Chagall svým dílem vytvořil vlastní ráj na zemi plný květů, muzikantů, cirkusáků nebo tanečníků. I v litografii se věnoval podobným tématům a precizně provedená práce nabízela divákovi stejně kvalitní a monumentální podívanou jako umělcovy malby. Od roku 1950 všechny Chagallovy litografie tiskl nejuznávanější světový litograf Fernand Mourlot. Tento tiskařský magnát už dříve spolupracoval s dalšími předními tvůrci moderního umění ve dvacátém století. Byli mezi nimi například George Braque, Max Ernst, Henri Matisse, Joan Miró či Pablo Picasso.
V roce 1956 dokončil Chagall práci pro světoznámého sběratele a nakladatele Ambroise Vollarda, kterou začal již ve třicátých letech. Světlo světa tak spatřila Bible se sto pěti Chagallovými lepty. Jelikož lepty nebyly barevné, ještě tentýž rok vyšly Ilustrace k Bibli s 30 litografiemi, z nichž šestnáct již bylo v barvě. O čtyři roky později pak vyšly Kresby k Bibli.
Zvláštností těchto grafických alb bylo, že černobílé litografie byly vytištěny coby skicy na zadní strany barevných stránek, což byl vcelku velký tiskařský oříšek. Barevné strany Marc Chagall dokonce signoval a byly často tištěny dvaceti pěti i více různými barevnými odstíny. Všech 81 biblických litografií stálo Chagalla více než pět let usilovné práce spojené s návštěvami Palestiny, Jeruzaléma a Egypta. Biblickými tématy se však nikdy nezavděčil žádné církvi. Jeho ukřižování byla trnem v oku jak židům, tak křesťanům.
Marc Chagall se narodil 7. července 1887 v židovské rodině ve Vitebsku. Inspirací pro jeho budoucí tvorbu se mu staly zážitky z dětství, náboženské přesvědčení nebo život v Rusku na počátku dvacátého století. V roce 1906 nastoupil mladý Chagall do učení u Jehudy Pena ve Vitebsku a posléze odešel do Petrohradu na Školu Imperiální společnosti na ochranu krásného umění. Během studií se také seznámil se svou budoucí ženou Belle Rosenfeldovou. Jeho talent natolik zaujal vyučující profesory, že bylo Chagallovi uděleno stipendium na studium ve Francii.
S koncem první světové války přišla VŘSR a pád carského režimu. Chagall byl novou politikou povolán za komisaře umění pro vitebskou oblast, jeho zodpovědností bylo starat se o uměleckou školu, museum a divadelní představení. Dokonce organizoval oslavy a pouliční výzdobu na oslavy prvního výročí VŘSR.
V roce 1923 se Chagall vrátil do Paříže. Po první velké výstavě svého díla byl označen za vedoucí osobnost tzv. Pařížské školy. Pro Chagalla to byl nečekaný úspěch, protože po jeho příchodu do Francie, která se v té době opájela kubismem a fuavismem, byl pro svůj jemný styl nazván spíše básníkem než malířem.
Během druhé světové války se malíř nejprve přestěhoval na jih Francie. V roce 1941 byl zatčen pro svůj židovský původ a následně na naléhání amerického konzula propuštěn. Ještě v témže roce odcestoval do New Yorku. Od té doby Chagall hodně cestoval a čile vystavoval. Zavítal i do rodného Ruska, kde mu sovětská vláda uspořádala nebývalé pocty. Marc Chagall zemřel v roce 1985 v Saint-Paul-de-Vence ve Francii.
 Andel z ráje |
 David a Batšeba |
 David s harfou |
 Mojžíš II |
 Mojžíš I |
 Mojžíš přijímá desky desatera |
