„První masožravku jsem dostala od dědečka, obyčejnou ze supermarketu. Hned mě to však chytlo, fascinovalo mě, jak jsou tyto rostliny nádherné a jedinečné. Brzy jsem se pak stala členkou masožravkářů a začala svoji sbírku rozšiřovat,“ popsala Aubrechtová.
V nynější expozici návštěvníci najdou mimo jiné třeba vzrostlé až dvacetileté exempláře rodu špirlic s výškou přesahující jeden metr nebo kolekci masožravých rosnatek od těch nejmenších trpasličích až po jednu z největších na světě, rosnatku královskou.
„Pro letošní ročník se také podařilo získat velmi cennou vodní masožravou rostlinu aldrovandku měchýřkatou. K vidění jsou i vzácné pralesní rosnatky z Austrálie, masožravé liány láčkovky s velkými pastmi a další raritní rostliny,“ doplnil Pavel Souček, vedoucí oddělení sbírkových skleníků Výstaviště Flora.
Masožravky jsou podle Aubrechtové i pomocníkem v domácnosti. „Dokážou být velmi užitečné, poradí si s veškerým hmyzem,“ vyzdvihla a dodala, že některé velké druhy v deštných pralesích zvládnou i obratlovce, například krysy.
Velkou vlhkost vyžadují jen speciální druhy
Zřejmě nejznámější masožravou rostlinou je mucholapka podivná, začátečníkům by ale odbornice doporučila spíše rosnatku kapskou.
„To je právě druh, jenž chytá malé mušky a drobnější hmyz. Bude se mu dařit, pokud mají lidé doma dostatek světla. Totéž platí pro špirlici, která je zase specialistou na větší hmyz. Do horších světelných podmínek se pak hodí například tučnice,“ nastínila Aubrechtová.
Masožravé rostliny jsou podle ní velmi nenáročné, pokud mají správné podmínky.
„Stačí jen vybrat dostatečně osvětlené místo pro daný druh. Častým mýtem o masožravkách je, že potřebují velkou vzdušnou vlhkost a musí se pěstovat v akváriích, to ale mimo některé speciální druhy neplatí. Devadesát procent se dá pěstovat na okenním parapetu a jediné, co potřebují, je trocha vody v podmisce,“ shrnula Aubrechtová.
Není třeba hnojit ani krmit
Obezřetnost je však třeba při výběru zeminy. Substrát musí být kyselá půda, nejvhodnější je baltská bílá rašelina. V běžném substrátu pro pokojové rostliny by masožravky brzy uvadly, jelikož neumí přijímat živiny přes kořeny. V přírodě totiž rostou na velmi chudých místech.
„Masožravky jsou masožravé proto, že rostou velice pomalu a jsou to konkurenčně slabé rostliny. Ostatní je přerostou, a proto si vybraly tu strategii, že začaly růst na místech, kde to jiné rostliny nedokážou. Tedy na půdách, které jsou velmi chudé na živiny,“ vysvětlila pěstitelka.
Neměly by se proto vůbec hnojit a není nutné je ani krmit. K růstu stačí voda a světlo, lapená kořist je pouze bonusem. Krmení se například nedoporučuje u zmíněné mucholapky podivné, jelikož její pasti mají pouze omezený počet sevření.
„Časté zaklapávání je může i zabít. Pohyb, který vytváří, je velice rychlý a okem viditelný. Pro rostlinu je však velmi energeticky náročný. Jakmile past dosáhne svého maxima, zčerná, odpadne a musí vyrůst nová,“ přiblížila Aubrechtová. Pro krmení se tak hodí spíše špirlice nebo láčkovky.
Ti, kteří se chtějí do pěstování masožravek pustit, si mohou své první exempláře koupit například právě na nynější výstavě, kde jim s výběrem poradí experti.
Základní vstupné je sto korun, pro studenty, děti do 14 let, seniory a ZTP poloviční, děti do šesti let pak mají vstup zdarma. Připravena je rovněž zvýhodněná rodinná vstupenka za 230 korun pro dva dospělé a až tři děti.
