Šance pro děti s hraničním intelektem: školy získají pomoc a manuál

  11:54aktualizováno  11:54
Po osmi letech se ve školách dočkají pomoci děti s hraničním intelektem. Tedy ty, které dřív chodily do zvláštních, později praktických škol, ale po roce 2007 je musely opustit, pokud neměly diagnózu mentálního postižení. Jejich podporu umožní novela školského zákona a manuál, který vytvořili odborníci z Univerzity Palackého.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Devítiletá Terezka si moc odpoledního volna neužije. Zatímco jejím spolužákům zaberou domácí úkoly sotva dvacet minut, ona nad nimi denně tráví minimálně dvě hodiny. Jinak by neměla ve škole šanci. Její intelekt je hluboko pod průměrem ostatních spolužáků, tvrdá domácí dřina je jediná možnost, jak se aspoň se čtyřkami protlouct do vyšších ročníků.

„Máme víc úkolů, protože Terezka ve škole nestíhá. Z kroužků může chodit jen jednou týdně do sportovek, jinak bychom se učili do devíti do večera. I tak v zimě končíme za tmy,“ lituje Terezčina maminka Irena H.

Tereza je jedním z dětí, kterým se ve školách říká „hraniční“. Jejich IQ se pohybuje těsně nad číslem 70, což je hraniční pásmo mentální retardace. Ještě před rokem 2007 by dívka s největší pravděpodobností chodila do zvláštní - dnes praktické školy.

To už nyní nejde. Děti, které neměly černé na bílém, že mají lehké mentální postižení, musely tento typ škol opustit kvůli opatřením, která následovala po klíčovém výroku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten v roce 2007 odsoudil Českou republiku za diskriminaci romských dětí, které neoprávněně končily právě na zvláštních školách.

„Následovaly kroky ministerstva školství, jejichž výsledkem bylo to, že ze zvláštních byli do běžných škol vytlačeni všichni žáci, kteří nenaplnili parametry diagnózy mentální retardace. To znamená i ti, jejichž schopnosti nestačily na úspěšné absolvování většinové školy, přitom na speciálních by prospívali,“ popsal Milan Valenta z Ústavu speciálněpedagogických studií UP v Olomouci, který se problémy dětí s hraničním intelektem zabývá.

Bez tvrdé práce rodiny „hraničáři“ na běžné škole neprospívají

Podprůměrný intelekt má podle statistik asi 13 procent populace. Ve školách se podle odhadů odborníků z olomoucké pedagogické fakulty v tomto pásmu pohybují až čtyři žáci ze sta. Téměř všechny děti s hraničními rozumovými schopnostmi se přitom dostaly na běžné školy bez jakékoliv systémové podpory od státu.

„Výsledkem bylo, že „hraničáři“ na většinových školách neprospívali, pokud neměli rodinu, která s nimi doma tvrdě pracovala. Běžný kantor neměl podmínky a prostor pro doučování nebo individuální přístup a asistenti pedagoga pro tyto žáky nejsou,“ dodal Valenta.

Hlavní problém je v tom, že školy na tyto děti nedostávají žádné peníze navíc. Nemůžou tedy zaplatit například asistenta pedagoga nebo aspoň přilepšit učiteli, který se žákovi s hraničním intelektem věnuje po vyučování.

„Když na školu přijde dítě, které má nějaké zdravotní postižení, má na něj ředitel zvýšený normativ a také přesné pokyny, co mají učitelé s takovým dítětem dělat. U hraničních dětí nic takového není,“ vysvětlil Miloslav Parolek, ředitel Základní školy Jevíčko, který je přesvědčený, že na vhodné praktické škole by těmto dětem bylo lépe.

Potřebovala by menší kolektiv sobě rovných, říká učitelka dívky

Myslí si to i Terezčina učitelka v jevíčské škole Ivona Kobylková. Přestože se snaží věnovat dívce co nejvíce, nepomáhá to.

„Terezka by potřebovala menší kolektiv sobě rovných žáků. Když k nám přijdou na návštěvu děti z praktické školy, okamžitě si mezi nimi najde kamarády, kdežto v naší třídě žádné nemá. Tady je spíš outsider.“

Nadějí pro tyto děti je novela školského zákona a takzvaný katalog podpůrných opatření, který pro ministerstvo školství připravila Univerzita Palackého ve spolupráci se společností Člověk v tísni. Novela ruší dělení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami podle medicínských či psychologických diagnóz a nově zavádí takzvaný systém podpůrných opatření.

