austrálii?
Přesné přehledy, na čem který vědec pracuje, neexistují. Může se tedy stát - a také se to v minulosti už několikrát stalo - že vás někdo předběhne tak, že závěry svého zkoumání publikuje třeba o měsíc dřív než vy. Nicméně úplné informační vzduchoprázdno ve výzkumech také nepanuje. Většina vědců totiž o své práci mluví na odborných konferencích, dělí se o zjištění s kolegy.

Seriál: Mladí vědci z Olomouce

Působí ve špičkových olomouckých výzkumných centrech, často už za sebou mají pozoruhodné výsledky a na dalších objevech pracují. Přitom jim ještě není více než čtyřicet let, takže větší část badatelské kariéry mají stále ještě před sebou. MF DNES přináší nový seriál rozhovorů se zástupci mladé generace vědců.

Takže výzkum není soutěž?
Samozřejmě existují tací, kteří berou ostatní jako konkurenci a chtějí být první. Já jsem ale zastáncem spolupráce, protože může výzkum urychlit. A taky je potřeba si uvědomit, že nám všem jde o stejnou věc.

Pokud bych se zeptal konkrétně, víte, kolik vědců na světě teď pracuje na modifikaci ječmene s cílem zvýšit jeho výnosy?
Určitě je jich mnoho. S některými kolegy z jiných center spolupracujeme. Dobrá spolupráce se rozvinula zejména s Německem. A to přesto, že tam mají velká a velmi úspěšná vědecká pracoviště. To naše je naopak malé a v očích některých budí dojem, že nemá velkým centrům co nabídnout. To je ale jejich chyba.

Zmínila jste, že na stejném pracovišti působíte 10 let. Neláká vás změna prostředí, třeba práce ve větším centru?
Pro mě je zajímavější jezdit na konference a na služební cesty ke kolegům, na jejich pracovištích čerpat nové poznatky, ale pak se vrátit sem a zkoušet ty nové zkušenosti aplikovat doma, kde jsem spokojená.

Olomouc už považujete za domov?
Ano. Jak jsem už říkala, bydlím tu již jedenáctým rokem, a pokud bude možnost, a já věřím, že bude, zůstanu.

  • Nejčtenější

Výluka měla přinést nové zastávky, lidé ale budou muset do autobusů znovu

Třítýdenní výluka na regionální trati mezi Olomoucí a Drahanovicemi měla tento měsíc přinést rekonstrukce zastávek na...

Moravu zasypal sníh, zkomplikoval dopravu. Do rána se může tvořit náledí

Od pátečních dopoledních hodin na celé Moravě intenzivně sněžilo. Kvůli mlze a sněhovým srážkám se zhoršila sjízdnost...

Česko pokryl sníh, hrozí náledí. Největší silniční trable řeší jižní Morava

Většinu území České republiky od rána zasypává sníh. Na některých místech začal sníh tát a hrozí náledí. Největší...

Opilá řidička po nehodě usnula za volantem, policii přivolalo její auto

Ukázkovou funkčnost systému automatického volání na tísňovou linku po nehodě vyzkoušela řidička, která nabourala na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jágr si utahuje z rozhodčích. Pokuta? Extraligové pravidlo neporušil

Majitel Rytířů a kladenský útočník Jaromír Jágr v pondělí na Instagramu zažertoval na adresu rozhodčích hokejové...

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

  • Další z rubriky

VIDEO: Na vrchol Červeného kostela usadili novou věžičku

Vědecká knihovna v Olomouci se připravuje na vznik nového společenského a kulturního centra v objektu evangelického...

Šíření koronaviru zasáhlo i odpadové služby, odnesly to sběrné dvory

Masivní šíření nákazy koronavirem vedlo v Olomouckém kraji i k uzavření sběrných dvorů. Museli k tomu nyní dočasně...

Olomouc nahradí vánoční trhy jarmarkem, představí práci kovářů a řezbářů

Olomouc se přidala k městům, která se rozhodla obejít proticovidový zákaz vánočních trhů. Uspořádá místo nich zimní...

Policie vyšetřuje korupci a manipulaci se zakázkami v olomouckém muzeu

Zásah přímo v budově olomouckého Vlastivědného muzea a obvinění jednoho člověka. Takový je prozatím výsledek...

Vyhrajte balíček Kendamil XXL a k tomu výborné kaše pro vaše miminko
Vyhrajte balíček Kendamil XXL a k tomu výborné kaše pro vaše miminko

Kendamil je kojenecká výživa bez kompromisů. Dopřejte svému děťátku to nejlepší – oblíbenou prémiovou výživu v XXL balení! 3 z vás ji pošleme a...

Neočkovaný herec Etzler je na kyslíku s oboustranným zápalem plic

Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici. Své příznivce na sociálních sítích...

Světem se kvůli mutaci valí lavina výprodejů. Padají akcie, ropa i bitcoin

Kvůli nové mutaci koronaviru, která byla detekována v Jihoafrické republice, klesly v pátek asijské akcie nejvíce za...

Michal po mně skočil, popsala start intimního života zrzka z experimentu

Z šesti dvojic televizní Svatby na první pohled čeká rozhodnutí už jen tři páry. Jarda s Romanou spolu zůstali, vztah...

Zákeřná rakovina endometria. Jaké jsou varovné příznaky?

O rakovině děložního čípku se hovoří často, už proto, že je jí možné předejít očkováním. Ženské orgány však může...

Žena u porodu dítěte kamarádky zjistila, že ho má s jejím manželem

Osmadvacetiletá Hailey Custerová z Arizony zažila nepříjemný šok, když pomáhala přivést na svět dítě nejlepší...