Archeologové našli v Přerově zbytky předprůmyslových pecí na vápno

  16:33aktualizováno  16:33
Zajímavou technickou památku odkryli archeologové během záchranného výzkumu spojeného s další etapou oprav sídliště v Přerově-Předmostí. Ve výkopu stání na kontejnery ve svahu předmosteckého hřbitova narazili na pozůstatky několika vápenických pecí z dob, kdy se vápno ještě nepálilo průmyslově.

Pohled na pece na pálení vápna, které objevili přerovští archeologové u hřbitova v místní části Předmostí. Staré mohou být až stovky let. | foto: archiv Zdeňka Schenka

Přerov byl v 19. století prvním městem u nás, které mělo továrnu na výrobu vápna. Poslední nálezy archeologů ale svědčí o tom, že lidé tady vápno „podomácku“ pálili možná i stovky let předtím.

„Doufám, že jsme stavební práce příliš nezdrželi, ale takovou archeologickou situaci nemáme možnost dokumentovat příliš často. V centru Předmostí jde o první dokumentovanou vápenickou pec obdélné varianty jámového typu,“ řekl vedoucí výzkumu a archeolog Muzea Komenského Zdeněk Schenk.

Odhalené části pecí na pálení vápna odborníci datují do období novověku. Usuzují přitom, že výchozí surovinou pro výrobu vápna byl místní devonský vápenec, jehož využití má v této místní části Přerova dlouhou tradici.

„První zmínky o těžbě místního vápence máme doloženy v urbáři přerovského panství z roku 1564, kde je zmíněno, že lámat kámen mohl každý, kdo řádně zaplatil,“ vysvětlil Schenk.

Z vápence jsou i základy kostela v Předmostí

O tom, že devonský vápenec byl v Přerově strategickým stavebním materiálem, svědčí zdejší stavby. Byly z něj vyzděny například gotické základy kostela svaté Máří Magdaleny v Předmostí či základy bratrského sboru z roku 1554, které se přerovským archeologům podařilo odkrýt v letech 2012 až 2013 v místě památníku jednoty bratrské v lokalitě Na Marku.

Dalším důležitým stavebním materiálem v přerovském regionu byl i sladkovodní vápenec – travertin, který se v okolí Přerova nápadně koncentruje. Zdroje tohoto stavebního kamene se podle Schenka vedle přerovské travertinové kupy, na které stojí přerovské Horní náměstí, nacházely v Kokorách, Tučíně či Želatovicích.

Převážně z travertinu bylo na přelomu 15. a 16. století vyzděno městské opevnění a velká část měšťanských domů na Horním náměstí v Přerově.

„Hlavní roli pro stavebníka hrála dostupnost a množství vhodné suroviny v daném místě. Například v Lipníku nad Bečvou se v případě lomového kamene použitého na stavbu městských hradeb s vápencem a travertinem prakticky nesetkáme. Zde byla fortifikace postavena z kulmských břidlic, drob a prachovců, které byly lámány v okolních lomech,“ shrnul archeolog.

Důležitým stavebním materiálem nebyl jen samotný kámen, ale i vápno, které lidé z vápence pálili. Vápenec se rozpadá už při teplotě okolo 650 °C, pálí se však při teplotě 900–1 250 °C. Stěny pecí odkrytých v Předmostí byly vypáleny do cihlově červena.

„Síla stěn se pohybovala okolo 0,3 až 0,4 metru. Sprašové podloží kolem topeniště bylo vypáleno do oranžova. U samotného dna pece jsme zachytili tenkou vápennou krustu. V zásypu bylo vedle zlomků mazanice velké množství drobnějších kousků devonského vápence, které byly nadrceny z důvodu urychlení procesu pálení,“ popsal Zdeněk Schenk.

Průmyslově se vápno začalo pálit až v roce 1858

Kvůli nedostatku citlivějšího datačního materiálu je podle něj obtížné tyto nálezy přesně časově zařadit. Archeologicky doložené pozůstatky vápenických pecí však pocházejí z doby před vznikem hřbitova v Předmostí v roce 1853. Do té doby se pohřbívalo na hřbitově, který se rozprostíral kolem kostela svaté Máří Magdaleny.

