Záložní stroj bude na olomouckém heliportu na základě dohody mezi novým provozovatelem letecké záchranky, slovenskou společností Air Transport Europe (ATE) a vedením Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje.
Jde o dobrovolný krok firmy, neboť podle podmínek smlouvy s ministerstvem zdravotnictví, jehož výběrové řízení s jediným hlavním kritériem zaměřeným na cenu společnost vyhrála, má ATE povinnost zajistit náhradní stroj do 12 hodin. Ten měl proto původně v případě problémů přilétat ze Slovenska.
„Chtěli jsme udělat vstřícný krok a uklidnit trochu napjatou situaci, která tady vznikla, což nás netěší. Stejně jako kritika vrtulníků Agusta A109 K2. Je to stroj speciálně vyvinutý pro leteckou záchrannou službu, což přináší své výhody například z hlediska vnitřního uspořádání,“ řekl finanční ředitel ATE Michal Kvaka.
„Vybavení vrtulníku je z pohledu poskytování lékařské péče zcela identické jako tomu bylo předtím,“ doplnil vedoucí lékař krajské letecké záchranné služby Jan Weinberg.
„Jde o jeden z mála strojů vyvinutých pro leteckou záchranku“
ATE vyhrála tendr se stroji Agusta A109 K2, jejichž stáří přesahuje dvacet let. Vlastní přitom i mnohem modernější vrtulníky, mimo jiné třeba Bell 429, který je na trhu od roku 2009. S tím kvůli ceně neuspěla ve výběrovém řízení pro leteckou záchranku v Jihlavě.
V Olomouckém kraji vyhrála ATE se staršími vrtulníky a cenou 135 milionů korun bez daně. Podle odhadu zástupců společnosti by nasazení modernějších vrtulníků v kraji bylo zhruba o třetinu dražší. Stroje Agusta jsou ale podle nich dostatečně spolehlivé a v některých ohledech stále drží krok s modernějšími vrtulníky.
„Na těchto vrtulnících létáme od roku 2003, vybrali jsme je po dlouhém zvažování. Jsou sice staršího data výroby, ale jsou stále ve výborné kondici a především varianta K2 je jeden z mála strojů, který byl speciálně vyvinut pro leteckou záchrannou službu, konkrétně ve spolupráci se švýcarskou Regou,“ nastínil šéfpilot a vedoucí letového provozu ATE Viliam Krivák.
„Jejich výhodou je vysoký výkon i spolehlivost, také mohou používat naviják, podvěs i závěs. Nalétal jsem na tomto typu přes tisíc hodin a jde o jeden z nejlepších strojů, s jakými jsem měl možnost létat. Mimochodem, v rámci nynějšího výběru nových strojů pro budoucnost jsme mimo jiné srovnávali i v Česku nejvíce používaný stroj Eurocopter EC135 (variantu T2+ používal předchozí provozovatel letecké záchranky v kraji - pozn. red.) a třeba z hlediska výkonu na tom byla lépe tato starší Agusta,“ dodal.
Vrtulník v akci |
Právě Krivák pilotoval ukázku záchranné akce v nepřístupném terénu, při kterém je záchranář na navijáku vysazen k pacientovi. Po prvotním ošetření ho připraví k transportu v sedačce, síti nebo vakuové matraci v závislosti na typu zranění, následně vrtulník na navijáku oba vytáhne a při mezipřistání na nejbližším vhodném místě je teprve pacient naložen do vrtulníku.
„Tuto techniku používáme velmi často ve Vysokých Tatrách, jen za poslední rok jsme měli na 130 akcí s pomocí navijáku. Je nejlepší, protože je nejrychlejší co se týče vysazení lékaře, a s padesátimetrovým lanem jsme schopni ho spustit i tam, kam by se vrtulník neměl šanci dostat. Používáme při tom stejné postupy jako švýcarská letecká záchranná služba,“ popsal Krivák.
Ukázku prováděla slovenská posádka proto, že jejich čeští kolegové sloužící na olomouckém heliportu zatím nemají na podobné zásahy potřebný výcvik. To ale záchranka plánuje v blízké budoucnosti změnit.
Nouzové přistání bylo podle pilota nutné jen kvůli předpisům
Kromě kritiky stáří strojů Agusta musela slovenská firma v lednu čelit i otázkám na jejich spolehlivost. Necelé tři týdny po zahájení provozu totiž musel stroj, který byl vyroben v roce 1991 a má nalétáno zhruba čtyři a půl tisíce hodin, nouzově přistát i s pacientem na palubě (psali jsme zde).
Zástupci firmy i krajské záchranky ve čtvrtek znovu zdůrazňovali, že nešlo o žádný závažný problém.
„V podstatě to ani nebyla závada v pravém slova smyslu. Přístroje začaly signalizovat kovovou částečku v oleji motoru. Úroveň bezpečnosti je ale nastavena tak vysoko, že k tomu stačí i velmi malý úlomek - v tomto případě šlo o šupinku dlouhou zhruba čtyři milimetry o síle lidského vlasu. Stalo se mi to během mé kariéry několikrát,“ nastínil pilot Libor Dědoch, který pracoval i pro předchozího provozovatele letecké záchranky na olomouckém heliportu.
„Letový manuál nicméně za této situace pilotovi přikazuje snížit výkon motoru a co nejdříve přistát, aby bylo minimalizována jakékoliv riziko pro posádku i pacienta. Šupinka se přitom paradoxně mohla objevit i kvůli tomu, že na motoru byly nedlouho předtím vyměněny některé části za nové,“ dodal.
Podle ředitele krajské záchranky Petra Hubáčka ale situace jasně poukázala na problém chybějícího náhradního vrtulníku.
„Dvanáct hodin daných smlouvou je velmi dlouhá doba, navíc by situaci mohla zkomplikovat například nepřízeň počasí. Jsme rádi, že nyní budeme v případě nouzové situaci do hodiny připraveni znovu vzlétnout s druhým strojem. Za normálních okolností se budou oba vrtulníky v provozu pravidelně střídat po určitém množství nalétaných hodin,“ shrnul Hubáček.
