Vrchní soud také opět změnil kvalifikaci Vepřekova činu. Ten byl původně obžalován z vraždy provedené zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem.
Olomoucký krajský soud ale jeho čin překvalifikoval na zabití, u kterého je maximální trestní sazba deset let. Zohlednil to, že oběť zaútočila na Vepřeka jako první. Proti rozsudku, jehož součástí bylo také uložené ochranné protitoxikomanické ambulantní léčení, se ovšem státní zástupkyně na místě odvolala k vrchnímu soudu.
A ten nyní vše opět posoudil jako vraždu, neboť podle něj právní kvalifikace prvoinstančního soudu neodpovídala důkazní situaci, kdy nejsou naplněny znaky trestného činu zabití. A to s ohledem na probíhající konflikt i na vazby obou mužů, kteří se dostali do potyčky.
„Obžalovaný se dopustil trestného činu vraždy, čin spáchal zvlášť surovým způsobem, jde o útok s extrémní mírou brutality, navíc zde došlo ke kombinaci zbraní a mechanismu útoku vůči integritě poškozeného,“ uvedl předseda senátu Vladislav Šlapák.
O počtu ran jsem se dozvěděl až ze spisu, tvrdil mladík
Vepřek se s o čtyři roky starším mužem dostal do potyčky v noci na 25. dubna loňského roku v budově chudobínského farního úřadu Církve československé husitské, která už ale delší dobu objekt nepoužívala.
„Normálně jsme se bavili, pak ale (poškozený) začal mít paranoidní stavy, že jsou kolem policejní odposlechy a že ho kvůli mně policajti chytí a zavřou. Já jsem mu začal vyčítat, že prohrál všechny peníze a řekl jsem, že odcházím. On na to, že nikam nepůjdu, odešel do kuchyně pro nůž a s tím se rozběhl proti mně a začal útočit,“ vypověděl už dříve u krajského soudu Vepřek.
Zároveň popřel, že by k vyhrocení situace přispěl výhrůžkou o udání policii, což řekl kriminalistům při výslechu po zadržení.
„Nevěděl jsem, co mám dělat. Setřásl jsem ho ze sebe, popadl nůž a bodl ho, což ho ale nezastavilo a dál útočil, tak jsem ho znovu musel bodnout. Zase vstal a vůbec nevypadal, že ho něco bolí, takže jsem ho ještě dvakrát bodl. Bylo to jako v hororu, začal na mě řvát, že mu nemám kam utéct a stejně mě dostane. Popadl jsem něco do ruky a praštil ho do hlavy,“ dodal.
Dále uvedl, že mu nepřišlo, že by útočil, ale naopak se bránil, detaily následujících momentů už ale soudu příliš nepopsal s tím, že si je moc nepamatuje. Například o tuctu úderů pohrabáčem do hlavy oběti se podle svých slov dozvěděl až při pročítání vyšetřovacího spisu.
