„Výsledky, které zatím v rámci probíhající klinické studie máme, se jeví jako velice slibné,“ uvedl Ladislav Dzan, primář ústní, čelistní a obličejová chirurgie Krajské nemocnice v Liberci.
Výzkum je jedinečný v tom, že se dosud nikde na světě nanotechnologie nezkoušely na pacientech. Klinická studie běží kromě liberecké nemocnice také v nemocnici Na Bulovce. Obě nemocnice úzce spolupracují s Technickou univerzitou v Liberci. Ta prostředek Nanotardis vyrábí a lékařským týmům pro účely studie dodává.
„Nanovlákenné krytí ran v klinické praxi zatím nikde není. Polymer, z něhož vycházíme, je ale už schválený pro použití v biomedicíně,“ uvedla Jana Horáková z textilní fakulty univerzity. Je členkou týmu profesora Davida Lukáše z Katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Tým na výzkumu pracuje už několik let.
První část složeného slova nanotardis odkazuje k okem nezachytitelným miliardtinám metru. Druhá k telefonní budce - stroji času a vesmírnému plavidlu - z britského seriálu Doctor Who. Ta se zvenčí zdála menší, než byla uvnitř. Což je zároveň i podstata vyvinutého materiálu. Působí jako jemný a subtilní, ale ve skutečnosti tvoří hustou strukturu. Navíc dokonale přilne k poraněné kůži.
Materiál se v ráně sám vstřebá
Jednou z unikátních vlastností materiálu je, že se v ráně sám časem bezpečně vstřebá. „V tom, že není nutná výměna, spočívá inovativnost nanotardisu. Je to biodegradabilní materiál. Bezpečně se rozloží na látky tělu vlastní, které se vstřebají či vyloučí. Nic se nemusí strhávat, což většinou naruší proces hojení,“ naznačila jednu z výhod objevu Jana Horáková.
Tkáně v těle jsou tvořeny buňkami a mezibuněčnou hmotou složenou z vláken. „Jde přesně o ty rozměry, které dokážeme napodobit elektrostatickým zvlákňováním. Náš zdravotnický prostředek na hojení ran vytvoří v ráně přirozené prostředí pro buňky. Tato podobnost tak napomáhá procesu hojení,“ popsala Jana Horáková.
Když studie dopadne dobře a novinka se dostane až do klinické praxe, univerzita se nebude zabývat sériovou výrobou. Spolupracovala by s vybranou firmou.
Fakulta pracuje na materiálu bránícímu prosakování střev
Textilní fakulta pracuje na vývoji ještě jednoho nanovlákenného materiálu určeného pro medicínské účely. Má pomáhat pacientům po operacích střev. Podstatou je, že zabrání tomu, aby po sešití odoperovaných částí střev prosakoval jejich obsah do břišní dutiny. To totiž může zapříčinit infekci v těle a pooperační komplikace. Podle dosavadních studií to u 6–22 procent pacientů způsobí smrt.
Speciální materiál má dvě vrstvy. Zatímco hydrofilní nanovrstva přilne k ráně, kryje ji a usnadňuje hojení, svrchní část je hydrofobní a izoluje operované místo od prostředí břišní dutiny. Díky tomu rovněž nehrozí nebezpečí srůstů.
Na tomto výzkumu spolupracuje liberecká univerzita s Biomedicínským centrem v Plzni. Krytí se zatím testuje jen na zvířatech.
Až testy skončí, bude tým vědců z Technické univerzity v Liberci a Biomedicínského centra v Plzni žádat Státní ústav pro kontrolu léčiv o povolení klinické studie na lidech.
V týmu profesora Lukáše vyvíjí nanovlákenný materiál pod vedením Jany Horákové postgraduální studentka Markéta Klíčová. S objevem už dokázala zvítězit v národním kole soutěže průlomových nápadů Falling Walls Lab a postoupila do světového finále.
