Chtěl jsem zažít pražské jaro, vzpomíná spisovatel Simon Mawer

  6:55aktualizováno  6:55
V létě 1968 byl britský spisovatel Simon Mawer pár set kilometrů od Prahy. Toužil se podívat na události pražského jara. Nakonec však zamířil do Itálie a Česko, ve kterém ho proslavil román o vile Tugendhat, navštívil až po pádu železné opony. O pražském jaru nyní napsal román.

Britský spisovatel Simon Mawer | foto: Kristýna Hadačová, Albatros Media

Proč jste před padesáti lety nakonec do Československa nejel?
Stopovali jsme tehdy se spolužákem po Evropě a byli relativně blízko, v jižním Německu. Moc jsem se sem chtěl podívat, jenže on se chtěl držet původního plánu. Takže jsme zamířili do Itálie, která je mi už čtyřicet let domovem.

Nelitoval jste?
Moc. Pamatuju si, jak jsem se vrátil v srpnu zpátky domů a matka mě jednoho rána probudila a oznámila, co se stalo v Československu.

Fotogalerie

Čekala válku?
Ano, byla vyděšená. Ve stínu událostí roku 1938 si myslela, že dojde na nejhorší. Já si tak jistý nebyl.

Takže kniha Pražské jaro je takovou alternativní verzí vaší minulosti?
Dá se to tak říct. Také tam důležitou roli sehrávají dva mladí studenti Oxfordu, kteří stopují po Evropě a chtějí poznat co nejvíce. V Německu se však naše cesty rozcházejí.

Recenzenti i pamětníci vyzdvihují míru autenticity a citlivosti vaší knihy. Jak se vám to povedlo?
Mám to tady velmi rád. Jezdím do Česka už pětadvacet let a jsem stále fascinován. Můžu přijet například do Bavorska, vidět všechnu tu stejnou architekturu, identická a promyšlená města, ale dech mi krajina i města vyrážejí opravdu až v Česku.

Myslíte, že je jednodušší psát o historii cizí země než té vlastní?
Z pohledu emocí určitě, protože máte pohled zvenčí. Můžete tudíž být objektivní a přitom citliví, protože se vás to téma nikdy nemůže natolik dotknout.

RECENZE: Hodiny, kdy dopadla sekera na naděje pražského jara. To je nový Mawer

Historické události a postavy v Pražském jaru i Skleněném pokoji čeští čtenáři dobře znají. Myslíte na to při psaní?
Primárně musím počítat s tím, že román čte člověk, který netuší, kdo byla Milada Horáková nebo Jan Masaryk. Čechům se omlouvám za zbytečnou didaktičnost, ale je důležité, aby se i zahraniční čtenáři dozvěděli, o koho šlo a jak podstatnou úlohu v evropské historii sehráli. Horákovou pokládám za jednu z nejdůležitějších žen dvacátého století.

V knize je postava Sama, tajemníka britské ambasády v Praze. Setkal jste se s někým, kdo tu tehdy pracoval jako diplomat?
S nikým, kdo by na britském velvyslanectví přímo působil, jsem nemluvil. Čerpal jsem informace hodně z otevřených archivů a knih či rozhovorů amerických diplomatů.

Proč ne těch britských?
Nemají na sebe ve zvyku tolik prozradit, na rozdíl od amerických. Britové jsou rezervovanější, Američané umějí vyprávět velmi barvitě.

Obálka knihy Pražské jaro

Obálka knihy Pražské jaro

Nezveličují?
Ani ne, pro inspiraci ke psaní to byla velmi cenná svědectví. Díky postavě Sama mohou čtenáři pochopit pohled cizinců na pražské jaro ještě z jedné roviny, nejen z pohledu zahraničních studentů.

Jak knihu přijali v Británii?
Překvapilo mě, kolik lidí si myslí, že jde o špionážní příběh. Moc mi to radost nedělá, je to přece mnohem více. Jenže lidé rádi škatulkují a po Provazochodkyni a Dívce, která spadla z nebe mi chtějí dát nálepku autora špionážních thrillerů. Ale když píšu, nemyslím na to. Nepíšu pro vymyšleného čtenáře. Píšu pro sebe. Obecenstva a kontextu jsem si vědom až posléze při editování.

Máte v plánu se věnovat ještě nějakému období české historie?
Teď nemám v plánu nic, ale vždy jsem chtěl něco napsat o Leoši Janáčkovi, o pozdním období jeho života. Zamiloval se do mladé dívky a svět se mu obrátil vzhůru nohama. Z jeho milostných dopisů čiší touha a čirý cit, její listy se však nikdy nenašly.

Asi pro to bude nějaký důvod.
Také si myslím.


Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Koptashow, krycí jméno pro reklamu na StarDance

Z pořadu Koptashow

Co mají společného tanečnice Tatiana Drexlerová, sportovec Aleš Valenta a herec Jiří Dvořák? Přece StarDance, kde ona...

TELEVIZIONÁŘ: Herecký král filmu Schmitke objevuje Babylon Berlín

Ze seriálu Babylon Berlín

I když osobně zůstal u nominace, před čtyřmi lety německý herec Peter Kurth s kolegy nadšeně slavil ceny české filmové...

Případ Kursk, kde z tragédie ponorky vypustili roli sympatického Putina

Záběr z filmu Kursk

Vypjaté události, které popisuje premiérový snímek Kursk, přicházející právě do našich kin, se začaly odehrávat 12....

RECENZE: Jak Strážmistr Topinka vede do Beskyd Policejní akademii

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Seriál Strážmistr Topinka odvozený z Doktora Martina, který v pátek startuje v České televizi, je o jeden ovčí chloupek...

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

Další z rubriky

RECENZE: Už ne Bradavice, ale Beďary, káže parodický Ředitel a hydra

Jan Jícha

Tak dlouho chapadla všemocné byrokacie svírala spisovatele a ředitele základní školy Jana Jíchu, až se jí rozhodl...

Poslechnout si už můžete Kosatíkova TGM, Hadohlavce i novou Mornštajnovou

Publicista Pavel Kosatík

Teprve před Vánoci vydaná kniha Jiný TGM, kde se historik Pavel Kosatík komplexně pustil do osoby našeho prvního...

RECENZE: Texty pro Farnou a Csákovou nejsou vhodné literární cvičení

Patricie Fuxová

Abych byla in, žiju na plnej plyn – knihu autorky tohoto rýmu bere čtenář do ruky s oprávněnou obezřetností. Literární...

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na iDNES.cz