Nechci propadat chmurám, podzimním ani virovým depresím. Jenže chybí mi hospody a posezení s přáteli, chybí mi nedělní hraní florbalu, které týden co týden představovalo tečku za víkendem. Ze všeho nejvíc by mi ale před Vánocemi chyběla otevřená knihkupectví. Vždyť to je rituál. Vzít za kliku dveří, v ideálním případě nad nimi rozezvonit zvoneček, vkročit mezi regály knížek a kochat se. Klouzat očima po hřbetech, zdánlivě bez cíle se procházet mezi jmény autorů a čekat na tu pravou, kterou budu 24. prosince balit do dárkového papíru spolu s ostatními.
12. prosince 2020 13:00
