Nachystá si tři krabičky, do nich si dá jídlo, pak vyrazí do školky. Tak začíná den Kateřina z Olomouce, jejíž dvě děti mají bezlepkovou dietu. Za speciální potraviny rodina utratí až šest tisíc korun měsíčně. Školní obědy by jim ušetřily čas i část z těchto peněz.
„Na základní škole problém s obědy nebyl, koukneme do jídelníčku, buď dítě jídlo dostane celé, nebo si přinese vlastní přílohu, jí s ostatními. Zato ve školce jsme museli vyjednávat. Nejdřív nám nechtěli dát žádné možnosti, nakonec dáváme dceři jídlo vlastní,“ popisuje matka.
V menších městech je ovšem obtížnější najít jídelnu, která tyto alternativy nabízí. Rodičům tak nezbývá než sehnat zdravotní potvrzení a vyjednávat s vedením jídelen i škol.
Rozvoz v termoboxech
Některé vycházejí dětem s dietou vstříc plošně. Třeba v Přerově už před deseti lety město začalo zajišťovat speciální stravu v Zařízení školního stravování. Jídla do jídelen rozváží v termoboxech.
„Aktuálně se takto stravuje 46 dětí. Dieta je nabízena i cizím strávníkům, kterých je 17. Rodiče tuto službu vítají,“ řekla mluvčí Přerova Lenka Chalupová.
Jídelny, které zajišťují diety, vyžadují po rodičích, aby doložili lékařské potvrzení, že jejich potomek má na speciální menu nárok.
Nemocnice nabízí obézním kluby pro sdílení zkušeností se zmenšením žaludku |
V Hranicích na Moravě v Základní a mateřské škole Šromotovo nabízejí rodičům několik řešení, přestože speciální jídlo nevaří.
„Pokud se jedná o lehčí formy diety, snažíme se vyjít vstříc. Menším dětem oběd přiváží odjinud, starší si buď mohou zajít do jiné jídelny, nebo si přinést vlastní. Jedná se ale o domluvu s jednotlivci. Nemůžeme personálně zajistit, aby z dvaceti žáků měl každý své jídlo jen proto, že něco nemá rád,“ vysvětlil ředitel školy Radomír Habermann.
Přibývá dětí s cukrovkou
Vše závisí na ochotě vedení školy i personálu, podle zákona jídelny mohou, ale nemusejí rodičům vyjít vstříc. Univerzální řešení podle odborníků není, ač se poptávka po něm zvyšuje.
„Je více dětí se speciálními potřebami, obzvlášť s celiakií. S dotazy na to, jak se stravovat ve škole, se setkávám čím dál častěji,“ zmínil nutriční terapeut Filip Martiník z oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice Olomouc.
Speciální stravování vyžadují také děti trpící cukrovkou, kterých v Česku rychle přibývá. Ještě v roce 1989 byl výskyt dětské cukrovky u sedmi pacientů ze sta tisíc. Po roce 2021 už lékaři evidují 25 pacientů ze sta tisíc.
Jídla jako od babičky. Školáci na Přerovsku si pochutnali na svíčkové |
Nevhodné stravování dětem může způsobit i kolaps. „U malých diabetiků je důležité, aby snědli určité množství jídla, protože si podle toho musí dávkovat inzulin. Když je škola ochotná spolupracovat, rodiče k tomu účelu i třeba koupí do školy váhu. Vyžaduje to, že se každý týden podívají do jídelníčku a zapíší, kolik gramů které potraviny má dítě dostat. Pak je navíc důležité, aby někdo dohlédl, že to ve škole sní,“ uvedla Alena Jouklová z přerovského spolku Inzulínek.
Přístup kuchařek, vychovatelů nebo učitelů může poškodit nejen zdraví, ale i vztahy dětí s ostatními žáky.
„Setkali jsme se s tím, že jsou děti posazené do koutku a jí samy u zvláštního stolu. Údajně proto, aby nekontaminovaly svým jídlem oběd ostatním nebo aby si nevzaly potraviny s alergenem. Takový žák je nejen středem pozornosti, ale zažívá i vyloučení,“ říká jednatelka Společnosti pro bezlepkovou dietu Jitka Dlabalová.
Podle ní se rodiče nejčastěji uchylují k tomu, že dítěti chystají jídlo vlastní. „Není výjimkou, že musí dítě do školy dodat vlastní vybavení, aby si vůbec mohlo jídlo ohřát. Má přinést třeba malý hrnec nebo mikrovlnnou troubu,“ dodala.
Pojišťovny přispívají
Nárůst počtu dětí s bezlepkovou dietou v Olomouckém kraji evidují i zdravotní pojišťovny, které na nákladné speciální potraviny dětem přispívají. Všeobecná zdravotní pojišťovna loni rozdělila mezi rodiče v Olomouckém kraji přes čtyři miliony korun a přijala o třetinu žádostí víc než v roce 2021.
„Celkem jich bylo 1 036. Letos by toto číslo mohlo být ještě vyšší. Jen za první pololetí bylo v kraji podáno 569 žádostí,“ uvedla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.
Někde podpoří rodiče i radnice. Třeba prostějovští radní na říjnovém zasedání rozhodli, že pošlou letos vůbec poprvé 34 dětem z rozpočtu celkem 170 tisíc korun. Pětitisícová dotace poslouží jako náhradní řešení těm, kteří se vůbec nemohou stravovat ve školní jídelně.
Město asi pět let usilovalo o to, aby teplé dietní obědy mohly školy nabízet, narazilo ale na přísné provozní podmínky.
„Vedl jsem intenzivní jednání s hygienou, ale naplnění jejich podmínek je nereálné. Tyto děti by musely chodit na jednu školu,“ vysvětluje náměstek primátora Miloš Sklenka. (ANO)
Jídelníčky podle pravidel z roku 1989
Možnosti pro děti se speciální dietou by se mohly rozšířit po reformě školního stravování, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. Sestavování jídelníčků se stále řídí pravidly z roku 1989. Určují takzvaný spotřební koš, který udává skupiny potravin, výživové hodnoty a doporučené porce na žáka a den.
Podle Alexandry Košťálové ze Státního zdravotního úřadu spotřební koš neodráží současné potřeby ani výživové trendy.
„Nestačí v něm udělat jen kosmetické změny. Máme dostatek informací, jak spotřební koš upravit, aby odrážel výživové potřeby, ale také aby se méně plýtvalo potravinami a aby obsahoval potraviny, které do dětského jídelníčku pravidelně patří,“ zmínila.
24. ledna 2016 |
