RECENZE: Předvolební propaganda je věc ošidná, přesvědčili se mladí tvůrci

Problematiku předvolební kampaně a propagandy se pokusili otevřít mladí tvůrci v nejnovějším imerzivním představení Lístky, prosím. Kus vznikl v prostorách populárního kusu Pomezí, jehož tvůrci zde dávají šanci novým projektům.

Plátno, starý promítač, stěny polepené plakáty s filmovými hvězdami minulého století. Právě začíná Festival filmových nadějí, kde chce mladý tvůrce promítnout třaskavý dokument. Je totiž první rok nového kalendáře, jen pár měsíců poté, co se tehdejšímu ministrovi obrany Stavrosovi podařilo potlačit rebelii. Stal se následně prozatímním vůdcem země a bedlivě očekává blížící se první regulérní volby.

Místo slibovaného snímku ovšem promítač pustí animované Jen počkej! A za chvilku před plátno nastoupí samotný Stavros s připravenou řečí...

Diváci, kteří se zúčastnili premiéry představení Lístky, prosím, se tak dočkali nejnovějšího imerzivního představení, které hostí neobydlený pražský dům v ulici Za Poříčskou bránou. Na žánr, kde se diváci mohou zapojit do děje, a místo, kde tento žánr proslavil tým Pomezí, nyní navazují studenti DAMU pod vedením režijní trojice Vít Malota, Kateřina Popiolková a Kateřina Studená.

Spolu s diváky se ponořili do událostí fiktivní země, která dobou a kostýmy (Veronika Svobodová) připomíná naše padesátá léta. Je po převratu, chystají se nové volby a propaganda jede naplno. Představení zasazené čistě do jednoho podlaží třípatrového domu je doslova obsypané plakáty, novinami i letáčky, které diváci s chutí pomáhají šířit.

A je to právě dosud nevídaná ochota diváků aktivně se zapojit, co dodává imerzivní novince na poutavosti. Oproti předchozím produkcím tohoto typu, kde divák většinou jen mlčky sledoval probíhající děj a rej postav, se zde publikum ptá, radí a pomáhá s předvolebním bojem. Na jedné straně stojí zmíněný Stavros, na té druhé pak tým okolo filmařů, který naznačuje, že potlačení povstání se neuskutečnilo tak růžově, jak jej tento politik popisuje.

Po hodině a půl, během které mohli diváci projít všechna vyzdobená zákoutí a nahlédnout do nejrůznějších spisů či vyslechnout útržky rozhovorů, nastávají volby. Zde lze zvolit Stavrosovu stranu či neurčitou opozici.

Lístky, prosím

60 %

Pomezí

premiéra 24. července 2019

režie: Vít Malota, Kateřina Popiolková, Kateřina Studená

hrají: Filip Jáša, Martina Jindrová, Barbora Křupková, Renáta Matějíčková, Stavros Pozidis, Anežka Šťastná, Petr Urban, Tomáš Weisser

Mladí tvůrci se pokusili nahlédnout do problematiky propagandy a všech vlivů, které lidi před volbami ovlivní. V působivém představení se však sami trochu lapili do pasti. Od začátku do konce je totiž bohužel čitelné, komu se fandí a komu nikoli. Možná to bylo jen nedostatečně přesvědčivým výkonem některých herců, ale představení se nepovedlo nastolit ono skutečné dilema, které (informovaní) voliči v takových vypjatých historických chvílích zažívali. Proto nebylo divu, že na premiéře dopadly volby jednoznačně ve prospěch jedné partaje.

Na druhou stranu to tvůrcům dává šanci zkusit v dalších reprízách přitlačit na věrohodnost skupiny, která nyní prohrála – pak by se skutečně dalo mluvit o studii předvolebních vlivů.

Vedle zajímavého nápadu, soustředěnosti herců a již tradičně skvělé výpravy je však předností novinky i příjemně nejednoznačný závěr, který ukazuje, že jedny volby povahy jejich aktérů nemění.