„Lze uvažovat, že podobné vápenické pece byly po několik staletí běžně zabudovávány do svahů zavátých spraší při úpatí vápencového návrší Skalka,“ doplnil archeolog.

Éra průmyslového zpracování vápence začala v roce 1858, kdy se v Přerově rozjela vůbec první kruhová vápenka v českých zemích. Stála na pravém břehu Bečvy za železným mostem. Na svou dobu moderní průmyslový podnik založili podnikatelé Leopold baron Heydebrand a Lass z Pruska.

„Vápenka produkovala denně 200 měřic vápna a bylo v ní zaměstnáno deset lidí. Dalších dvanáct pracovalo ve vápencovém lomu v Předmostí, odkud se materiál přepravoval do vápenky,“ uvedl Schenk. Jedna z vápenek se nacházela rovněž u vápencového lomu Žernová pod Lipovou.

Jak taková kruhová pec na pálení vápna vypadala, mohou obyvatelé přerovského regionu vidět na příkladě dodnes stojící kruhové vápenky z roku 1872 adaptované na motorest Vápenka při výjezdu z Teplic nad Bečvou směrem na Valašské Meziříčí.

„Vápenické pece odkryté u hřbitova v Předmostí jsou zajímavou technickou památkou z doby, kdy se vápno nepálilo průmyslově v tak velkém objemu,“ podotkl archeolog.

Nejčtenější

Exprimátor Přerova zemřel na lyžích, politiky se vzdal i kvůli sportu

Přerovský politik Vladimír Puchalský.

Bývalý primátor Přerova Vladimír Puchalský ve čtvrtek náhle zemřel. V čele města stál do loňských komunálních voleb. V...

Největší lavina za 20 let. V Jeseníkách se utrhly stovky metrů sněhu

Zřejmě největší lavina za posledních dvacet let v Jeseníkách spadla v těchto...

Zhruba 300 metrů měřila na délku obrovská lavina, která v těchto dnech spadla v Jeseníkách. Místní takovou nepamatují...

Olomoucký elektrobus je až příliš moderní, cestujícím v rukavicích neotevře

V pravidelném provozu olomoucké městské hromadné dopravy začal sloužit první...

Nečekaný zádrhel řeší olomoucký dopravní podnik. Někteří cestující mají v těchto dnech problém dostat se do nového...

Hledaný muž v ženských šatech prchal 14 hodin kanály až do vyčerpání

Hledaný muž převlečený za ženu se dal před policisty na útěk nejdříve potokem a...

Náročné pronásledování, které se nakonec změnilo spíš v záchrannou akci, absolvovali v úterý policisté s hasiči v...

Cyklokrosová mafie, hřímá Hekele. O českou medaili přišel v depu

Emil Hekele v depu na cyklokrosovém mistrovství České republiky v Holých Vrších.

Do cíle mistrovství republiky v cyklokrosu už nezbývalo ani pět kilometrů a Emil Hekele se při průjezdu do...

Další z rubriky

O polovinu více mrtvých. Loňský rok byl na silnicích v kraji tragický

Snímek z místa tragické nehody, při níž u odbočky na Bohuňovice na tahu mezi...

Výrazný nárůst počtu mrtvých přinesl podle policejních statistik loňský rok na silnicích v Olomouckém kraji. Podepsalo...

Soud otočil a potvrdil neplatnost smlouvy na prostějovskou obchodní galerii

Ilustrační snímek

Odvolací krajský soud v Brně v kauze výstavby obchodní galerie v Prostějově rozhodl, že smlouva mezi městem a...

Řidič ujel od nabouraného auta, pak poničil policejní vůz

Řidič, který na Jesenicku naboural zaparkované auto, se pokusil pronásledující...

Dvěma poničenými auty, z toho jedním policejním, orámoval svou divokou jízdu po Jesenicku muž, kterého museli nahánět...

Najdete na iDNES.cz