Expozice, která mapuje vánoční zvyky ve vybraných evropských zemích, je k vidění do 2. února v Schumpeterově domě, kde jinak sváteční atmosféru zajišťuje stálá expozice betlémů.
„Chtěli jsme udělat trochu jiné vánoční téma, když to české v podobě betlémů máme u nás nastálo,“ říká vedoucí pobočky Milina Matulová.
Expozice Vánoce u sousedů představuje oslavu svátků v Chorvatsku, Maďarsku, Velké Británii, Finsku, Švédsku, na Slovensku nebo v Řecku a Itálii. A jak svátky v těchto zemích vypadají?
Slovensko Největší podoba s českými Vánoci
Oslavy Vánoc našich východních sousedů se asi nejvíc blíží podobě českých zvyků. Přesto se najdou jisté rozdílnosti. Štědrý den má několik pojmenování. Říká se mu Kračún od slova krátit, což odkazuje na krátké dny v čase zimního slunovratu. V jiných částech Slovenska se mu říká Vilija z latinského vigilia - předvečer svátku. Velmi starým názvem je pojmenování Dohviezdny večer.
Štědrý den je spojený s celodenním půstem, který končí štědrovečerní večeří. Tento den by do domu neměla podle tradice vcházet cizí žena, střepy věští neštěstí a také se nevěší prádlo, protože by jeho majitel mohl v příštím roce zemřít.
Štědrovečerní hostina začíná podáním kapustnice, což je polévka zelňačka. Nechybí smažený kapr se salátem, ale také koláč štědrák s makovou, ořechovou a povidlovou náplní. Někde dělají také takzvané opekance z kynutého těsta sypané mákem a pokapané povidly.
Chorvatsko Do místnosti se nosí sláma
Štědrý den, jemuž říkají Badnja noc, provází bezmasý půst. Jí se hlavně různé kaše, ovoce, ořechy. Přesto už někteří od zvyku upouštějí a podává se ryba v podobě štiky nebo tresky. Součástí vánočního stolu je osení, které se vysévá na svátek svaté Lucie.
Starým zvykem je nošení slámy do domu. Ta se rozprostře do jedné místnosti či koutu. Připomínat měla narození Ježíška a zároveň měla přinést hojnost.
Tři polena, která se zapalují v krbu, zase symbolizují Svatou Trojici. Od jejich plamenů se zase zapalovaly všechny svíčky v domě, aby zajišťovaly všem obyvatelům požehnání, ochranu a klid. Tento den děti rozbalují dárky od Djeda Božičnjaka, jinde až ráno 25. prosince, který je oslavou narození Ježíška.
Finsko Dárky nosí vánoční kozel
Kozel a Vánoce? Ve Finsku je to naprosto běžné spojení. Dárky tam totiž nosí Joulupukki (vánoční kozel). Tato tradice vychází ze zvyku, kdy se lidé oblékali do kozích kůží a obcházeli jednotlivé domy se zbytky jídla od večeře.
„Joulupukki je dnes už milý starší muž s plnovousem a rošťáckým úsměvem. Má červené oblečení a špičatou červenou čepici. Nosí hůl a jeho sáně táhnou sobi, kteří ale neumí létat. V jejich čele je sob Randolf. Joulupukki sídlí v Laponsku a s výrobou dárků mu pomáhají skřítkové,“ píše Milina Matulová v doprovodném textu k výstavě.
Ve skutečnosti se za tuto postavu převlékají příbuzní, kteří po štědrovečerní večeři zaklepají na dveře a vysloví vždy stejnou otázku: „Jsou zde nějaké hodné děti?“ Někde dárky nosí elfové a uloží je pod stromeček.
Zajímavé je i finské vánoční pečivo. Připravují se například pepřové koláčky nebo kynuté bochánky. Mezi oblíbené vánoční činnosti patří posílání pohlednic.
Švédsko Kačeři z Kačerova v televizi
Slaměný kozel nesmí na Vánoce chybět ani v žádné švédské domácnosti. Podle původní pohanské tradice to byl právě kozel, který nosil dárky. Podle legendy byl lakomý a odmítl darovat chlup na teplou přikrývku pro Ježíška. Za trest musí v největších mrazech chodit dům od domu s dárky.
Dnes je však ve Švédsku naděluje vánoční skřítek Jultomten a nosí je jenom dětem. Nechává je pod nazdobeným stromečkem. Děti mu za to nechávají misku s rýžovou kaší. A jaký další vánoční zvyk mají lidé ve Švédsku?
„Od roku 1960 švédská státní televize vysílá vánoční díl seriálu My kačeři z Kačerova z roku 1958. Rodiny se scházejí ke společnému sledování této pohádky. V roce 2018 to byl nejsledovanější pořad ze všech,“ uvádí vedoucí muzea.
Na slavnostní tabuli nechybí ryby v podobě marinovaného lososa, nakládaných sleďů, objevují se tam i masové kuličky, různé paštiky a pečená vánoční šunka. Jako dezert podávají rýžovou kaši se šlehačkou a kompotovaným ovocem a ochucený žitný chléb.
