Jak jednání s firmami probíhala?
První den byl vždy o ekonomice a obchodních záležitostech, druhý o technickém řešení. Za českou stranu se účastnili zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, kteří jednání vedli. Dále představitelé ministerstva financí, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller a my, zástupci skupiny ČEZ. Byl to tým asi deseti lidí, po všechny dny stejný. Šest zahraničních delegací mělo počty různé. Všichni byli naprosto perfektně připraveni. A také byli vstřícní.
Šlo o předběžné konzultace. Rýsuje se už někdo jako favorit?
To by bylo předčasné hodnotit. Všichni tu chtějí stavět, všichni mají zájem diskutovat o podmínkách.
Je naopak už teď jasné, že je některá z firem diskvalifikovaná z budoucích jednání?
V žádném případě.
Martin Uhlíř (45 let)Zastává pozici generálního ředitele společnosti Dukovany II. Řídí přípravu výstavby nových jaderných bloků v této lokalitě, pro energetický koncern ČEZ pracuje 22 let. |
Co americký Westinghouse, o jehož mateřské Toshibě se psalo, že zastavuje rozvojový program?
Vidíte, to byla dezinformace, která kolovala médii a už ji nikdo neupřesnil. Možná to vzniklo špatným překladem nějakého zahraničního textu. Opak je pravdou, zástupci společnosti Westinghouse nám osobně potvrdili pokračující plný zájem o zakázku na jaderné bloky u nás.
Připomeňme, kolik a kde bloků by se mohlo stavět.
V souladu se schváleným Národním akčním plánem pro jadernou energetiku po jednom bloku v obou lokalitách – v Dukovanech i Temelíně. A s možností rozšíření na dva v každé lokalitě. Přičemž nutně neplatí, že by je pro obě lokality zajišťoval stejný dodavatel. Mohou to být dvě různé firmy.
Zástupce ruské společnosti, který byl v delegaci, jež přijela na úvodní informační schůzky, pro iDNES.cz uvedl, že by ruská strana byla pro přímou zakázku od státu bez výběrového řízení. Tak je to například v Maďarsku v případě elektrárny Paks. Stála o takovou variantu ještě některá další z šesti společností?
Ano, možnost výstavby na základě mezivládní dohody je jednou z možných variant jak uskutečnit výstavbu v ČR. To ale neznamená, že by uzavření mezivládní dohody nemohlo předcházet výběrové řízení. Zájem všech, tedy i dodavatelů, samozřejmě je, aby se tendr i následný proces licencování nikterak zbytečně neprodlužoval. Máme zadané termíny pro spuštění nového bloku podle Státní energetické koncepce nejpozději v roce 2035.
Co ještě k přípravě velkých zakázek v Dukovanech a Temelíně říct?
Máme jasný úkol – přípravu až čtyř jaderných bloků do fáze dokumentace pro stavební povolení. S tím, že se nejpozději před podáním žádosti o stavební povolení rozhodne, v jaké lokalitě a v jakém čase se bloky budou stavět. S těmi šesti dodavateli jsme se bavili i o tom, jak oni vidí optimální načasování výstavby ve dvou lokalitách. Rovněž jsme v ČEZu založili dvě dceřiné společnosti – pro Dukovany a pro Temelín – tak, abychom byli flexibilní pro rozhodování do budoucna a mohli reagovat na skutečné energetické potřeby České republiky.
Jaký maximální instalovaný výkon by v lokalitě Dukovany mohl být?
Tady připravujeme výstavbu nových bloků o výkonu až 2 400 megawattů. Přibližně tak nahradíme výkon stávající elektrárny. To znamená, že je možné, aby tady stál jeden blok o výkonu 1 700 megawattů (nabízí francouzská EdF – pozn. redakce), ale stejně tak tu můžou být dva menší bloky, každý s výkonem až 1 200 megawattů. Tím nediskvalifikujeme žádného ze zájemců.
Bavili jste se i o zapojení tuzemských firem do dostavby?
