Hrstka moštáren v kraji, které provozují zahrádkářské organizace nebo obce, má co dělat, aby uspokojila všechny pěstitele. Denně každá z moštáren zpracuje až tunu ovoce. Nelisují se ale jen šťávy z tradičního ovoce, mošty lze ozvláštnit mrkví, řepou nebo se použije pouze hroznové víno.
Po zrušení moštárny, která bývala v Chebu, se podle předsedy Českého zahrádkářského svazu Cheb Jana Valetoviče mohou sadaři po domluvě obrátit na zařízení ve Velké Hleďsebi nebo v Hranicích u Aše.
„Letos je opravdu velký zájem. Začali jsme už 4. září a děláme každé úterý od dvou do čtyř hodin a každou sobotu od devíti do dvanácti,“ uvedl za moštárnu František Jurčák.
Zatím se jim podařilo na jeden zátah vylisovat 650 litrů moštu. Za den se tak v Hranicích otočí kolem dvaceti zájemců. „Moštujeme, dokud je zájem. Většinou je to tak do začátku listopadu,“ vysvětlil Jurčák. Přijít si tak může každý, slisují mu zde od jedné bedýnky až po velký pytel.
Nikoho nepošleme domů, slibují v moštárně
Podobně je na tom i Velká Hleďsebe. „Moštujeme ve středu od jedné do pěti hodin a v sobotu od osmi do dvanácti hodin podle zákazníků. Zatím stíháme a lidé nám chodí průběžně. V současnosti zpracujeme denně až tunu jablek,“ řekl za moštárnu Karel Kalot.
Někdo si přinese deset kilogramů, jiný padesát. „Odhadl bych to na takových třicet lidí za den. Co si přinesou, to jim slisujeme. Klidně i řepu a mrkev, všechno, co se dá rozemlít, se dá i zmoštovat,“ dodal Kalot s tím, že zpracování kila jablek vyjde na pět korun.
O něco horší je situace v Královském Poříčí. Tam si lidé mohou počkat i několik hodin, než na ně přijde řada.
„Lidé u nás čekají nějakou dobu, protože je hodně jablek. Záleží na tom, kolik jich přijede. Lisujeme o sobotách a nedělích vždy od osmi hodin až do pěti. Máme pracovat do dvou, ale jsme tam, dokud chodí lidi. Nikoho nepošleme domů,“ uvedl za moštárnu František Hořínek a dodal, že se lidé mohou domluvit a přijít i v týdnu po práci mezi čtvrtou a pátou hodinou.
Tady vyjde litr moštu zhruba na 5,50 korun. „Z kila jablek uděláme tak 7 deci moštu,“ vysvětlil Hořínek s tím, že suché léto způsobilo, že jablka jsou obzvlášť sladká. Jen s řepou jsou tady opatrní. „Řepu raději moštujeme nakonec, protože potom jsou plachetky červené a musí se nějakou dobu mýt,“ dodal.
Podobná situace panuje i v místních palírnách. „Letos je to extrémní. Vůbec nestíháme pálit. Celkově se ale situace zlepšuje, protože zákazníci se vracejí ke starým tradicím,“ uvedl za rodinnou palírnu Milan Půta z Horního Slavkova.
Sezonu bohatou na ovoce vítají i ve Žluticích. „Zatím stíháme pálit plynule, ale je to rozhodně veselejší než minulý rok, kdy to byla opravdu mizérie. Jsme pěstitelská pálenice, takže děláme destiláty jen pěstitelům. Máme jednoho zákazníka, co si pro tyto účely sbírá rybíz. Ten jezdí pravidelně už tři roky a vždy doveze přes sto litrů bobulek,“ řekl Roman Bartoň s tím, že denně vypálí v průměru tak čtyřicet litrů destilátu.
