Jestliže však předešlé varianty, kterých ve světě vznikly dvě desítky, dosud nezná, dočká se vcelku solidní a příjemné, třebaže televizně laděné tragikomedie ve stylu hry na pravdu. Navíc s jedním královským hereckým bonusem, jejž zosobňuje Martin Hofmann.
Samozřejmě devadesát procent úspěchu všech lokálních předělávek Naprostých cizinců tvoří základní text postavený na nápadu, že sedm dávných přátel, z toho tři páry, položí na společném večírku na stůl mobily a sdílejí nahlas veškeré příchozí hovory i zprávy.
Ze zdánlivě neškodné zábavy se s každým dalším odhaleným tajemstvím stává postupně drama, v případě Známých neznámých spíše melodrama. Řetězec trapasů zůstává napříč zeměmi neměnný, lehce se liší pouze pointy od smířlivé až po původní alternativní, k níž se přiklonila i tuzemská novinka.
Úpravy jsou naprosto minimální, týkají se hlavně místních reálií, počínaje vysvětlivkami položek z italského jídelníčku na pražském stole a konče postfederálním jazykovým pojetím dvojic, z nichž jedna si hodlá udělat „česko-slovenské mrně“. Jinak se dialogy i situace drží předlohy naprosto oddaně až otrocky.
Proto se informovanému publiku, které vývoj jednotlivých postav a vztahů už zná, investice do vstupenky nevyplatí. Zajímavé může být jedině porovnání stylu.
V původním filmu se projevuje jiskřivost, živelnost, plnokrevnost výrazu, zkrátka vše, co si člověk představí pod tradiční italskou komedií s notnou dávkou černého humoru. Vedle Naprostých cizinců tudíž pak Známí neznámí působí poněkud chudokrevně.
Aktéři se k sobě chovají trochu nejistě, rozpačitě až opatrně, spíše jako na zdvořilostní recepci než na domácké oslavě, a když se začne lámat chléb, vyměňují nadsázku za rozervanou psychologickou studii.
Což se týká zejména žen, které ztělesňují Táňa Pauhofová, Klára Issová a Petra Polnišová, méně jejich protějšků, jež ztvárnili Martin Hofmann, Tomáš Měcháček, Tomáš Maštalír a Sväťo Malachovský.
Do jisté míry za to může sitkomové snímání v podstatě statické konverzační hry, koneckonců také jde o filmový debut režisérky Zuzany Mariankové, která má za sebou seriály Kuchyňa či Horní Dolná. Ale při současné výprodejové bilanci zdejších romantických komedií jde pořád o slušnou práci, byť s pomocí mezinárodně osvědčené předlohy.
