Důvod? Projevoval až moc velký zájem o Vojenské letiště v Hradčanech v Mimoni, které tehdy využívala Sovětská armáda.
Na Mackovíka se komunisté zaměřili již v roce 1985, kdy se o něj začala zajímat také KGB. Tajným policistům totiž přišlo divné, že moc často zajíždí na letiště, kde fotografuje techniku. „Stanislav Mackovík i nadále projevuje zájem o činnost letiště. Svědčí o tom záchyty z roku 1985, 1986 a 1987 předané orgány KGB,“ uvádí se ve spise, jehož kopii má MF DNES k dispozici.
Spis založila StB v červenci 1987 na návrh poručíka Jana Sedláka staršího. „Na základě požadavku Zvláštního odboru StB SSSR bude provedena hloubková prověrka osoby Stanislava Mackovíka s cílem zjistit, zda se iniciativně nezabývá shromažďováním informací vojenského charakteru s cílem jejich předání nepovolané osobě, či vízovému cizinci (člověku ze Západu, pozn. red.) se vztahem na nepřátelskou rozvědku,“ poznačil ve spisu Sedlák.
Prověrku si pak vzal na starost nadporučík Vladimír Frýba. „Bylo zjištěno, že Mackovík již delší dobu projevuje intenzivní zájem o techniku a objekty letiště Hradčany. Do těsné blízkosti často dojíždí motorovým vozidlem své matky, kde potom provádí fotografování techniky Sovětské armády,“ popsal Frýba.
Mackovík o sledování nevěděl
Prověřování trvalo několik měsíců, v listopadu nakonec sepsal Frýba závěrečnou zprávu.
„Do současné doby nebyl zjištěn jakýkoli jeho vztah na kapitalistický stát, případně vízového cizince. Zájem o leteckou techniku posádky Sovětské armády v Hradčanech byl potvrzen a rovněž bylo potvrzeno, že doma vlastní maketu letiště. Že by se jednalo maketu letiště v Hradčanech ale potvrzeno nebylo,“ napsal ve spisu Frýba.
V průběhu prověrky ale byl Mackovík řádným posluchačem Vojenské politické akademie v Bratislavě a zřejmě i proto Frýba navrhl, aby se spis ukončil a uložil do archivu ministerstva vnitra na dobu 10 let.
Sám Mackovík o žádném sledování nevěděl. Překvapený ale není. Prý tušil, že tajná policie prověřovala i jeho. „Všichni, kdo tenkrát létali, se mohli dostat do prověřování, ať to byli lidé z Aeroklubu pod Svazarmem nebo z armády,“ zmínil poslanec.
Také podle Libora Svobody, historika Ústavu pro studium totalitních režimů, prověřovaná osoba často o svém sledování vůbec nevěděla.
„Mohla být prověřovaná z jakéhokoli důvodu, a dost často spíše pro podezření, že vyvíjí nějakou protistátní činnost a byla obava, že prozradí státní tajemství,“ přiblížil historik. „Je takové hodně hrubé zjednodušení dnešní bezpečnostní prověrky,“ dodal.
Mackovík létal už od roku 1983 pod Aeroklubem Česká Lípa, který byl v okruhu hradčanského letiště. A nepopírá ani fakt, že se zajímal o leteckou techniku.
V roce 2008 dokonce publikoval knihu v angličtině, která mapuje Sovětské vzdušné síly v Československu od roku 1968 do roku 1991. „Pří příležitosti třeba leteckých dnů jsem tam určitě nějaké fotografie pořizoval,“ zmínil politik.
