„Vzhledem k vysokému počtu minipivovarů sládci zkouší u nás netradiční styly. Vybírat je z čeho. Ve světě jich existuje kolem stovky. Používají se třeba různé typy chmelu nebo se pivo nechá dozrát v sudu po nějakém alkoholu. Výhodou menších provozů je malá varna. Sládci tak mohou více experimentovat,“ konstatuje místopředseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.
A výrazně se to projevuje i v Karlovarském kraji. „Hosté vyžadují speciály. Od minipivovarů už je tak nějak očekávají,“ říká Vlastimil Kopecký z pivovaru Krušnohor v Kraslicích. Právě ten je zatím posledním přírůstkem na mapě Karlovarského kraje, co se výrobců zlatavého moku týče.
A podle toho vypadá i nabídka piv na slavnostní otevření, které se odehraje 28. srpna. „Na rozjezd budeme mít čtyři piva. Budeme mít třeba klasický ležák a také čtrnáctistupňový svrchně kvašený india pale ale,“ dodává Kopecký.
Piva, která byla v Čechách ještě donedávna spíše raritní, vaří ve velkém i sokolovský pivovar Permon.
„Když jsme začínali, dělali jsme klasické ležáky, světlý, tmavý a polotmavý. Teď se situace výrazně změnila. Hodně se zaměřujeme na svrchně kvašená piva, ať už se jedná o pšeničná, ‚ejly‘ nebo stout. V létě tvoří 60 procent naší produkce, v zimě pak až 80 procent,“ prozrazuje jednatel pivovaru Ladislav Sás.
Labužníci objevují i dýňové speciály
Piv typu ‚ejl‘, která jsou běžná spíše v Anglii nebo USA, v Sokolově vaří hned několik druhů. „Začali jsme klasickým india pale ‚ejlem‘ a americkým ‚ejlem‘. Dá se říct, že teď děláme tahle piva od toho nejlehčího až po dvacítku. Teď jsme zkusili třeba i ‚red‘, ale se speciálním sladem nebo dýňový,“ říká Sás.
O podobná piva je prý velký zájem, jdou velmi dobře na odbyt. „Pokud nějaký podobný speciál uvaříme, je v podstatě vyprodaný ještě předtím, než je hotový,“ dodává Ladislav Sás.
Piva a pivovary v kraji
|
Více než 80 různých druhů piva už navařili v pivovaru Hastrman ve Velkém Rybníku. „Nejdeme cestou nějakých zvláštních příchutí. Spíše je pro nás zajímavé zkoušet třeba belgická nebo americká piva v různých podobách,“ říká sládek Luboš Vorel.
Specialitou pivovaru Florian v Lokti je špekové pivo. Jde o nápoj na bázi nakuřovaného sladu, který vznikl před lety v německém Bambergu.
„Polovička hostů pije klasický ležák, polovina speciály. Je pravda, že to nakuřované chtějí hodně Rusové a Němci, protože tenhle druh piva dobře znají,“ uvedl. Množství Čechů, kteří speciály ochutnávají, ale podle něho roste.
„Je stále více pivařů, kteří objíždějí pivovary po celé republice, nebo lidí, kteří sbírají třeba tácky nebo etikety. Každopádně je stále více znát, že hosté chtějí ochutnávat nová piva,“ sděluje majitel pivovaru Václav Lojín.
Před nedávnem vznikl pivovar v Nivách. A i tady si zakládají na speciálu. Jeho název zní Staroslovanský a jde o tmavou čtrnáctku. „Je to neobyčejné, jedinečné pivo. Jiné podobné těžko najdete. Hodně k nám chodí lidé, kterým ho doporučil někdo, kdo už je ochutnal,“ podotýká Yury Beschastnyy.
Konkurence je tvrdá, uspějí dobré a chutné nápady
Podle Ladislava Sáse jsou speciály pro pivovary cestou, jak se vyrovnat s rostoucí konkurencí. Přibývá totiž hospod, kde se čepuje větší množství druhů piv a během času je tu obměňují. Podobných podniků stále přibývá.
„Hlavně v Praze některé hospody krachují. Kdo udělá podobnou sortimentovou změnu, má šanci přežít. Speciály jsou i proto pro pivovary dobrou cestou. Právě o ně je v takových podnicích největší zájem,“ konstatuje zástupce sokolovského pivovaru.
Na Sokolovsku se podle něj podobná netradiční piva prosazují o něco hůře. „Ale i tady se to už zlepšuje. Lidé se učí. Je to podobné jako s vínem. Zákazníci začínají jít po kvalitě a chuti,“ doplňuje.
Vzhledem k nárůstu počtu pivovarů Českomoravský svaz minipivovarů klade důraz také na informovanost sládků. Probíhají například školení o hygieně nebo poznávání pivních stylů. „Ovšem důležitá je i osvěta u výčepních a zákazníků. Pokud host dostane v hospodě pivní styl, jehož chuť se výrazně odlišuje od toho, na co je zvyklý, měla by mu být obsluha schopna vysvětlit, co který druh obnáší,“ dodává Kočka.
