Šestapadesátiletý výtvarník, jenž absolvoval obor grafika a knižní ilustrace, se zaměřuje právě na techniku zvanou linoryt. Svůj první vyryl v Polničce, kde si před lety pronajal obecní byt s ateliérem. Právě ve vesnici u Žďáru nad Sázavou také náhodou narazil na zásoby starého lina, což předurčilo jeho další směřování. „Vyhodit lino? To by byl hřích,“ glosuje dnes s úsměvem.
Školákům z Polničky, kteří za ním před Vánoci přijeli na exkurzi, přirovnal linoryt pro lepší představu k razítku. „Já si vlastně vyrábím taková razítka, akorát jsou mnohobarevná. Základ je pochopit princip razítka. Co odryji, to se neotiskne,“ srovnává Miloš Sláma. Na výstavě ukazuje také zrcadlově obrácené matrice, které použil při tvorbě knižních ilustrací.
Spoustu motivů pro tvorbu nachází tam, kde je doma. „Motiv vybraný na plakáty a pozvánky k této výstavě je přesně pohled z okna mého polničského ateliéru směrem k Zelené hoře. Na podzim tam vždy září krásně zbarvený strom, takto jsem jej viděl,“ ukazuje na jednu z grafik.
Inspirovaly jej třeba koberce bledulí ve Světnovském údolí, lesy, rákosí, ale také třeba lodička na vodě.
„Nebo také rybník u Křižanova, u něhož si rybáři postavili plechovou boudu s posprejovanou stěnou. Já jsem ten motiv zpracoval, letos jsem za to získal nominaci na Grafiku roku, dokonce byla vystavena v Císařské konírně Pražského hradu,“ zmiňuje výtvarník jedno ze svých nejnovějších děl, na němž si vyhrál i se zrcadlením na hladině.
Měsíc práce, teprve pak následuje překvapení
Když jej něco v plenéru zaujme, vyfotí si to, pak si motiv doma nakreslí a teprve po pečlivé přípravě dále rozpracuje. „Když mám v hlavě vymyšlenou grafiku, nakreslím si ji na papír, z papíru přenesu na lino, do kterého motiv zrcadlově obráceně vyryji,“ popisuje výtvarník. Na matrici pak nanáší olejové barvy, přiloží papír a následně tlačí kuličkovým lisem.
„Nejhezčí je chvíle překvapení. Příprava matrice někdy znamená třeba i měsíc rytí a intenzivní práce, ale chvíle překvapení nastává v okamžiku, když z matrice sundávám obtisknutý papír,“ líčí.
Kvůli náročnosti postupu si proto každý motiv musí nejdřív dobře zvážit. „Musím promyslet, zda se vůbec pustit do daného nápadu. Z kolika barev se bude skládat grafika a jak ji budu rýt a tisknout. To všechno mi šrotuje v hlavě,“ rozvypráví se Miloš Sláma.
„Kolem sebe vidím pořád spoustu zajímavých věcí. Ještě tolik bych jich chtěl zpracovat v grafiku…,“ vyznává se.
Grafikův lis už slouží ve čtyřiceti zemích světa
S rodinou žije na staré faře v Křoví u Velké Bíteše. Svůj čas dělí mezi vlastní tvorbu, vzdělávací workshopy a uvádění svého patentovaného kuličkového lisu Sláma Press do grafických ateliérů, a to od Aljašky až po Nový Zéland.
„Tento lis už slouží skoro ve čtyřiceti zemích světa. Dokonce i jeden student v Nepálu s ním tiskne, ale také například oceňovaný francouzský grafik Daniel Pudles, který ilustruje pro velká světová média. Mám zákazníky, kteří mají renomé, a na jejich doporučení se dostává lis zase dál. Během sedmi let se stává již standardní výtvarnou pomůckou i na vysokých školách u nás i v zahraničí,“ těší Slámu.
Na rozdíl od klasických lisů nemá jeho kuličkový lis omezení co do velikosti formátu. Vzniklo díky němu i obří grafické dílo o rozměrech 46,5 krát 2,5 metru, které vytvořili žáci ZUŠ Mšeno.