Velká Británie Punčochy zavěšené na krbu
Punčochy zavěšené na krbu, pokoje ozdobené cesmínou a jmelím, vánoční stromeček i adventní kalendář. Takové jsou Vánoce ve Spojeném království.
Děti píší na Štědrý den dopis Otci Vánoc a na krb věší punčochu v očekávání, že jim nadělí dárky. Jako poděkování mu nechávají biskupský chlebíček a brandy a pro jeho soby mrkev. Když je vše hotovo, jdou spát.
Hlavní svátek začíná 25. prosince, kdy děti po probuzení hledají dárky. Tradice vychází ze slavnosti zimního slunovratu. Otec Vánoc býval starý, tlustý a veselý mužík v zeleném kabátě. Dnes je ale zpodobňován jako Santa Claus. Zvyk věšet punčochy ke krbu vychází z pověsti, že Otec Vánoc leze do domu komínem.
A co nesmí na slavnostní tabuli 25. prosince chybět? Podává se pečený krocan s kaštanovou nádivkou, musí být i sušenky crackery a vánoční puding. Ten se připravuje už na začátku adventu a může se do něj zapéct mince nebo náprstek, což má přinášet štěstí.
Itálie Sušenky a sklenice vína pro Befanu
Oslavu Vánoc mají jinou Italové na severu a na jihu země. Dárky dětem nosí Babbo Natale, který se podobá našemu Mikulášovi, nebo Gesú bambino (Ježíšek).
Tradicí je vystavování betlémů, které se dědí z generace na generaci. Svou velkou důležitost má vánoční hvězda, která se jako dekorace umisťuje do jesliček i na podstavec vánočního stromku. Tradičním moučníkem jsou panettone a torrone.
Zajímavý zvyk se vztahuje k noci z 5. na 6. ledna, kdy zemí cestuje čarodějnice Befana, která měla následovat Tříkrálový průvod, ale cestou zabloudila. Podle legendy má v noci přiletět do pokoje a dětem do punčoch nadělit sladkosti. Děti nechávají pro Befanu oříšky, sušenky a sklenici vína. Ráno pak najdou víno vypité, jídlo snědené a na talíři v popelu otisk její ruky.
Řecko Nasvícené modely lodí na ostrovech
Asi nejzajímavější zvyk mají v Řecku. „O zdobení stromečku a stavění betlémů slyšel každý, méně známá je tradice nasvícených modelů lodí na některých řeckých ostrovech,“ připomíná neobvyklý zvyk Milina Matulová.
O svátcích se také schází celá početná rodina. Hlavním jídlem je pečená krůta, vepřové nebo jehněčí maso. Hospodyňky pečou takzvaný kourambiedes, což je cukroví podobné našim vanilkovým rohlíčkům. Specialitou jsou i takzvaná melomakarona, což jsou takové perníčky.
Ještě před několika desítkami let Řekové vánoční stromek nezdobili. Na stole ale měli dřevěnou misku s nitkami a dřevěným křížkem ovinutým bazalkou. Zvykem také je, že děti chodí od domu k domu a zpívají koledy. A těší se hlavně na 1. ledna, kdy se slaví svátek svatého Vassilise, který dětem přináší dárky do postýlek.
Maďarsko Děti dostávají dárky do bot
Předzvěstí Vánoc je mikulášská obchůzka. V Maďarsku, ale i v Rumunsku naděluje Mikuláš dětem do připravených bot, které musí samy pečlivě vyčistit. Stejně jako u nás dostávají hodně pamlsků, ale těm, co zlobí, nadělí otep klacíků.
Na svátek svaté Lucie se začínalo s výrobou vlastní židle. Kdo ji dokončil a usedl na ni o půlnoční mši, měl schopnost vidět čarodějnice a zahnat je.
Pod vánoční ubrus v Maďarsku vkládají zrníčka obilí a trochu sena jako poděkování hospodáře za dobrou úrodu.
Vánoční stromek v některých rodinách zdobí bez dětí. Ty totiž věří, že ho donesli andělé.
Také v Maďarsku mají zvyk spojený s rozkrajováním jablka. Jablíčko dostane každý z členů rodiny a plod rozkrojí na tolik dílků, kolik je lidí u stolu. Ty si pak vzájemně rozdají. Má to symbolizovat pospolitost. Svobodné dívky by měly s jablkem vyjít ven a provdat se za prvního mládence, kterého na ulici potkají.
Z výstavy si lze odnést recepty na sváteční pokrmyNa čem si pochutnat Inspirovat se na výstavě mohou i hospodyňky a kulinářští experimentátoři, kteří by chtěli vyzkoušet recepty na sváteční pokrmy osvědčené třeba ve Finsku či v Anglii. Odnést si mohou například recept na italský dezert Panettone, finský salát Rosolli, anglický puding nebo tradiční švédské pečivo lussekatter. Nechybí ani popis přípravy méně známých českých pokrmů - šouletu, vánočního vrkoče či štědrovníku. „Některé recepty znám, třeba maďarskou rybí polévku a slovenské opekance. A zaujaly mě řecké perníky,“ dává svůj tip vedoucí muzea a autorka výstavy Milina Matulová. |
