Pro čtvrtě v centru města může jít o úsměvnou záležitost, ale v okrajových místních částech rozhlas chyběl.
„Když chceme lidem něco sdělit, píšeme to na vývěsky, do zápisů z komise, na Facebook. Ale rozhlas je hlavně pro starší. Snažím se být s lidmi v kontaktu, s některými si volám, s někým se potkám venku,“ popsal situaci předseda komise městské části Rostislav Hainc.
Moderní rozhlas odborníci po dubnovém hackerském útoku na olomouckou radnici raději odstavili. A starý, který si mohli v Droždíně obsluhovat sami, už dosloužil.
Stejně jako v Droždíně na tom jsou například v městské části Nedvězí, která leží za dálničním obchvatem města.
„Chtěli jsme nechat vyhlásit akci pořádanou 1. července, volal jsem na město dva dny předtím, ale bohužel to nešlo,“ popsal za tamní komisi Luboš Černohouz.
Olomouc od poloviny roku 2019 postupně modernizuje svůj varovný a informační systém. Investuje do něj desítky milionů korun. Síť akustických jednotek, kterých má být dohromady přes osmnáct set, je možné ovládat digitálně a bezdrátově.
Právě v možnosti obsluhy je odpověď, proč lidé tak dlouho hlášení o komunálním životě neslyšeli. Počítače, přes které lze do rozhlasu mluvit, musejí totiž zůstat až do kontroly vypnuté.
Magistrát zabezpečil systém
Hned po útoku magistrát preventivně přehrál všechny bezpečnostní certifikáty, aby někdo nenapadl systém zvenku. Jedná se totiž o významný informační nástroj a úředníci nechtěli nic podcenit.
„Z hlediska priorit jsme záležitost vyhodnotili tak, že hlášení v místních částech je méně důležité než třeba zprovoznění agendy občanských nebo řidičských průkazů a podobně. Technicky, personálně, materiálně se to nedalo udělat jinak,“ vysvětlil vedoucí odboru ochrany olomouckého magistrátu Jan Langr.
V praxi jde o to, že úředníci pracují se stovkami počítačů a některé musely dostat přednost. Langr zároveň upozorňuje, že bezpečnost obyvatel ohrožena není. Pokud by přišly například povodně, Olomoučané by se to včas dozvěděli i z varovného hlášení v ulicích.
„Komunikace s operačním střediskem zůstala samozřejmě zachována. Jedeme tam na jiných platformách a jiných způsobech zabezpečení. Ano, městským částem pro lokální hlášení jsme rozhlas pozastavili, ale pokud by bylo nutné hlásit cokoli urgentního, systém funguje zcela nezávisle a bez ohledu na kyberútok, tam se neměnilo nic, včetně zkoušky sirén,“ ubezpečil.
Starý systém pořád pomáhá
Výhodu tak měli například v Lošově, kde zatím slouží i drátový rozhlas s vlastní znělkou.
„Ne se vším je potřeba se obracet na centrální systém. Třeba volá vodárenský dispečink, že prasklo potrubí, ať si lidé naberou vodu. Na druhou stranu možnost hlásit cokoli centrálně s bezdrátovým systémem je pokrok, to je bez debat,“ uznal Miroslav Charouz, který vede lošovskou osadní komisi.
Pokud je potřeba vyhlásit rozhlasem nějaké oznámení, mohou se za normální situace městské části obracet na pracovníky detašovaných pracovišť, kteří je navštěvují v daný úřední den.
„Mohou sdělení ovšem odhlásit z kterékoli městské části nebo i z domu, případně si je mohou dopředu nahrát a nechat pak odvysílat automaticky,“ doplnil Jan Langr.
Podklady na USB disku už neprojdou
V době, kdy se jeho kolegové chystali počítačové stanice v městských částech zprovoznit, prošlo jižní Moravou tornádo a oni zaměřili své síly tam.
„Od tohoto týdne už začnou počítače znovu zprovozňovat,“ ubezpečil Langr, který je také tajemníkem krizového štábu města.
Dodal, že náprava škod po kyberútoku už znamená spíše nastavení důslednějších pravidel a přístupů. Nově například nebude možné, aby lidé nosili na úřad data na USB discích.
Náklady na moderní varovný a informační systém jsou téměř sedmdesát milionů korun. Město hradí přibližně dvacet milionů, zbytek pokryje dotace. Do konce roku by měly nové hlásiče pokrýt devadesát procent Olomouce. Počítá se s jejich umístěním i tam, kde během dvou let od spuštění projektu vznikla nová zástavba.
Bezdrátový systém má být srozumitelnější a lze ho použít od jedné ulice až po celé město. Zároveň má zůstat v provozu i v případě výpadku elektrického proudu.
