„To, že narazíme na kanál, jsme nečekali a bylo to pro nás překvapení. Je to detail, který potvrzuje, že naši předkové budovali důmyslné kanalizační systémy,“ řekl Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově, který vede archeologický průzkum. Ten je součástí rozsáhlé rekonstrukce renesančního paláce na čtvrtém hradním nádvoří, která začala na podzim loňského roku.
„Přestože například v klášterním prostředí to bylo běžné i dříve, na hradech je tohle jedna z nejhezčích ukázek v rámci střední Moravy, kterou se nám dosud podařilo zachytit,“ dodal.
Odtokový kanál podle Schenka prochází celou až 2,4 metru širokou hradbou a z parkánové zdi ústil do hradního příkopu. Dno kanalizace, která má rozměry 35 krát 35 centimetrů, je vyskládané kameny a má patřičný spád, aby voda mohla odtékat. Na parkánu byl kanál zapuštěný do terénních vyrovnávek z druhé poloviny 15. století.
„Tak jsme zjistili, že kanál, a pravděpodobně tudíž i hradba, se datuje do období, kdy hrad vlastnili Pernštejnové. Konkrétně Vilém z Pernštejna získal Helfštýn kolem roku 1475 a byl to on, kdo se zasadil o zásadní pozdně gotickou přestavbu celého hradního areálu,“ poznamenal archeolog. Vilém z Pernštejna vlastnil helfštýnské panství do roku 1521.
V kanále ležely kosti i drobná mince
Ve výplni kanálu archeologové našli zvířecí kosti, zlomky zeleně glazovaného džbánu, bylo tam i velké množství ulit měkkýšů, kteří se do kanalizace stahovali. Voda spláchla do kanálu i drobnou minci, která se na konci 15. a začátku 16. století razila ve městě Zhořelec.
„To sice úplně nedatuje zánik kanálu, ale dá se počítat, že v průběhu první poloviny 16. století sloužit přestal a byl zasypán. Zřejmě v souvislosti se zvýšením úrovně terénu na palácovém nádvoří,“ doplnil Schenk.
Památkáři podle něj prosazovali, aby doklad o existenci středověké hradní kanalizace na parkánu zůstal jako technická památka pro další generace archeologů. Statika hradby to ale neumožnila.
Ve stejné vrstvě, v jaké ležela kanalizace, odborníci našli také velké množství zlomků kuchyňské keramiky a opět narazili na řadu pozdně gotických, reliéfně zdobených kamnových kachlů.
„Jde o stejnou úroveň, v níž se před měsícem podařilo nalézt druhou část kachle s motivem Adama a Evy,“ objasnil Schenk.
Archeologové nejdříve na jaře našli zlomek kachle jen s Evou a mysleli si, že Adam zmizel v terénních vyrovnávkách. Nakonec v červnu na jiném zlomku nalezli i jeho. Kachle pocházejí z poloviny 15. století a jsou vzácné tím, že obě biblické postavy nezobrazují u stromu poznání, jak je běžné, nýbrž až v době po „vyhnání z ráje“.
Archeologové našli i fragment kachle z luxusních kamen
Z posledních nálezů si Schenk nejvíce cení fragmentu jednoho z keramických kachlů, které na konci 15. století s velkou pravděpodobností zdobily římsu na kamnech v některé z místností hradního paláce. Na zlomku z pálené hlíny, polévaném hnědou glazurou, je figura jezdce na koni.
„Jsou vidět takové detaily jako opasek, kterým měl jezdec sepnutý kabát, rozeznatelná je dokonce i draperie kapuce. Pěkně vidět je také napnutá noha ve třmeni. Je možné, že jezdec držel praporec s erbovním znamením některého z majitelů hradu Helfštýna, který si taková luxusní kamna objednal,“ odhadl archeolog.
Hrad postupně vlastnily nejvýznamnější moravské rody – Kravařové, pánové ze Sovince, Pernštejnové, Ludanicové, Bruntálští z Vrbna nebo Ditrichštejnové. Majitelé Helfštýna tak patřili mezi elity tehdejší společnosti v Českém království.
Součástí nynější šedesátimilionové rekonstrukce renesančního paláce hradu je nejen jeho statické zajištění, ale i sanace zdiva a zastřešení. Skleněný strop umožní v budoucnu pořádat v paláci výstavy, přednášky a společenské akce.
Nejzajímavější archeologické nálezy obohatí zdejší expozici archeologie. Po celou dobu oprav se však návštěvníci Helfštýna musejí smířit s omezeními, hrad je přístupný jen od čtvrtka do neděle.
