„Zachytily je fotopasti a měli jsme už i dvě přímá pozorování ze strany našich pracovníků. Vlčatům se daří dobře a jsou ve skvělé kondici,“ popsal Václav Hlaváč, ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Vlčata už také opustila noru, kde se narodila. „Nyní jsou ve věku, kdy už běhají a zvládají se s rodiči přesouvat na vzdálenost několika kilometrů. Vyhledávají rozsáhlejší houštiny, kde je klid. Svá stanoviště často mění,“ popsal Hlaváč.
Vlka, který si Vysočinu vybral za svůj domov, pracovníci agentury ochrany přírody dobře znají. Jedná se o samce s telemetrickým obojkem, který do Česka přišel na konci minulého roku z Polska. Odborníci z polské organizace SAVE Wildlife Conservation Fund ho na jaře 2022 odchytili, vybavili vysílačkou a dali mu jméno Gagat.
„Právě díky spolupráci s polskými kolegy se nyní daří podrobně sledovat pohyb celé vlčí rodiny. Máme o nich dokonalý, každodenní přehled,“ zdůraznil Hlaváč.
Než se usadil, urazil samec tři tisíce kilometrů
Ze svého rodiště ve středním Polsku se Gagat vydal hledat svůj nový domov a budoucí partnerku loni v listopadu. Poprvé ho ve Žďárských vrších zaznamenali loni v prosinci.
Při svém putování a hledání nového teritoria a družky mladý vlček urazil tři tisíce kilometrů. Vypořádat se musel s mnohými nástrahami, které plynuly z automobilového ruchu i hustého zalidnění. V jeho putování na jih ho zastavila dálnice D1, která ho dovedla až k Praze. Tam musel změnit směr a podél dálnice D11 se vrátil znovu do Žďárských vrchů. Pak došel až do oblasti Králického Sněžníku.
Jedno z vlčat zachytila fotopast na lesní cestě. Nyní už je schopno přesouvat se několik kilometrů.
Nakonec naznal, že lesnatá oblast Žďárských vrchů je vhodná k založení rodiny, a vrátil se zpět. V březnu se pak ještě jednou vydal ke Králickému Sněžníku, odkud si přivedl partnerku. „V květnu se pak v rozsáhlé houštině stranou od veškerého ruchu v noře pod vyvráceným smrkem narodila vlčata,“ popsal Václav Hlaváč.
Osud tříletého vlčího samce Gagata a jeho nové rodiny sledují bedlivě také v Polsku. Na sociálních sítích, kde informují o jeho životě, má své věrné fanoušky. „Jsem tak rád, že to zvládl,“ napsal k příběhu Gagata například Jerzy Artur Lobo.
Polská nezisková organizace pojmenovala i družku vlka. Dostala jméno Helen. „Po slavné české zpěvačce Heleně Vondráčkové,“ napsali.
Potravou je smečce srnec, jelen i divoké prase
Díky GPS obojku, který má mladý vlčí otec připnutý na krku, mohou odborníci získávat cenná data nejenom o pohybu těchto šelem.
„Kromě údajů o využívání prostředí nebo reakcí na rušení se dozvídáme i důležité údaje o potravě vlků. Víme například, že během Gagatova pohybu na našem území nebyla z míst, kterými prošel, hlášena žádná škoda na hospodářských zvířatech,“ konstatoval zoolog AOPK Petr Mückstein.
Ve spolupráci s Hnutím Duha vytipovali také místa s cílem nalézt zbytky potravy. „Díky tomu víme, že potravu vlka tvoří především srnec, prase divoké nebo jelen. Tedy druhy, které dnes působí rozsáhlé škody na zemědělských kulturách i lesích. Ve své domovině ve středním Polsku lovil také bobry,“ popsal zoolog Petr Mückstein.
Z jehněte zbyly kosti, ovci jsme nenašli, líčí chovatel. Vlci útočí i přes den |
Pohyb polského vlka Gagata už lesníci na Žďársku zaznamenali minulou zimu i podle chování zvěře. „Máme zkušenost, že se v oblasti kolem Žákovy hory stahovala na zimu vysoká, což se na porostech projevuje v podobě loupání nebo ohryzu. Když jsme tam v zimě zaznamenali výskyt vlka, zvěř přirozeně reagovala a přesunula se do jiných lokalit a škody máme menší,“ srovnal Jan Sovák, lesní rada společnosti Kinský Žďár, která obhospodařuje 5 800 hektarů lesa.
Myslivci jsou opatrní, farmáři se bojí
V přítomnosti predátora problém nevidí. „Z pohledu lesního hospodářství je návrat vlka pozitivní v tom smyslu, že jako predátor má vliv na přemnoženou býložravou zvěř jako srnčí, daňčí a vysokou, která je jeho potravou,“ vyjádřil se Jan Sovák.
Opatrně se na návrat vlků dívají místní myslivci. „Pokud by zůstalo u jedné vlčí smečky a nezvětšovala se, nemusel by to být tak velký problém. Ale té srnčí zvěře u nás ve Žďárských vrších není tolik, jak se říká. Problém by vlci mohli znamenat pro chovatele, kteří tu pasou ovce a kozy,“ soudí Jan Velík, předseda Okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou.
Vlk by tu žít neměl. Je mýtus, že predátor loví jen slabé kusy, říká myslivec |
Jana Kadeřávková z Agroekofarmy Kadeřávek ve Věcově na Novoměstsku má z návratu vlků obavy. „Nejsme nadšení, kdo by taky z chovatelů byl,“ reagovala. „Partnerku vlkovi přejeme, ale podle mě je to o strach,“ dodává s tím, že se snad vlci nepřemnoží.
Zatím má nepříjemné zkušenosti jen s tím, že jim jednou ovce napadli psi. „Syn bude letos s chovem ovcí končit, ale ne na základě návratu vlků, zaměří se víc na krávy,“ řekla.
Spolužití je možné, ukazují zkušenosti z ciziny
Václav Hlaváč ví, že návrat vlka do krajiny nemusí být vždy bezproblémový. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že spolužití možné je, a to i v případech pastevecky hospodařících chovatelů. Základem je správné použití elektrických ohradníků a využívání pasteveckých psů.
A přestože žádné škody na hospodářských zvířatech na Vysočině kvůli usídlení vlčí rodiny nejsou, pracovníci AOPK s předstihem kontaktují chovatele a informují je o možnostech preventivního zabezpečení pastvin. Chovatelé mají možnost čerpat takzvané újmy za ztížené hospodaření i získat finance na preventivní opatření před útoky velkých šelem.
Pokud chceme zachovat les, musí myslivci začít víc střílet zvěř, míní Výborný |
Podle památníku u obce Koníkov ve Žďárských vrších byl poslední vlk na Českomoravské vrchovině zastřelen v roce 1830.
Případy migrujících vlků zachycují ochránci přírody na Vysočině přibližně od roku 2016. Několika jedincům byla po střetu s autem osudná dálnice D1. Větší počet pozorování zaznamenali zoologové v lesích pod Javořicí u Telče. Populace vlků pravděpodobně z Novohradských hor se tam ale nakonec natrvalo neusadila.
