„To území je minimálně tisíce let součástí českých zemí, ale to není hlavní důvod, proč o něj nechceme přijít. Podstatné je, že ze strany ministerstva je tento krok protizákonný. Už v roce 1958 posvětil ústavní zákon česko-polskou smlouvu o konečném vytyčení státních hranic, kde není ani slovo o tom, že bychom Polsku jakékoli území dlužili. A v roce 1992 ve smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Polskou republikou o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci doslova stojí, že smluvní strany vůči sobě nemají žádné územní nároky a takové nároky nebudou vznášet ani v budoucnosti,“ popsal starosta.
Zaráží ho, jak může ministerstvo ignorovat mezinárodní úmluvu. „Žádné území Polsku nedlužíme,“ zlobí se Canov.
V pondělí 14. prosince mají chrastavští zastupitelé o návrhu ministerstva hlasovat. Podle Canova jej ale s největší pravděpodobností všichni zamítnou. A pokud ani to ministerstvo nepřesvědčí, je připraven se bránit.
„Plánuji, že usnesení zastupitelstva zašleme nejen na ministerstvo vnitra, ale i panu premiérovi, poslancům a senátorům z Libereckého kraje a hejtmanovi. Doufám, že tím celý absurdní nápad, jak z části Chrastavy udělat Polsko, skončí,“ uvedl.
Pokud stát od svých plánů neustoupí, je připraven podat žalobu pro rozvracení republiky.
Konkrétní pozemky zatím ministerstvo neprozradilo
Podle ministerstva vnitra má Česká republika Polsku vracet území o rozloze 368 hektarů. Už na konci loňského roku vytipovali úředníci pozemky, které mohou jako kompenzaci nabídnout, jenže vzhledem k církevním restitucím některé z nich ze seznamu vypadly, a tak se musela najít náhrada.
A jednou z nich má být právě les v Horním Vítkově. „Návrhy nově vytipovaných ploch nejprve projednáme s dotčenými hejtmany a starosty. Následně navrhneme cílové řešení, které s uvedenými samosprávnými celky projednáme. O výsledku nejdříve informujeme pana ministra a po jeho schválení předložíme materiál do vlády,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová s tím, že ke konkrétním pozemkům se zatím ministerstvo vyjadřovat nebude.
Chrastava ale není jedinou obcí v Libereckém kraji, kterou chce stát připravit o část území. O největší kus mají přijít obce na Frýdlantsku, především Kunratice, Horní Řasnice, Bulovka či Heřmanice.
Starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný se tomu brání již několik let. „Stále do toho seznamu patříme, s čímž samozřejmě nemůžeme souhlasit a nelíbí se nám to. Teď navíc ještě přišel požadavek na zvýšení o dalších zhruba dvacet hektarů. O třináct hektarů navíc by měla přijít Bulovka, o sedm a půl Horní Řasnice,“ prohlásil starosta. Většinou jde o lesy nebo pastviny, které vlastní stát.
Starosta Canov se domnívá, že pokud Česká republika Polsku něco dluží, nechť to zaplatí. „A pokud to nejde kompenzovat finančně a musí zaplatit územím, tak ať to zaplatí územím, které bylo do roku 1958 součástí Polska, nikoli prastarým historickým územím Čech,“ dodal.
