Kdysi platilo, že když se devítiletý kluk přihlásí do zápasnického oddílu olomouckého Sokola, udělá minimálně kotoul vpřed i vzad a většina zájemců bez problémů vystřihne v tělocvičně také hvězdu. Tohle je už ale dlouho minulostí.
„Chtít po chlapcích hvězdu, to už u nich hraničí se smrtí. Je to katastrofa. Místo abychom je učili speciální cviky, děláme s nimi základy. Většina nezvládne ani ty kotouly,“ líčí dlouholetý člen zápasnického oddílu a starosta Tělocvičné jednoty Sokol Olomouc Oldřich Jaroš.
Na úbytek pohybových schopností dětí musel Sokol zareagovat tak, že do oddílu zápasníků přijímá kluky už od sedmi let a dva roky je učí základním cvikům v přípravce.
Oldřich Jaroš může být ale rád, že se dětem věnuje v krajském městě. Tam totiž školáci sportovat aspoň přijdou. Na vesnicích je to o poznání horší. Jak ukázal průzkum Českého olympijského výboru a společnosti Sazka mezi žáky od pěti do šestnácti let, už neplatí, že vesnické děti jsou pohybově zdatnější. Trend se obrátil - ty z měst je ve sportu předčí.
V tomto ohledu ani Olomoucký kraj nijak nevybočuje. Na co ale region pyšný být nemůže, je srovnání se zbytkem republiky. Školáci z Olomouckého kraje jsou na tom, co se pohybu týče, skoro nejhůře. O druhou příčku odspodu se dělí s krajem Karlovarským. Méně zdatnější jsou už jenom děti z Plzeňského kraje.
Malé děti jsou na tom podobně, rozdíly se zvětšují s věkem
Velké rozdíly mezi kraji překvapily i odborníky, kteří data z průzkumu vyhodnocovali.
„Mysleli jsme, že výsledky budou víceméně podobné. Také bych nečekal, že velká města budou úspěšnější než ta menší, zvlášť když se pořád traduje, že děti z vesnic jsou na tom s pohybem lépe,“ uvedl Tomáš Perič, odborník na sport dětí z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. K tomu, aby dokázali rozdíly mezi kraji vysvětlit, budou analytici potřebovat více času.
„Je to na větší studii. Chceme zkoumat, jestli existuje závislost mezi počtem klubů, oddílů a sportovní výkonností dětí,“ doplnil Perič.
Odborníci loni testovali padesát tisíc dětí, z toho v Olomouckém kraji se do studie zapojily víc než tři tisícovky školáků. Podobný průzkum se v Česku nedělal víc než čtvrtstoletí, od dob spartakiád. Školáci plnili osm disciplín - mezi nimi například zkrácené lehy sedy, běh na 60 metrů, hod basketbalovým míčem nebo trojskok do dálky.
Zajímavé zjištění přinesla analýza také v porovnání věkových kategorií v rámci krajů. Zatímco děti ve věku 6 až 9 let jsou ve většině krajů na zhruba stejné „startovní čáře“, s rostoucím věkem rozdíly narůstají na téměř dvojnásobek bodů mezi nejlepším a nejhorším krajem.
„Když potkám dítě venku, štve ho, že nemůže být u počítače“
Školákům odkudkoliv se pak chce nejméně sportovat mezi 10. a 12. rokem. Děti v Olomouckém kraji ovšem na vítěze z Plzeňského kraje v tomto věku ztrácejí propastných dvanáct bodů.
„Nedivím se, že děti z malých obcí jsou na tom s pohybem hůř. Když jdu u nás na procházku se psem, nevidím venku žádné dítě. A když už nějaké potkám, tak je naštvané, protože ho rodiče vyhodili od počítače,“ popsala svou zkušenost ředitelka základní školy v Potštátě na Hranicku Alena Cvešperová.
Škola ve městě s tisícovkou obyvatel nabízí dětem kroužky florbalu, karate, žáci se také mohou hlásit do mladých hasičů. Kromě toho je školní tělocvična od pondělí do neděle po vyučování obsazená sportovními aktivitami pro veřejnost. Některé děti ale ani tak nelze ke sportu přitáhnout.
„Jsem přesvědčená, že hlavní slovo mají rodiče. Když se oni nezapojí a na potomky netlačí, můžeme se stavět na hlavu a děti stejně sportovat nebudou,“ tvrdí Cvešperová.
Expert: Děti z měst vede ke sportu generace zvyklá sportovat
To, že ve městech jsou děti pohybově zdatnější, tolik nepřekvapilo kinantropologa Erika Sigmunda z Institutu aktivního životního stylu při Fakultě tělesné kultury olomoucké Univerzity Palackého.
„Ve městech zaznamenáváme nárůst sportovních klubů, kroužků nebo třeba akvaparků. Ti, kdo chtějí sportovat sami, mají k dispozici také spoustu možností - vezměte si jen síť in-line stezek pro bruslení,“ podotkl.
Svou roli podle něj hraje také fakt, že děti ve městech dnes vychovávají takzvané Husákovy děti - dnešní čtyřicátníci, kteří byli v dětství za socialismu zvyklí sportovat.
„Teď k tomu vedou také své děti,“ poznamenal.
