Hlavním motivem pomníku byla dívka s kyticí květin, která se „vznášela“ na osm metrů vysokém, úzkém podstavci. Památník oslavující vítězství Rudé armády nad fašismem byl paradoxně umístěn ve městě, které sovětští vojáci vůbec neosvobodili. Po letech z centra zmizel, nyní se má vrátit. Ovšem na jiné místo a v pozměněné podobě.
„Protože socha měla uměleckou hodnotu, máme ji uloženou v deponii. A protože se na ni lidé hodně ptají, vytipovali jsme několik míst, kam by bylo vhodné ji umístit,“ řekl starosta města Martin Kalina.
Dílo, které bývalo jedním ze symbolů Mariánských Lázní a často se objevovalo i na pohlednicích, najde nové místo v Lesní ulici za muzeem. Tentokrát už ale jen jako zajímavá umělecká plastika bez politických textů. Chybět bude i vysoký pylon. Lidé tak poprvé budou moci panně pohlédnout přímo do očí.
„Pracovně jí říkáme Letící dívka a objeví se za budovou muzea někdy v průběhu letošního roku. Je tu takový travnatý palouček, kde sochu s hmotností kolem půldruhé tuny na nízkém podstavci umístíme. Pamětníci se sem na ni budou moci zajít podívat,“ dodal Kalina.
Prostor u kruhového objezdu, kde Letící dívka oficiálně stávala, poprvé ozdobil v roce 1913 bronzový pomník mariánskolázeňskému starostovi Augustu Herzigovi. V říjnu 1943 byl pomník odvezen vlakem do Podmokel, kde byl roztaven a materiál posloužil pro válečné účely. Koncem války zde krátkou dobu stálo sousoší Matka s dítětem, které začátkem 50. let nahradila socha Stalina v nadživotní velikosti. Koncem padesátých let bylo dílo, jehož část kdosi polil inkoustem, odstraněno.
Další pomník, tentokrát jako připomínka vítězství sovětské armády nad fašismem, byl na prostranství odhalen 9. května 1976. Pětiúhelníkový tvar podstavce symbolizoval tvar státního znaku, hlavní pylon měl průřez pěticípé hvězdy a zadní část podstavce znázorňovala husitskou pavézu. To vše mělo vyjadřovat symboliku státnosti, stranickosti a husitských tradic. Na samém vrcholu památníku se ve výšce přibližně osmi metrů „vznášela“ dívka s kyticí květin. Bronzová plastika sochaře Jana Hány byla odlita v Maďarsku.
Zatím posledním dílem, které prostor zdobí, je Sousoší monarchů, jež bylo zhotoveno u příležitosti 110. výročí setkání rakouského císaře Františka Josefa I. a anglického krále Edwarda VII. Ti se v Mariánských Lázních potkali 16. srpna 1904. Sousoší nechalo zhotovit město. Pochází z dílny mariánskolázeňského patriota, akademického sochaře Vítězslava Eibla.