Ten má více zohlednit skutečné dopady znevýhodnění žáků do vzdělávání. Pomoc, která bude těmto dětem určená, se bude dělit do pěti stupňů. Na dva stupně podpory budou mít nárok také děti s hraničním intelektem. Druhý stupeň by přitom už znamenal i finanční příspěvek pro školu.

Ve třídě s více „hraničáři“ by mělo být více vyučujících

Tým odborníků, který pro ministerstvo mimo jiné vypracoval i katalog podpůrných opatření právě pro „hraniční“ děti a žáky s mentálním postižením, navrhuje kromě řady speciálních didaktických pomůcek, změn v organizaci výuky nebo individuálních metod také to, aby ve třídách, kde se sejde více dětí s hraničním intelektem, škola zaměstnala dalšího vyučujícího.

Přivítala by to i učitelka Terezky. „I když nějaká opatření nám poradna navrhuje i nyní, těžko je můžu použít ve třídě, kde mám dalších dvacet dětí. Hraniční žáci potřebují něco vysvětlit každých pět minut,“ podotkla Ivona Kobylková.

Katalog podpůrných opatření vznikl díky projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR, který financuje Evropský sociální fond. Jde o praktický manuál, který krok za krokem radí pedagogům, jak pracovat s dítětem, které ve škole selhává. Přestože je určený všem typům škol, pomoci by měl hlavně učitelům, kteří se setkají s žákem s nějakým postižením poprvé.

Svůj „katalog“ tu mají děti s mentálním, tělesným, zrakovým a sluchovým postižením, dále děti s narušenou komunikační schopností, poruchami autistického spektra a sociálně znevýhodnění žáci.

Novela školského zákona a s ní přechod na systém podpůrných opatření začne platit od září 2016.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Slavia po titulu v lize získala i pohár, ve finále porazila Ostravu 2:0

Tomáš Souček se raduje z proměněné penalty ve finálovém zápase proti Baníku.

Fotbalová Slavia po ligovém titulu získala i domácí pohár. Vyhrát obě trofeje v jednom roce se jí povedlo poprvé v...

Za smrt kolegy při nehodě dostal hasič podmínku, sám přišel o nohu

Řidič hasičské cisterny Petr Matějíček čelí u soudu obžalobě z usmrcení z...

Šumperský soud potrestal hasiče Petra Matějíčka za tragickou nehodu cisterny jedoucí k zásahu podmíněným trestem....

Zastavení řidiče na základě údaje z tachometru bylo podle policie přiměřené

Policista v civilu zastavil muže na dálnici kvůli rychlé jízdě

Dohru v kázeňském řízení má netradiční policejní kontrola, která se odehrála v březnu na dálnici D46. Její videozáznam...

Sparta už si vybrala, favoritem na pozici trenéra je olomoucký Jílek

Olomoucký trenér Václav Jílek zachmuřeně sleduje vystoupení svých svěřenců...

Fotbalová Sparta má favorita na pozici trenéra. Je jím Václav Jílek, současný kouč Sigmy Olomouc. Byť všechno není...

Další z rubriky

Mamut, velebobr či olomoucký nosorožec. Muzeum nabízí výlet do doby ledové

Na výstavě Giganti doby ledové 2 v olomouckém Vlastivědném muzeu je k vidění...

Udělat si představu o tom, jak to před deseti tisíci lety vypadalo na Zemi, si lze nyní v olomouckém Vlastivědném...

V Prostějově se objevily vadné volební lístky, hlasy by neplatily

Lidem v části Prostějova přišly vadné hlasovací lístky pro blížící se volby do...

Někteří lidé v západní části Prostějova obdrželi špatné hlasovací lístky pro volby do Evropského parlamentu. Seznam...

Tele z výzkumného ústavu nechtělo na pastvinu, zamířilo do ulic Šumperka

Ilustrační snímek

Neobvyklý pohled se naskytl lidem v Šumperku a blízkém okolí. Po rušné příjezdové silnici a posléze i ulicemi putovalo...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz