„V inscenaci vytváříme fiktivní svět, který je zasazen do 50. let. Konkrétní narážky na historické události a postavy se zde neobjevují, ale divák může nalézt určitou paralelu se současnou i minulou politicko-společenskou situací,“ slibují studenti DAMU pod vedením režijní trojice Vít Malota, Kateřina Popiolková, Kateřina Studená. O kostýmy a výpravu se postarala Veronika Svobodová.
„Zaměřujeme se mimo jiné na téma manipulace a moci. Člověk se musí orientovat v záplavě protichůdných informací, vážit jejich pravdivost, a na základě vlastního uvážení dojít k rozhodnutí, koho zvolit, anebo zda vůbec volit,“ dodávají k novince, která se bude hrát pouze v prvním patře budovy. V těch dalších totiž nyní běží inscenace Opisy a připravují se další projekty, které zde spolek Pomezí hostí.
„Viděli jsme některé starší projekty divadelního spolku Pomezí, i jiných divadelních skupin. Zaujal nás už samotný princip imerzivního divadla. Možnost aktivního zapojení diváka, aniž by byl do něčeho násilně nucen. Líbila se nám i představa, že každý divák může představení a jeho výsledek různými způsoby ovlivnit. Zároveň je to velká zkušenost i pro naše herce, kteří mají poprvé možnost si tuto formu vyzkoušet,“ odhalují tvůrci svou inspiraci.
Počátečním impulzem k vzniku novinky jim bylo propojení divadla a filmu. „Postupně nám z toho vyvstalo téma propagandy a manipulace s informacemi. I proto jsme se rozhodli vrátit do 50. let. Nesnažíme se odkazovat na komunismus v Československu, ale popsat obecný jev, který se projevuje nezávisle na době a místě. Hlavním tématem se tak stala otázka ‚Opravdu nezáleží na tom, co se říká, ale jak se to říká?‘“ vysvětlují režiséři novinky, která v každém z patnácti večerů pojme asi padesát diváků.
„Představení klade důraz na divákovu zvědavost. Objevuje se zde velké množství tiskových materiálů apod. Nakonec sám může ovlivnit jeho konec,“ slibují tvůrci. Novinku Lístky, prosím lze v karlínském domě navštívit až do 14. srpna.
