Data pro analýzu shromáždila Evropská komise (EK) loni v únoru (mobilní služby) a červnu (datové služby). Nutno tedy dodat, že (minimálně) v případě tuzemských mobilních operátorů komise operovala ještě se starými hlasovými tarify - všichni operátoři je totiž v následujících měsících postupně inovovali (T-Mobile v dubnu, Vodafone v květnu a O2 v červnu).
Cílem komise, co se sběru těchto dat týče, bylo nejen zjištění nejlevnější operátorské nabídky v daném unijním státě, ale především sestavení spotřebních košů umožňujících porovnání celkových nákladů v jednotlivých unijních státech za daný balíček služeb.
Analýza výsledků při zohlednění parity kupní síly (poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích) ukázala opravdu propastné rozdíly, co se výdajů mobilních uživatelů v jednotlivých členských zemích za mobilní a datové služby týká. Kromě kombinace hlasových, textových a datových služeb, se EK při sestavování spotřebních košů zaměřila i na ryze datové služby. Do porovnání navíc zahrnula nejen všech 28 členských států, ale i Island či Norsko.
V případě ryze datových služeb byly loni vůbec nejlevnějšími státy Polsko, Itálie, Rakousko, Litva a Lotyšsko. Například v Itálii jsou náklady na datové tarify i více než čtyřnásobně nižší oproti evropskému průměru. V ostatních uvedených státech jsou pak o zhruba polovinu nižší, než činí průměr EU.
A co Česko? Sice nebylo v nákladech na datové služby tím nejhorším unijním státem, není ovšem ani důvod k radosti. Většinou jsme totiž za mobilní data zaplatili oproti evropskému průměru o více než polovinu víc. Například 20 GB dat vyjde podle dat EK v Unii průměrně na 33,12 eura (téměř 850 korun), v Česku ovšem náklady při zohlednění parity kupní síly činí 55,45 euro (zhruba 1 400 Kč). To ovšem není nic proti Belgii, kde tamní uživatele takový datový objem vyjde na enormních 130 eur, tedy v přepočtu na 3 300 korun.
Srovnání Česka s Belgií je v tomto ohledu sice mírně uklidňující, nicméně komise ji díky mírným rozdílům většiny spotřebních košů oproti celoevropskému průměru „zaškatulkovala“ do kategorie relativně drahých zemí. Do této kategorie po analýze dat spadá i Malta, Finsko, Nizozemsko, Portugalsko, Irsko či Slovensko.
Avšak Česko dopadlo mnohem hůře. Je totiž jednou z pouhých čtyř zemí, které komise opatřila nálepkou státy s vůbec nejdražšími mobilními a datovými službami v EU. Stejně špatně jako Česko ze srovnání spotřebních košů vyšlo Maďarsko, Kypr a Řecko.
Protikladem výše uvedených kategorií jsou pak ty označené jako relativně levné a levné státy. Mezi ty relativně levné podle komise patří Velká Británie, Dánsko, Rumunsko, Chorvatsko, Španělsko, Bulharsko a Německo. V tomto případě není ovšem pravidlem, že tyto státy vycházejí ze srovnání všech spotřebních košů s evropským průměrem jako vítězové (viz číselné hodnocení na obrázku výše).
Češi mohou závidět. Polsko je mobilní ráj a volání i data jsou za hubičku |
Vůbec nejvíce unijních zemí pak spadá do „škatulky“ levné státy, kdy v případě některých jsou náklady oproti evropskému průměru nižší dokonce i o téměř dvě třetiny. Do této kategorie komise po analýze výsledků zařadila Rakousko, Polsko, Itálii, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Lucembursko, Švédsko a Francii.
Právě Polsko bylo v minulosti dáváno jako příklad, kam mohou ceny za mobilní (a datové) služby klesnout. Tuzemští operátoři se ovšem brání tvrzením, že český trh je specifický. Analýza Evropské komise to prokázala - český mobilní trh je vskutku specifický, a to drahými službami v porovnání s ostatními státy EU.
Nic na tom patrně nezmění ani fakt, že v Česku působí hned dva operátoři spadající pod křídla velkých nadnárodních společností. Česká pobočka Vodafonu náleží ke stejnojmennému, světově druhému největšímu mobilnímu operátorovi, český T-Mobile pak spadá do skupiny Deutsche Telekom.
Že by se ovšem ceny za služby dostaly na úroveň cen účtovaných v sousedních zemích, v nichž mateřské společnosti rovněž působí, je zřejmě bláhové. Nelze očekávat ani nějaký zásah ze strany EU, jako tomu bylo v případě roamingových služeb - cenotvorba na národní úrovni je totiž čistě v režii samotných poskytovatelů.
