„Výstava je letos zaměřena na vodní masožravé rostliny, vystavena bude i vzácná aldrovandka měchýřkatá,“ řekla pěstitelka Markéta Aubrechtová, která se na pořádání výstavy podílí.
Tento projekt je tradičně prodejní a návštěvníci získají i cenné rady pro pěstování rostlin. Sbírkové skleníky výstaviště zaplnily stovky masožravých rostlin ze všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.
„K vidění je například jedna z největších rosnatek na světě – rosnatka královská z jižní Afriky. Anebo rosnatka kapská považovaná za nejúčinnější masožravku v boji proti octomilkám, která taktéž pochází z jižní Afriky,“ uvedla Aubrechtová.
Návštěvníci mohou spatřit také trpasličí rosnatky z Austrálie, které patří mezi nejmenší masožravé rostliny na světě. „Vystaveny jsou i masožravé bromélie a raritní heliamfory z těžko přístupných Stolových hor Jižní Ameriky,“ podotkla Aubrechtová.
Raritou je také mucholapka podivná, což je zřejmě nejznámější masožravá rostlina na světě. „Rychlost pohybu čepelí mucholapky podivné je bleskurychlá. Uzavře kořist do svých pastí do půl sekundy,“ uvedla Aubrechtová.
Strategie lovu
Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne.
Jiné masožravé rostliny používají lepivé pasti. Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž by se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice.
Z Bornea na světovou premiéru v Olomouci. Čeští vědci ukázali novou masožravku |
Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.
Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.
V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.
„K vidění budou i jiné botanické kuriozity jako například citlivka stydlivá, která taktéž reaguje na dotek sklápěním listů. Všechny jmenované druhy, včetně citlivky stydlivé, bude možné zakoupit na prodejním stánku. Po celou dobu výstavy bude na prodejním stánku probíhat také odborná poradna pro pěstitele,“ doplnil mluvčí výstaviště Michal Poláček.
21. května 2024 |
