„Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a nechceme si brát teď hypotéku na dům, tak jsme se začali ohlížet po chatkách nebo zahrádkách s chatičkou. Nikde jsme ale nic nenašli. Pak jsme slyšeli o Žitavě, že už si tam pronajímá zahrádky spousta Čechů,“ líčí Hana Langrová z Liberce. První pokus jim nevyšel, teď je čeká další obhlídka.
„V naší kolonii je nájemců ze zahraničí asi deset procent. Jsou to hlavně Češi nebo Poláci,“ říká Zdeněk Úlehla, který žije v Žitavě, do práce ale dojíždí do Liberce. Podle něj byl zahrádek v okolí Žitavy dlouhou dobu nadbytek. „Je to dáno tím, že Žitava byla dříve čtyřicetitisícové město, teď zde žije kolem dvaceti tisíc lidí. Infrastruktura ale zůstala,“ vysvětluje.
Vzhledem k tomu, že řada obyvatel Žitavy dříve žila v bytovkách, vznikaly poblíž zahrádkářské kolonie. S odchodem zdejších obyvatel za lepší prací jich pak řada zůstala opuštěných.
„Protože spolky nemohou generovat zisk, tak je nájem v přepočtu do pěti tisíc korun ročně,“ dodává Úlehla a pokračuje. „Se vším všudy jsou náklady na zahrádku ročně do dvou set euro.“ Na komunikaci s německými sousedy si nestěžuje. Naopak. „O žádné diskriminaci nemůže být řeč. Spíše naopak,“ dodává Úlehla.
Že je mezi Čechy o zahrádky v Německu zájem, potvrdilo i město Žitava. „Zájem našich českých sousedů o malé zahrádky v Žitavě registrujeme, už teď je tu celá řada nájemců z Čech,“ sdělil Kai Grebasch z tiskového oddělení žitavské radnice. Podle něj místní zahrádkářský svaz udržuje rovněž kontakty s českými partnery. „Na webových stránkách zahrádkářského svazu můžete vidět, že jsou v nabídce i volné zahrádky v Žitavě,“ upozornil mluvčí.
Zahrádky zdražily kvůli covidu
Ceny nemovitostí, potažmo i zahrádek, vzrostly už loni během první vlny pandemie. Podle libereckého realitního agenta Martina Mrugaly je to jen logický důsledek dopadu protiepidemických opatření. „Lidé mají strach z covidu, takže přestali tolik cestovat, ale chtějí trávit čas venku,“ vysvětluje.
Dalším důvodem je touha po soukromí a únik především z panelákového bydlení. „Lidé jsou v dnešní době ochotni zaplatit za zahrádku i miliony,“ uvádí příklad nemovitosti v Hrádku nad Nisou, která se prodala za více než dva miliony.
„Šlo o šest set metrů čtverečních s chatkou. V létě zde vysychá voda, přesto se prodala,“ říká Mrugala s tím, že u některých zahrádek vzrostla cena až pětinásobně. „Levněji se pořídí například v koloniích, ale nabídka je velmi malá,“ komentuje.
To, že lidé hledají nemovitosti za hranicemi, jej proto nepřekvapuje. „Kdysi jsme také zkoušeli prodávat nemovitosti v Německu, ale tenkrát zájem nebyl,“ vzpomíná. Teď je situace jiná. A netýká se jen zahrádek. Nemovitosti podle něj lidé nakupují v Německu i v Polsku, protože si chtějí někde uložit peníze. „Tady už není kde,“ dodává s tím, že poptávka zatím neutuchá.
Jeho slova potvrdila i tajemnice libereckého svazu zahrádkářů Zuzana Strnadová. Sama zahradničí v kolonii v Plátenické ulici v Liberci. „Lidé se pořád ptají. Ale není nic. Sice tady pár zahrádek je neudržovaných a majitelé se o ně nestarají, prodat je ale zatím nechtějí,“ krčí rameny Strnadová.
Zahrádka je dnes podle ní zlatý důl. Není den, aby nedostala mail s poptávkou. Zatímco před lety měly o zahradničení zájem většinou starší generace, tak v posledních letech zahrádky kupují i rodiny s malými dětmi. „Dokonce bych řekla, že převažují,“ uzavírá.
13. června 2019 |
