Problém, na který poukazují lidé z knihovny, se týká zejména školáků. „Jezdí k nám děti z prvního stupně základních škol na besedy. Většinou ze škol v Libušině ulici nebo z Dukly,“ uvedla Andrea Bocková, mluvčí Krajské knihovny Karlovy Vary.
Školní návštěvy doposud využívaly spoje číslo 16. I tím se v novém jízdním řádu, který bude platit od 1. března, sice do knihovny dostanou, problém ale budou mít učitelky při zpáteční cestě. Po 11. hodině totiž tato linka ve směru do centra už nejede.
„Průměrně tady máme během dopoledne šest tříd denně. Jedinou alternativou pro cestu zpět bude linka číslo jedna,“ popsala stav, který nastane po 1. březnu mluvčí knihovny. Jenomže to bude pro děti znamenat složité přestupování na Tržnici.
Problém se však podle Bockové netýká pouze dětí, ale také seniorů. Ti zase do knihovny dojíždějí na virtuální univerzitu třetího věku. Starosti ale budou mít obdobné jako nejmladší Karlovaráci.
Linku číslo jedna jako jedinou alternativu šestnáctky doporučuje klientům knihovny Lukáš Siřínek, ředitel Dopravního podniku Karlovy Vary. „Ve finále na tom měli klienti knihovny být ještě lépe. Jednička totiž bude jezdit dvakrát do hodiny,“ vysvětlil ředitel. Připustil, že stížností na novou podobu jízdních řádu registrují na dopravním podniku více. „O té z knihovny ale nevíme,“ dodal Siřínek.
Situaci knihovníkům neulehčuje ani fakt, že ještě minimálně rok bude výrazně omezená kapacita parkoviště. „Kvůli výstavbě skladu máme o 150 parkovacích míst méně. Se změnou jízdního řádu tak bude pro čtenáře problém se k nám dostat, byť autem. Troufám si odhadnout, že to povede k výraznému úbytku návštěv. Úplně nás odstřihli,“ posteskla si mluvčí knihovny Andrea Bocková.
Kritika nové podoby jízdních řádů ovšem zaznívá i z řad karlovarských zastupitelů. Podle Jindřicha Čermáka, předsedy poslaneckého klubu Pirátů, je důvodem pro změnu nikoliv proměna stávajících dopravních proudů, ale hlavně úspora.
„Systémově udělalo vedení města všechny myslitelné chyby. Celý problém dopravní obslužnosti a tu citlivou síť vazeb zjednodušili na ekonomický rozměr. Jenže by si měli uvědomit, že neřídí firmu, ale město,“ komentoval změny Čermák.
Základní změny jízdních řádů
|
Ty podle jeho názoru nejvíce pocítí ti, kteří hromadnou dopravu využívají nejvíce: studenti a senioři. „Ti, kteří budou moct, změní způsob dopravy. Ať už začnou chodit více pěšky, nebo více jezdit autem. Senioři však svoje zvyklosti jen tak změnit nemohou, a tak zhoršení dopravní obslužnosti postihne nejvíce je. Myslím si, že by vyměnili jízdné zdarma za častější spoje,“ uvedla zastupitelka a členka výboru pro sociální věci Barbora Hradečná.
Podle vedení města byla ovšem optimalizace hromadné dopravy nutná.
„Naposledy proběhla v roce 1999 a od té doby se změnily potřeby obslužnosti města a také vytíženost spojů,“ vysvětlil první náměstek primátorky Tomáš Trtek.
„Při úpravě jízdních řádů jsme vycházeli z podrobných statistik jednotlivých spojů a linek a také z požadavků cestujících na vzájemnou provázanost spojů. Reagovali jsme také na kritiku takzvaných vláčků, tedy řetězení spojů jedoucích stejným směrem v několikaminutovém sledu. A samozřejmě jsme zohlednili nutnost zajistit lepší efektivitu obslužnosti města,“ doplnil ředitel Siřínek.
