Ač podobnost včetně postavy amerického detektiva bije do očí, tvůrci Wilsonova příměr o Adéle neslyší rádi. Naběhli si prý na smeč, když ji kdysi zmínili jako příklad žánru, a teď se bojí srovnávání. „Adéla je spíše náš nedostižný vzor,“ míní Marek Epstein, jenž psal scénář podle povídky slovenského autora Michala Hvoreckého Nejhorší zločin ve Wilsonově.
Po první světové válce plánuje primátor, že své město na Dunaji připojí ke Spojeným státům a na počest prezidenta Woodrowa Wilsona přejmenuje na Wilsonov. Ovšem ve městě řádí tajemný vrah, jehož oběti s ukousnutým jazykem umírají hrůzou, a tak americký prezident posílá Wilsonovu na pomoc zdatného agenta FBI odchovaného českou kojnou, jehož hraje Jiří Macháček.
Pomáhá mu místní policejní čekatel v podání Vojtěcha Dyka a samozřejmě nechybí kráska. „Prý mám v každém filmu jen jednu ženskou postavu – ale podle mě jedna dobrá stačí,“ tvrdí Epstein. Hraje ji Táňa Pauhofová, která svou úlohu popsala: „Role naivky, která má aférku s Dykem, je tak zábavná, že to bylo spíš za odměnu, navíc obnášela rychlokurz potápění.“ Sestavu doplňuje Stanislav Majer coby „hravý nekrofilní patolog“; ač točil jen tři dny, tvrdí, že jeho role je „maličká, ale zásadní až hlavní“.
Příběh se odehrává roku 1919, takže si řekl o nákladnou dobovou výpravu od reálných prostředí po dokreslované židovské ghetto. „Nejnáročnější bylo natáčení v bratislavské opeře: velký komparz, vrcholná scéna a všechno se muselo stihnout za jediný den,“ vzpomíná režisér Tomáš Mašín. Producent Petr Bílek ze společnosti FilmBrigade, vedle níž se na projektu podílela ČT, přiznal i rozpočet: „Wilsonov stál 52 milionů, ale vypadá dražší.“
Navíc nezastírá, že jim šlo o zábavu pro většinové diváky. „Český film se octl v černé díře, vzniká hodně titulů, ale pro nikoho,“ dodal Bílek. „Amerických vlajek je ve Wilsonově jako ve Dni nezávislosti, ale na rozdíl od něj si utahujeme úplně ze všech,“ slibuje smích. I když ústy Macháčkova hrdiny je na životě nejsmutnější, že „poslední slovo v něm mají vždycky idioti“.
