Na dvojnásobek se zvýšil počet takzvaných covidových lůžek například v Nemocnici Šumperk. Ještě v polovině prosince se tamní lékaři starali o 35 pacientů, nyní už jich je bezmála sedm desítek.
„Lůžkový fond infekčního oddělení jsme museli navýšit na celkem 70 lůžek. Problém je, že máme téměř zaplněnou jednotku intenzivní péče, zbývají nám poslední dvě volná místa. Situace je komplikovaná i v tom, že opět roste nemocnost personálu, který je také značně unaven,“ uvedla mluvčí nemocnice Hana Hanke.
V druhé podzimní vlně čelilo šumperské nemocniční zařízení nejdramatičtější situaci v regionu. Ta současná se tehdejšímu vyčerpání kapacit podle Hanke přibližuje.
„Co se týče kapacity lůžkového fondu, stav pomalu začíná odpovídat kritickému období ve druhé vlně. Přitom do poloviny ledna se má situace ještě zhoršovat,“ řekla.
Pokud tomu tak skutečně bude, obrátí se nemocnice s žádostí o pomoc na dobrovolníky, kteří jí pomáhali už ve druhé vlně epidemie. „S lékaři a sestrami, kteří tehdy přišli vypomoci, jsme v kontaktu,“ doplnila Hanke.
Ruší se plánované operace a omezuje neakutní péče
Stejně jako ostatní nemocnice i ta šumperská musela podle nařízení ministerstva zdravotnictví zrušit kvůli zhoršující se epidemiologické situaci plánované operace a omezit neakutní péči.
„S ostatními nemocnicemi v Olomouckém kraji velmi úzce komunikujeme. Kdyby bylo nejhůř, věřím, že bychom mohli překládat pacienty tam, kde by byla volná lůžková kapacita,“ poznamenala mluvčí.
Už tento pátek otevře další covidové oddělení také Vojenská nemocnice Olomouc (VNO). „Vracíme se do stavu tří covid oddělení. Na rozdíl od podzimu už však kvůli němu nebudeme stěhovat válečné veterány, ale otevřeme jej na chirurgii v Pasteurově ulici,“ popsal ředitel VNO Martin Svoboda.
I podle Svobody se situace v nemocnici podobá druhé vlně nákazy: „Myslíme si dokonce, že třetí vlna má razantnější nástup. Stavy pacientů jsou těžší, je mezi nimi hodně lidí s přidruženými chorobami.“
Vojenská nemocnice se momentálně potýká s vysokou nemocností, zejména zdravotních sester. Těch chybí už dvě desítky. „Vypomůžeme si personálem z redukovaných nebo uzavřených oddělení, sestavíme tak nový tým pro covid pozitivní pacienty. Pomůže nám i armáda, která posílá pomocné zdravotní pracovníky,“ dodal ředitel.
Ve Fakultní nemocnici chybí asi stovka zdravotníků
V největším zdravotnickém zařízení v kraji, Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL), se lékaři nyní starají o covid pozitivní pacienty na jedenácti odděleních. To je o dvě více než na konci loňského roku.
„Naše momentální kapacita je 156 lůžek, obsazeno je 129 z nich. Během středy a čtvrtka bychom kapacity rozšiřovat neměli, ale máme připravená oddělení, která fungovala už v druhé, podzimní, vlně a mohou se znovu vrátit do covidového režimu,“ uvedl mluvčí FNOL Adam Fritscher.
Maximum, na které vystoupal počet covid pozitivních pacientů ve FNOL během podzimu, bylo 160 lidí. V zařízení chybí asi stovka nemocných zdravotníků, nemocnice ale situaci zvládá díky omezení neakutní péče a také díky medikům, kteří poté, co jim skončila vládou nařízená pracovní povinnost, působí v nemocnici dál na dohodu o pracovní činnosti.
V nemocnicích v Prostějově, Přerově a Šternberku, které patří pod holding Agel, je v současnosti 183 nemocných s covidem-19. „Naše kapacita má ještě rezervy. Jsme schopni ji navýšit až na 250 lůžek, stejně jako během podzimní vlny epidemie,“ podotkla mluvčí nemocnic Radka Miloševská.
I tam ale nemocných rychle přibývá. Před Vánoci v nemocnicích Agel leželo 104 pacientů s covidem, nejvíc jich je přitom v Prostějově, kde se počet zvýšil z prosincových 50 na současných 92.
