Chtěl jsem zažít pražské jaro, vzpomíná spisovatel Simon Mawer

  6:55aktualizováno  6:55
V létě 1968 byl britský spisovatel Simon Mawer pár set kilometrů od Prahy. Toužil se podívat na události pražského jara. Nakonec však zamířil do Itálie a Česko, ve kterém ho proslavil román o vile Tugendhat, navštívil až po pádu železné opony. O pražském jaru nyní napsal román.

Britský spisovatel Simon Mawer | foto: Kristýna Hadačová, Albatros Media

Proč jste před padesáti lety nakonec do Československa nejel?
Stopovali jsme tehdy se spolužákem po Evropě a byli relativně blízko, v jižním Německu. Moc jsem se sem chtěl podívat, jenže on se chtěl držet původního plánu. Takže jsme zamířili do Itálie, která je mi už čtyřicet let domovem.

Nelitoval jste?
Moc. Pamatuju si, jak jsem se vrátil v srpnu zpátky domů a matka mě jednoho rána probudila a oznámila, co se stalo v Československu.

Fotogalerie

Čekala válku?
Ano, byla vyděšená. Ve stínu událostí roku 1938 si myslela, že dojde na nejhorší. Já si tak jistý nebyl.

Takže kniha Pražské jaro je takovou alternativní verzí vaší minulosti?
Dá se to tak říct. Také tam důležitou roli sehrávají dva mladí studenti Oxfordu, kteří stopují po Evropě a chtějí poznat co nejvíce. V Německu se však naše cesty rozcházejí.

Recenzenti i pamětníci vyzdvihují míru autenticity a citlivosti vaší knihy. Jak se vám to povedlo?
Mám to tady velmi rád. Jezdím do Česka už pětadvacet let a jsem stále fascinován. Můžu přijet například do Bavorska, vidět všechnu tu stejnou architekturu, identická a promyšlená města, ale dech mi krajina i města vyrážejí opravdu až v Česku.

Myslíte, že je jednodušší psát o historii cizí země než té vlastní?
Z pohledu emocí určitě, protože máte pohled zvenčí. Můžete tudíž být objektivní a přitom citliví, protože se vás to téma nikdy nemůže natolik dotknout.

RECENZE: Hodiny, kdy dopadla sekera na naděje pražského jara. To je nový Mawer

Historické události a postavy v Pražském jaru i Skleněném pokoji čeští čtenáři dobře znají. Myslíte na to při psaní?
Primárně musím počítat s tím, že román čte člověk, který netuší, kdo byla Milada Horáková nebo Jan Masaryk. Čechům se omlouvám za zbytečnou didaktičnost, ale je důležité, aby se i zahraniční čtenáři dozvěděli, o koho šlo a jak podstatnou úlohu v evropské historii sehráli. Horákovou pokládám za jednu z nejdůležitějších žen dvacátého století.

V knize je postava Sama, tajemníka britské ambasády v Praze. Setkal jste se s někým, kdo tu tehdy pracoval jako diplomat?
S nikým, kdo by na britském velvyslanectví přímo působil, jsem nemluvil. Čerpal jsem informace hodně z otevřených archivů a knih či rozhovorů amerických diplomatů.

Proč ne těch britských?
Nemají na sebe ve zvyku tolik prozradit, na rozdíl od amerických. Britové jsou rezervovanější, Američané umějí vyprávět velmi barvitě.

Obálka knihy Pražské jaro

Obálka knihy Pražské jaro

Nezveličují?
Ani ne, pro inspiraci ke psaní to byla velmi cenná svědectví. Díky postavě Sama mohou čtenáři pochopit pohled cizinců na pražské jaro ještě z jedné roviny, nejen z pohledu zahraničních studentů.

Jak knihu přijali v Británii?
Překvapilo mě, kolik lidí si myslí, že jde o špionážní příběh. Moc mi to radost nedělá, je to přece mnohem více. Jenže lidé rádi škatulkují a po Provazochodkyni a Dívce, která spadla z nebe mi chtějí dát nálepku autora špionážních thrillerů. Ale když píšu, nemyslím na to. Nepíšu pro vymyšleného čtenáře. Píšu pro sebe. Obecenstva a kontextu jsem si vědom až posléze při editování.

Máte v plánu se věnovat ještě nějakému období české historie?
Teď nemám v plánu nic, ale vždy jsem chtěl něco napsat o Leoši Janáčkovi, o pozdním období jeho života. Zamiloval se do mladé dívky a svět se mu obrátil vzhůru nohama. Z jeho milostných dopisů čiší touha a čirý cit, její listy se však nikdy nenašly.

Asi pro to bude nějaký důvod.
Také si myslím.

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

VIDEO: Od Hitlera po Sheldona. Jak se Česko proslavilo nejen v seriálech

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku s českou a slovenskou vlajkou

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku opakovaně vytahuje reference k české historii. A zdaleka není sám. Stopy...

Další z rubriky

RECENZE: Vraždí se tradičně i neobvykle, ale napříč Evropou důmyslně

Obal českého vydání knihy Zemřít dvakrát

Nakladatelství Moba zásobuje čtenáře zajímavými a napínavými kriminálními příběhy. Takové jsou i tři následující...

RECENZE: Když David Bowie slouží jen jako marketingové lákadlo

Spisovatel Jean Michel Guenassia

O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky píše spisovatel Jean-Michel Guenassia.

Vychází deník jedenáctiletého chlapce, který přežil pochod smrti

Děti v nacistickém koncentračním táboře u polské Osvětimi krátce po osvobození...

Taussigovi měli vlastně štěstí. Do Osvětimi je transport dopravil koncem listopadu 1944. Neprošli selekcí a spalovací...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz