Při migraci se však mohou na Vysočině objevovat i další jedinci. Pobyt těchto šelem však v posledních týdnech nedokazují pouze stopy či snímky z fotopastí. Začalo docházet i k útokům na stáda.
„Ačkoli se vlci na Vysočině prokazatelně pohybují už od roku 2016, první podezření na napadení hospodářských zvířat evidujeme v roce 2019, další se objevilo až po čtyřech letech, koncem roku 2023. Letos máme od chovatelů hlášena tři napadení,“ vyčíslil Václav Hlaváč z vysočinského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Dva útoky s dvoudenním odstupem
Hned o pět zvířat přišel na přelomu dubna a května chovatel Petr Svoboda z farmy Dvorský statek, která se zabývá chovem ovcí a koz. Na pastvinách kolem Olešenky poblíž Přibyslavi na Havlíčkobrodsku napadla šelma jeho stádo hned dvakrát s odstupem dvou dnů – v obou případech cílila na ovce. „Usmrcen byl dospělý beran a dospělá ovce, utratit jsme po útoku museli také dvě jehňata. Ještě jedno bylo pokousané, ale zatím to vypadá, že přežije. Další dospělý beran po napadení uhynul,“ přiblížil následky ataku Svoboda.
Poté se několik týdnů čekalo na vyhodnocení vzorků DNA, jež na místě odebrali ochranáři, aby bylo jasné, zda ovce nenapadl například toulavý pes. Výsledky však nyní ukázaly, že šlo skutečně o útok vlka. „Víme, že to byl samec a že zatím tento jedinec nebyl na našem území geneticky zaznamenán,“ informoval Hlaváč.
Vlci založili na Žďársku rodinu. Snad se nepřemnoží, doufají místní farmáři |
K dalšímu vlčímu napadení došlo v katastru Malé Losenice na Žďársku. Skončilo smrtí dvou ovcí. Další dvě měly být podle tvrzení vlastníka odvlečeny, to se však podle ochranářů nepovedlo prokázat. „V tomto případě na výsledky analýzy DNA ještě čekáme, ale je to spíš jen finální potvrzení, neboť na místě jsme našli i zřetelné vlčí stopy,“ podotkl Hlaváč. Ochranáři vědí i o dalších chovatelích, již na Žďársku přišli o ovce. Ti však událost nenahlásili oficiálně, takže tam úřední šetření neprobíhá.
Z rozborů vlčího trusu je patrné, že přes 95 procent potravy vlků tvoří spárkatá zvěř – například srnčí nebo černá. „Přesto ale může k útoku právě na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata dojít, protože pro vlky představují jednoduše dostupnou potravu,“ upozornil Hlaváč.
Ochrana stád? Už nejen proti útěku
Jelikož na Vysočině dosud k událostem tohoto druhu nedocházelo, majitelé stád se budou muset nové situaci teprve přizpůsobit. „Byli zvyklí mít zvířata zabezpečená tak, aby neutekla, proti útoku však ne,“ konstatoval Hlaváč.
To potvrzuje i Petr Svoboda. „My jsme měli standardní oplocení. Takovou ochranu, jaká se proti vlkům doporučuje, nikoliv, jelikož to přináší velké časové i finanční investice. Musí se také zásadně změnit organizace pastvy. Teď už je to ale pro nás nevyhnutelné,“ uvedl Svoboda s tím, že na farmě již nově upravili jednu pastvinu, kde pobývají ovce s jehňaty.
Opatření zatím funguje, takže je v plánu i zabezpečení dalších pěti pastvin.
Vlk by tu žít neměl. Je mýtus, že predátor loví jen slabé kusy, říká myslivec |
Zavádění těchto změn ovšem podle něj není rozhodně snadné. „Oplocení má mít nejméně 1,2 metru. Nahoře ideálně s vodivým drátem, plus i dole proti podhrabu. To s sebou přináší nejen investice v řádech vyšších desítek tisíc korun – samozřejmě podle velikosti pastviny, ale také čas strávený při instalaci a poté i při údržbě a kontrolách,“ zdůraznil Svoboda.
Vysvětlil, že se musí mimo jiné kontrolovat napětí, sledovat, zda není v oplocení díra, či obsekávat kolem plotu trávu, aby vše správně fungovalo.
„Chovatelé si musejí, stejně jako to čeká nás, vyhodnotit, zda se jim úpravy vyplatí. Zda není lepší zvířata na noc zahnat, než je mít i v noci venku a pastvinu ochránit. Zrovna ale v případě ovcí, pokud chcete, aby rostly a dobře prospívaly, je stálý volný pohyb i pastva to nejlepší,“ míní Svoboda.
Škody lze eliminovat vhodnými opatřeními
Vzhledem k množícím se vlčím útokům chystá AOPK schůzku s chovateli. „Oslovili jsme Asociaci soukromého zemědělství a chceme v červnu uspořádat setkání, kde bychom zemědělcům představili možnosti prevence a ochrany jejich stád i dotací, které mohou získat. Zkušenosti z jiných míst v Česku i z okolních evropských států ukazují, že kombinací vhodných opatření je možno škody téměř eliminovat,“ popsal Hlaváč a připomněl, že o prevenci AOPK informuje průběžně již od chvíle, kdy se v kraji vlci trvaleji usadili.
Chovatelé mají v případě vlčího útoku nárok na náhradu škod. Poskytovány jsou jim i dotace na zabezpečení stád a je možné žádat rovněž o náhradu újmy, která jim vznikla ztíženým zemědělským hospodařením kvůli opakovanému výskytu vlka. Řadu chovatelů však odrazuje náročná byrokracie, která je s dotacemi spojená.
