Paprsky zimního slunce dopadají na průvod vycházející z Krkonošského muzea v Jilemnici. V čele jdou církevní hodnostáři, za nimi muzejníci s myrtovými věnci, další nesou tři kovové rakve. Zámeckým parkem se nese zvuk zvonů z nedalekého kostela.
„Tohle je naprosto výjimečná událost pro celou Jilemnici. Ukládáme zpátky do země ostatky tří mužských příslušníků šlechtického rodu Valdštejnů, jejich štěpanické větve. Jde o bývalé majitele zdejšího panství. Kostry pocházejí ze 14. století. Objevily se nečekaně vloni při archeologickém průzkumu zahradního domku v zámeckém parku. Prozkoumali je antropologové a teď jim vracíme znovu klid,“ vysvětluje ředitel Krkonošského muzea Jan Luštinec.
Z kostela je zahradní domek
Nález tří Valdštejnů vzbudil mezi historiky velký rozruch. Až dosud se totiž mělo za to, že jejich pozůstatky jsou v kostele Nejsvětější trojice v Horních Štěpanicích.
Početný průvod mezitím došel ke zmíněnému zahradnímu domku. Neznalý člověk by v něm jen těžko hledal pozůstatky kostela sv. Alžběty ze 13. století, v jehož presbytáři se tři hroby Valdštejnů nacházely.
„I pro nás to byl naprosto nečekaný objev. Do průzkumu jsme se pustili s tím, že najdeme základy malé kaple a místo toho jsme objevili zbytky kostela, který byl na délku stejně dlouhý jako současný jilemnický zámek.
To je naprostá bomba. Ukazuje se, že Jilemnice byla už ve třináctém století významným centrem. Její historii to posouvá minimálně o sto let dopředu než se dosud myslelo. Našli jsme totiž i pozůstatky kamenné podezdívky, která je ještě starší než gotický kostel sv. Alžběty,“ neskrývá ani po několika měsících od objevu své nadšení hlavní archeolog Muzea Českého ráje v Turnově Jan Prostředník.
Není jasné, kdo přesně v rakvích spočívá
Rakve s pozůstatky mezitím muzejníci složili na podlahu zahradního domku, pod kterou jsou zbytky kostela sv. Alžběty. Ještě než je zakryla geotextilie a naházela se na ně hlína, přišla se jim poklonit i spousta místních. „Je to kus historie našeho města, tak jsme chtěli být s manželkou při tom. Je dobře, že kosti neskončily někde v muzejním skladu, to se k majitelům panství nehodí,“ poznamenal jeden ze starších mužů.
Kdo přesně přitom v rakvích spočívá, není ani po antropologickém průzkumu jasné. „Víme, že jde o Valdštejny, prokázaly to i genetické testy. Tajně jsme doufali, že jedna z koster bude patřit Zdeňku Štěpanickému z Valdštejna, který byl hofmistrem u manželky císaře Karla IV., královny Alžběty Pomořanské, řečené Eliška. Zdeněk měl přezdívku Dlouhý, kostra měřila 175 centimetrů, což je na středověk víc než průměrná výška, ale i tak si nejsme úplně jistí. Ale netruchlím kvůli tomu. Důležité je, že jde o Valdštejny, kteří pro rozvoj Jilemnice udělali velmi mnoho, a že teď budou i součástí připravované nové muzejní expozice,“ uvedl Prostředník.
Prostory domku se vrátí o stovky let nazpátek
Expozice se bude týkat právě historie kostela sv. Alžběty, jehož základy zahradní domek skrývá. Jeho prostory se tak vrátí v čase o stovky let nazpátek.
„Otevřít bychom ji měli ještě letos na podzim. Bude to další z turistických lákadel Jilemnice,“ těší se ředitel muzea Luštinec. Přítomní mezitím dozpívali svatováclavský chorál. Pro obřad nebyl zvolen náhodou. Zněl už ve 14. století, ve kterém znovu pohřbení Valdštejnové žili.
