Zatímco archeologický průzkum se před zahájením stavby nových silnic provádí vždy, k pyrotechnickému se sahá na základě doporučení.
„Při plánování a přípravě stavby se dělá předběžné posouzení trasy a vybraný dodavatel mimo jiné s příslušnými odborníky konzultuje, zda se tam dá očekávat výskyt munice, což by samozřejmě znamenalo potenciální ohrožení stavby a pracovníků nebo i veřejnosti,“ nastínil Miroslav Mazal, mluvčí ŘSD pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj.
„Pokud je konstatováno, že takové riziko existuje, je vypsána zakázka na pyrotechnický průzkum. V případě druhé etapy úseku Slavonín-Křelov hrála roli blízkost fortu, který byl součástí opevnění města, a rovněž letiště,“ dodal.
Podle webu cisarska-pevnost.cz sloužila křelovská pevnůstka, v jejíž blízkosti nový úsek povede, dlouhá desetiletí jako muniční sklad a kasárenský objekt. V závěru druhé světové války pak bylo německou armádou na vnějším valu pevnůstky vybudováno postavení pro protitankový kanón a pozorovatelna.
Dočasné řešení slouží už šestnáctým rokem
Hledání případné nevybuchlé munice má stát zhruba 2,3 milionu korun bez DPH. V regionu jde minimálně v poslední době o výjimečný krok.
„V Olomouckém kraji si nevybavuji, že by se v posledních letech takový průzkum prováděl. Například v sousedním Moravskoslezském kraji ale byl a bude využit v místech, kde probíhala za druhé světové války ostravsko-opavská operace, neboť tam je pravděpodobnost výskytu staré munice opravdu vysoká. Jde třeba o obchvat Opavy,“ shrnul Mazal.
Jak uvedla ČTK, ministerstvo dopravy v uplynulých dnech zahájilo stavební řízení na závěrečnou etapu olomouckého dálničního obchvatu. ŘSD chce letos vyhlásit soutěž na zhotovitele a nejpozději v roce 2024 stavbu zahájit.
Tříkilometrový úsek má stát zhruba miliardu korun a po jeho zprovoznění, které je naplánováno na rok 2026, by se měly přestat tvořit dlouhé kolony před okružní křižovatkou u hypermarketu Globus na západním okraji města.
Ta byla otevřena v roce 2007 a měla být původně pouze dočasným řešením, s otevřením chybějícího úseku se počítalo kolem roku 2012. Nakonec se ale termín opakovaně posunul mimo jiné kvůli sporům o umístění silnice.
„Původně existovaly tři návrhy řešení. Přednost dostala prostřední, kompromisní varianta. Pro nás by samozřejmě bylo nejlepší, kdybychom mohli postavit trasu nejblíže Křelovu, která je nejkratší a vyšla by nejlevněji, ta ale není přijatelná pro obec,“ přiblížil už dříve ředitel olomouckého závodu ŘSD Martin Smolka.