Hroby se nacházely v kostele, jehož původ sahá do poloviny 13. století. „Při archeologickém výzkumu jsme již loni objevili hroby ženy a dítěte. Pomohly nám určit stáří kostela. Když jsme letos prokopali sondu pod podlahu kostela, byly tam tři hroby s lidskými ostatky. Pocházejí ze čtrnáctého století,“ říká Jan Prostředník, zástupce ředitelky Muzea Českého ráje v Turnově.
„Jilemnici vlastnili tehdy Valdštejnové a předpokládáme, že kostel jim sloužil jako pohřební místo,“ podotkl.
Ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže
Třem nalezeným ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže. Měřil kolem 180 centimetrů, což na středověk bylo skutečně hodně.
„Tušíme, o koho jde. Na konci 14. století patřila Jilemnice i s celým panstvím Zdeňkovi ze Štěpanic řečenému Dlouhý,“ upozorňuje Prostředník. Kostra v hrobě podle něj patří muži ve věku do čtyřiceti let a Zdeněk ze Štěpanic zemřel jako osmatřicetiletý.
V Českém království se na sklonku 14. století řadil mezi významné šlechtice. V roce 1377 se stal hofmistrem královny Elišky. V letech 1388 a 1394 zasedal na dvorském soudu a od roku 1391 na zemském soudu. Poslední zmínka o Zdeňkovi ze Štěpanic pochází z roku 1398.
Muži měli skoro stejné nosní otvory
Také ostatky dalších dvou mužů náleží s vysokou pravděpodobností Valdštejnům. „Antropologové potvrdili, že všichni tři pohřbení muži měli skoro stejné nosní otvory,“ podotkl Prostředník.
„Tomu, že se jedná o ostatky šlechticů z rodu Valdštejnů, napovídají i další zjištěná fakta. Šlo o dobře živené muže a jezdili na koních. Na jejich stehenních kostech zůstaly drážky. Pocházejí z toho, jak si kosti odírali o sedla. Na kostrách pohřbených mužů nejsou žádné stopy po násilí, zemřeli tedy přirozenou smrtí,“ vysvětlil archeolog.
Příslušnost pohřbených mužů k rodu Valdštejnů však může prokázat na sto procent jedině genetická expertiza. V hrobech se kromě ostatků zachovaly také bronzové spony. „Velmi podobné spony jsme objevili v minulosti v komendě v Českém Dubu v hrobech johanitských rytířů,“ tvrdí Prostředník.
Ostatky se vrátí do země
Archeologický výzkum odstartoval v Jilemnici již loni. Na podzim našli archeologové v zahradním domku u bývalého zámku Harrachů pozůstatky kostela svaté Alžběty. Tři hroby v kněžišti tam odhalili letos. Ostatky uloží po prozkoumání znovu do země.
Historikové původně předpokládali, že Valdštejnové si vybrali ve středověku pro pohřbívání pouze kostel Nejsvětější trojice v Horních Štěpanicích. Objevení tří hrobů v Jilemnici tak odborníky překvapilo.
Panství Valdštejnů v Krkonoších a v Podkrkonoší proslavila ve středověku těžba zlata a stříbra. Stopy po tavení těchto kovů objevili archeologové v 90. letech minulého století na štěpanickém hradě.
Jilemnice se kdysi nacházela na obchodní cestě z Čech do Polska. Kolem ní byly již ve třináctém století dehtárny, kde se vyráběla kolomaz - tedy jakýsi středověký olej na mazání kol kupeckých a jiných vozů.
