Ne náhodou Radim Kratochvíl, nevlastní bratr Petra a Matěje Formanových, syn herečky Věry Křesadlové-Formanové a dramaturga Jana V. Kratochvíla, věnoval vzpomínky na oscarového režiséra svým nejbližším. Příbuzenskému okruhu sám Forman přezdíval „spojené rodiny“.
Navíc už za studií jej před vyhazovem z FAMU zachránil tamní pedagog a spisovatel Miloš V. Kratochvíl, dědeček autora knihy. A jeho syn Jan V. Kratochvíl se později stal nejen otcem Radima, ale i „náhradním vychovatelem“ Matěje a Petra poté, co Forman zůstal ve Státech.
Bral je i na své divadelní produkce, dobové zárodky nového cirkusu, jemuž se nyní bratři Formanovi věnují. „Tatínek moc nerozlišoval, kdo je od koho,“ líčí Radim Kratochvíl. Sám se narodil až několik let po Formanově odjezdu, takže ho znal jen z tajemných předmětů v bytě, počínaje obří mapou Paříže a konče milovanými komiksy.
„Naši oba tatínkové se měli rádi, respektovali se, Miloš mě zahrnul do širšího chápání své rodiny,“ vzpomíná, jak jej režisér po pádu komunismu pozval na cyklistický výlet Evropou ještě s „třetím tátou“, jak říkali výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi.
Výbavu tehdejší školák zdědil po Formanovi včetně kola značky Bob Johnson a místo běžných map je vedl michelinský průvodce po restauracích. Po vydatné snídani následovala přes den „hydrovačka“ čili doplňování tekutin a večer gurmánský obřad, na jehož konci Forman hlásil: „Už se těším na zítřejší večeři.“
Ve třinácti letech tak Radim Kratochvíl vstřebával nevídané zážitky. Když vypráví, jak je hostil Jean-Claude Carriére, vybaví si malý barokní palác, soukromý bazének a domácí husí játra. Vůbec lze knihu číst jako kulinářský cestopis, kdy výrostek dostával lekci kvality od ústřic přes víno po sýry či kde byl svědkem, jak do Alp přivezli synové Formanovi k narozeninám zabijačkové pochoutky s plzeňským.
Cestu na olympiádu do Barcelony už na kole zvládli jen ve dvou, „skorotáta“ a „skorosyn“, přičemž starší si oblíbil míchaná vajíčka se žampiony a mladší pravou Coca-Colu, kterou měl povolenou, „jen když si ji sám objednáš“. V Belgii směl vypravěč ochutnat první pivo.
Jindy ho Forman vzal do nočního klubu, přinesl mu časopis Playboy, učil ho licitovaný mariáš, který sám pochytil od Jana Wericha, a k lekci přidal radu: „Bobe, všechno na světě zvládneš, když se budeš umět soustředit.“ Jen o ženách spolu mluvili málo, nejvýš režisér podotkl, že nakonec si žena stejně vybere sama.
Společné toulky obnášejí sledování sportu s rýmovačkou „Kdo si lehne vedle kance, který vyhrál Tour de France“, Kratochvíla coby novopečeného řidiče „doprovodného vozidla“, ale také Ameriku ve střižně, kde se rodil Lid vs. Larry Flynt, a moudrou Formanovu zkušenost ze čtení scénářů: „Buď zaujmou už na prvních stránkách, nebo ne – a praxe dokazuje, že se to sotva změní.“
Důvěrný cestopis doplňují vlastní vzpomínkou na Miloše Formana osobnosti jako Eva Zaoralová, Michael Douglas, Treat Williams nebo nedávno zesnulý Jan Schmidt, jenž mu asistoval při natáčení Amadea.
Helena Třeštíková vypráví o svém dokumentu Forman vs Forman:
