Voda z dešťů či sněhu pak narušila postupně krovy a stropy nad prvním a druhým podlažím. Časem to pak odnesly i nosné zdi a část národní památky se tak počátkem ledna sesula k zemi.
Areál je teď nově oplocený, aby se k hospodářskému dvoru nemohl nikdo volně dostat. Část dvora je také pod dohledem kamerového systému. Hrozí totiž zřícení dalších částí.
„Existuje vysoké riziko dalšího náhlého zřícení střešní konstrukce krovu. Chybí tam obvodové nosné stěny. Původní pozednice, které podepírají konstrukci krovů nad druhým podlažím, jsou volně ve vzduchu bez jakéhokoliv dalšího podepření. Je proto nutné neodkladně provést statické zajištění stavby, protože hrozí nebezpečí újmy na zdraví a ohrožení lidských životů,“ zmínil statik David Mareček.
Statický posudek, který určí i nutné kroky k záchraně památky, má být hotový do 15. února. „Až ho budeme mít, tak se z prostředků Národního památkového ústavu budeme snažit zafinancovat základní stabilizaci té části dvora, která spadla,“ zmínil ředitel územní památkové správy Miloš Kadlec.
Podle něj se navíc podařil malý zázrak. Barokní zákupský dvůr se podařilo zaregistrovat jako prioritu číslo jedna celého Národního památkového ústavu na ministerstvu kultury.
„To znamená, že pro letošní rok by měla být vyčleněna částka asi třináct milionů korun, která půjde částečně na projektovou dokumentaci stabilizace dvou křídel hospodářského dvora a také na nejnutnější práce, které by se měly stihnout do podzimu,“ vysvětluje Kadlec.
Hospodářský dvůr ze sklonku 17. století, patří svým rozsahem a kompozicí k unikátům mezi hospodářskými dvory u nás. „On to byl de facto takový zámek pro koně. Nejen svými rozměry, ale i výzdobou. Nad konírnou byly navíc pokoje pro ubytování císařského dvora, takže šlo skutečně o honosnou stavbu, která nemá u nás obdoby,“ líčí Kadlec.
Památkáři čelí kritice
Památkový ústav získal hospodářský dvůr až v roce 2003, do té doby byl v soukromém vlastnictví. Místo koní se tam ale skladovaly brambory, zemědělské stroje, později rozlehlý objekt získali spekulanti, kteří tam přechovávali všechno možné. Někteří lidé ale památkáře kritizují za to, že od roku 2003 už mohli unikátní památku zachránit. Místo toho jen chátrá. Kastelán zámku to ale odmítá.
„Za uplynulých šestnáct let bylo do hospodářského dvora investováno téměř dvacet milionů korun. Dozdívaly se klenby a zřícené části, dávaly se tam vzpěry stropů, zajišťovaly krovy. Kdyby se tak nestalo, zbyly by dnes ze dvora již jen obvodové zdi, tak jako je tomu v případě zákupského kapucínského kláštera, který je v soukromém vlastnictví v podstatě stejně dlouho, jako je hospodářský dvůr státní,“ okomentoval kastelán Petr Weiss.
„Všichni si hodnoty zákupského hospodářského dvora uvědomujeme, ale objem finančních prostředků, které tam jsou potřeba investovat, je obrovský. Nebudu přehánět, když řeknu, že se to blíží k jedné miliardě. Není to jen záchrana samotných staveb, ale je potřeba provést i hydrogeologický průzkum, který by pomohl stavby odvodnit a obnovit vodovodní systém, který tam kdysi fungoval a dnes je zničený,“ sdělil Kadlec.
Obnova vodovodního systému je přitom zásadní i pro záchranu barokních teras před zákupským zámkem. Také ty jsou dnes v havarijním stavu a turisté k nim nesmí. Kdysi přitom byly pýchou majitelů zámku. Na návrat do jejich původní podoby ale nemají památkáři peníze.
„Naštěstí se nám podařilo získat finance alespoň na opravu jižního křídla hospodářského dvora, tedy tu část, která se v lednu nezřítila. Počátkem jara bychom měli vypsat soutěž na dodavatele. Vzniknout by tam měla expozice kočárů z doby, kdy měly Zákupy jako své letní sídlo Habsburkové,“ dodal Kadlec.
9. ledna 2020 |
