Analýza vychází z dat cizinecké policie, která eviduje pobytová oprávnění. Podle ní bylo v Praze na konci roku 2022 v metropoli asi 170 tisíc Ukrajinců, 31 tisíc Slováků, 27 tisíc Rusů, 15 tisíc Vietnamců a dalších 102 tisíc příslušníku jiných národností.
Nejvíce cizinců je podle dokumentu ve věku mezi 24 a 42 lety, vyšší věkové kategorie jsou zastoupeny minimálně. „Cizinci se do Prahy stěhují primárně z ekonomických důvodů, tedy za prací, ale také za studiem a kvalitním městským prostředím. Praha je pro cizince jednoznačně nejatraktivnějším městem (i krajem) v Česku,“ uvádí dokument.
Populace Česka se blíží 11 milionům. Migrace zajistila nárůst o téměř 100 tisíc lidí![]() |
Podle analýzy výrazně zvýšil růst počtu cizinců v Praze útok Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, po kterém našlo v Praze domov více než 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Celkové číslo udělených pobytových oprávnění nemusí přesně odrážet aktuální počet Ukrajinců v metropoli, protože chybí přesná evidence těch, kteří se již v Česku nezdržují, zmiňuje dokument.
Migrace cizinců zajišťuje, že počet obyvatel metropole vlivem demografie a stěhování lidí za Prahu neklesá. Bez nich by mezi lety 2016 a 2021 klesl počet obyvatel Prahy zhruba o 5000, uvádí dokument. Mezi lety 2016 a 2021 podle něj v Praze průměrně přibylo necelých 15 tisíc cizinců ročně a z toho 12 tisíc byl migrační přírůstek. Zbývající 3000 pak tvořily děti imigrantů.
Migrace omlazuje Prahu. Tlak je největší na školství, trh práce nápor zvládá![]() |
Populace cizinců v Praze je podle analýzy mladší než ta česká a dosahuje průměrného věku 35,5 let. Zatímco u Čechů to v roce 2021 bylo 42,9 let. „Bez cizinců by tak pražská populace dosahovala přibližně celorepublikové úrovně (43 let),“ píše se v analýze. Míra úmrtnosti je s ohledem na minimální zastoupení seniorů mezi cizinci velmi nízká. Podle dokumentu se bude počet cizinců v Praze zvyšovat i v budoucnosti.
Počet obyvatel Prahy za minulý rok vzrostl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 27 406 na 1,38 milionu. Podle analýz geolokačních dat od mobilních operátorů však v metropoli reálně žije o 200 až 300 tisíc lidí více, než uvádějí oficiální data. Rozdíl souvisí s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, nebo s nenahlašováním změn bydliště do evidence obyvatel.