Koupit med od včelaře by tak mohl být letos problém. Zatím se ho vytočilo v porovnání s loňskými roky málo.
„Oproti loňsku jsme na polovině, ze včelstva jsme dostali průměrných deset až jedenáct kilo,“ řekl předseda Českého svazu včelařů Jeseník Martin Pánek.
Na vině je podle něho počasí. „Jaro bylo studené a mokré,“ dodal.
Jeho slova potvrzuje i předseda okresní organizace Českého svazu včelařů v Olomouci a zároveň předseda základní organizace Českého svazu včelařů ve Šternberku Leo Czabe.
„Letošní klimatické podmínky byly opravdu špatné. Pokud někteří včelaři neměli na podzim dobře zakrmené včely nebo včely neměly dostatek zásob, mohlo docházet i k úhynům. Teplo dlouho nepřicházelo,“ poznamenal Czabe.
Podle předsedy Včelařského spolku Moravy a Slezska Václava Sciskaly bylo špatně i sucho, se kterým se některé lokality v kraji každoročně potýkají.
Med z řepky
Včelaři zatím vytočili med hlavně tam, kde kvetla řepka. Včely ovšem vyrábějí med nejen z nektaru řepky, ale také z akátu a lípy.
Med vytáčel i Leo Czabe, oproti loňsku však získal o třetinu méně. „V lokalitách, kde bylo tepleji, například kolem Hlušovic nebo na jižní straně Šternberka, se něco vytočilo, ale od Šternberka nahoru nebo v lese, kde bylo chladněji, medu moc není,“ upozornil.
Med do čaje? Raději do vychladlého, teplem ztrácí prospěšné enzymy, říká včelař |
„Například med z lesa budu letos vytáčet jednou. Když je dobrá sezona, vytáčím i třikrát,“ řekl včelař.
I jeho kolegové na Jesenicku se v druhé polovině července pokusí od včel ještě nějaký med získat. „Pokud ale včely nic mít nebudou, točit se nebude,“ uvedl Pánek.
Důležitá je teplota i vlhkost
Množství medu ovlivňuje teplota a vlhkost vzduchu. Ideální pro tvorbu nektaru a jeho následný sběr včelami jsou denní teploty nad 25 stupňů Celsia s vlhčím ovzduším a noční teploty nad dvanáct stupňů Celsia. Takových dní ovšem letos bylo podle včelařů málo.
Problémy nezpůsobilo jen počasí. Letos v zimě také mnoho včelstev uhynulo. Podle Sciskaly byly úhyny vyšší, než na jaké jsou včelaři zvyklí.
„Zima byla pro nás lidi krásná, ale pro včely složitější. Střídaly se mrazy s teplem a k tomu se přidaly nemoci,“ řekl Sciskala, podle kterého někteří chovatelé včelám nerozumí.
„Špatně je například ošetřili proti nemocem. Přitom některé se dají vyléčit,“ upozornil.
Podle Českého svazu včelařů nepřežilo v celé republice zimu zhruba 38 procent včel, což je zhruba 250 tisíc včelstev. Úhyny byly různé v různých lokalitách.
200 korun za kilo
Koupit domácí med tak bude letos v některých lokalitách zřejmě obtížnější. Někteří včelaři se kvůli malým výnosům chystají kilo medu zdražit, jiní nechají cenu na stejné úrovni jako loni.
Hlavní město je převčelené. Ale med z Prahy je kvalitnější, říká odborník |
Někteří včelaři mají dokonce ceny jako před lety. „Když sleduji ceny, jaké jsou například na internetu a podobně, někteří včelaři prodávají kilo medu za cenu jako před pěti lety, ceny mají nastaveny opravdu nízké,“ uvedl Czabe.
Předpokládá, že průměrně se cena za kilo medu bude pohybovat kolem 200 korun. On sám zdražovat letos nebude.
Kvůli moru se pálí i vybavení
Včelaři se v některých částech kraje musejí vypořádávat i s morem včelího plodu.
„V naší šternberské organizaci se vyskytl, objevil se také v olomoucké,“ řekl Csabe.
Krajská veterinární správa pro všechny chovatele včel vydala mimořádné opatření. Pokud se ve včelstvu mor prokáže, spálit se musí nejen včely, ale i veškeré vybavení a zařízení.
I když včelař dostane jako náhradu peníze, na které bylo jeho dílo stanoveno, není to podle včelařů většinou na nové rozjetí včelaření dost.
Nákaza se šíří infikovanou potravou, zalétlými včelami a roji, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím. Mohou ji rozšiřovat i roztoči způsobující varroázu. Mor včelího plodu se projevuje rozkladem larev v plodových plástech a mezerovitostí plodu.
Veterinární inspektoři loni v Olomouckém kraji evidovali devět ohnisek moru včelího plodu. Počet včelích stanovišť zasažených touto nebezpečnou nákazou byl loni stejný jako v roce 2021 a ve srovnání s předešlými lety výrazně klesl.
V letech 2017 až 2020 totiž bylo v kraji ročně podle Krajské veterinární správy zaznamenáno 30 až 40 ohnisek včelího moru.
Olomoucký kraj dříve podle ředitele Krajské veterinární správy Aleše Zatloukala patřil mezi regiony značně postižené morem včelího plodu, v posledních dvou letech se situace zlepšila.
„V roce 2022 byla nákaza potvrzena na devíti stanovištích a celkem bylo zlikvidováno 25 včelstev. Nejvíce byl zasažen okres Jeseník,“ uvedl Zatloukal.
2. ledna 2023 |
