„Lokalita byla osidlována opakovaně v jednotlivých obdobích neolitu, eneolitu a doby bronzové. Zajímavá je tím, že se v ní nacházely čtyři studny, všechny se koncentrují přibližně v jednom místě,“ řekla Ivana Vostrovská z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, kde vede Archeologickou laboratoř.
Naleziště je dnes poničené a zaplavené v důsledku těžby, kvůli níž ostatně před sedmdesáti lety Archeologický ústav Akademie věd v Brně s výzkumem začal. Šlo o jednu z prvních takových velkých akcí v Evropě.
Nalezené nádoby ale neměly potřebnou péči. „Materiál ležel ve velmi provizorním depozitu. I přesto byl předmětem vědeckého bádání, vyšla z toho spousta článků, publikací a v roce 2020 i komplexnější monografie. Přesto soubor neprošel kompletním laboratorním zpracováním a evidencí,“ vysvětlila Vostrovská, na co se nyní s kolegy zaměřují.
Zpracovat obsah přibližně čtyř set krabic potrvá rok nebo dva. Díky penězům z Akademie věd se počítá se zapojením Vlastivědného muzea v Olomouci, pro které vznikne elektronická evidence.
„Budeme lokalitu prezentovat, například přednáškami v muzeu nebo na univerzitě. Příští rok bychom chtěli vydat popularizační knihu o terénním výzkumu z archivních materiálů přibližujících jejich atmosféru,“ dodala archeoložka.
