Lidskou lebku objevil před téměř půldruhým stoletím rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy.
„Nejprve se předpokládalo, že patří dospělému muži. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let před 31 tisíci lety,“ přiblížil náměstek ředitele Správy jeskyní České republiky Karel Drbal.
„Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ dodal Drbal, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.
Rekonstrukci podoby obličeje ženy z období označovaného aurignacien a datovaného v rozmezí 41 až 29 tisíc let před naším letopočtem digitálně vytvořil Cicero Moraes z Arc-Team Brazil. Využil k tomu interaktivní online verzi lebky nazvané Mladeč I, kterou v roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je Szombathyho nález uložen.
Vědci využili i data z těl současných lidí
Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy rakouské bioložky, antropoložky a etnoložky Marii Teschler-Nicolaové věnující se nálezům v Mladečských jeskyních, která vyšla v originále v roce 2006 s titulem Early modern humans at the Moravian gate: the Mladec Caves and their remains.
Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program.
„Kompletně rekonstruovaná lebka již měla některé vymezující linie anatomických struktur, mezi nimi i umístění očních bulv,“ popsal Drbal.
Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí. „Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima,“ dodal Drbal.
Dóm patří mezi světově významné lokality
Mezinárodní vědecký tým zveřejnil své poznatky v rámci nové online knihy s názvem Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1 (v originále The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1), která například podrobně popisuje, jak vědci po srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy překlasifikovali pohlaví jejího majitele na majitelku.
Mladečské jeskyně patří k oblíbeným turistickým cílům Olomouckého kraje. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky, zároveň jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě.
Za rok objevení podzemních prostor se považuje 1826, elektricky osvětlené jsou od roku 1911. V jeskyních jsou malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně.
Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného pohřebního rituálu. Celkem mají jeskynní chodby délku 1 250 metrů a 92 schodů.
Mladečské jeskyně se nachází na pomezí Olomoucka a Šumperska.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