Ano, je to pro Českou republiku důležitá věc. Zájmem je, aby rozumné množství dodávek pokrývaly české firmy. Nemá smysl, aby dělaly sto procent, vždy je potřeba brát ohled na cenu, kvalitu a efektivitu výroby. Bavili jsme se o tom, že by české firmy uměly dodat stavební část, velkou část montáže, kompletní strojovnu, část dodávek pro systém řízení a elektro část, výměníky, čerpadla a mnohá další zařízení.
Počítáte se stavbou na klíč?
Prioritně sledujeme právě dodávku celé elektrárny na klíč. V přesně daných hranicích v lokalitě ji zajistí hlavní dodavatel. Naše představa je, že by to byl dodavatel jaderného ostrova, případně jím vytvořené konsorcium firem. Tento dodavatel bude pod sebou koordinovat všechny ostatní subdodavatele, včetně českých. Mnozí ze zájemců o stavbu jaderných bloků už navázali kontakty s českými výrobci. Řada českých společností se již stala kvalifikovanými dodavateli některého ze zájemců o výstavbu a mají své místo v jejich dodavatelských řetězcích.
Zájemci o dodávku jaderné technologie do ČRATMEA (Francie, Japonsko) 1 200 MW CGN (Čína) 1 200 MW EdF (Francie) 1 700 MW KHNP (Korea) 1 000 MW nebo 1 400 MW Rosatom (Rusko) 1 200 MW Westinghouse (USA) 1 200 MW |
Pokud Státní energetická koncepce počítá s uvedením dalšího jaderného bloku do provozu v roce 2035, tedy za osmnáct let, tak to už není pro české firmy hudba budoucnosti, ale realita, která se přibližuje...
Přesně tak. Když si harmonogram rozložíte na dílčí úseky, zjistíte, že už není čas přešlapovat. Naopak je nutné šlápnout na plyn, pokud to myslíme vážně s energetickou bezpečností a soběstačností Česka.
Jaký bude další harmonogram přípravy výstavby?
Po úvodních konzultačních mítincích předpokládám, že výsledek zpracovaný a vyhodnocený ministerstvem průmyslu a obchodu bude rámcovým doporučením jak pokračovat dál. Pokud vše půjde hladce, mohli bychom v druhé půli letošního roku začít tvorbu zadávací dokumentace a v průběhu roku 2018 odstartovat výběrové řízení. S vybraným dodavatelem následně zahájíme projektovou přípravu a přípravu dokumentace pro jednotlivá povolovací řízení. Musíme stavbu na papíře usadit do krajiny a projít si povolovacím řízením podle atomového a stavebního zákona.
Opravdu je podle vás nutné stavět nové jaderné bloky v ČR?
Pokud se podíváte do Státní energetické koncepce, tak je to pro Českou republiku optimální alternativa, jak si zajistit dostatek elektřiny pro budoucnost. Zvažovalo se šest scénářů, jaké zdroje podporovat. Ve čtyřech scénářích figurují nové jaderné zdroje. Ve zbývajících dvou je výsledek ten, že Česko bude muset elektřinu dovážet. Jenže nebude odkud. Takže výsledkem je zásadní strategické rozhodnutí, stavět jaderné elektrárny.
Nabídla vám některá z těch šesti společností, že by výstavbu zafinancovala a česká strana by jí to splácela?
Ano, i o těchto věcech jsme jednali se všemi. Většinou se jedná o mix financování obsahující také tak zvané exportní financování, to znamená účast bank ze země původu technologie.
Bavme se teď o novém bloku v Dukovanech. Na vizualizaci jsem viděla pouze jedinou chladicí věž. Byla vyšší než ty současné. Kolik by mohla měřit?
Až zhruba 187 metrů, ty současné měří 125 metrů. Nový blok by měl věž sice vyšší, ale bylo by jich méně. Místo osmi chladicích věží by v Dukovanech mohla stát jedna nebo dvě, to bude záviset na technickém řešení, se kterým přijde dodavatel.
Jak dlouho by trvalo rozebírání staré elektrárny?
Až šedesát let. Zmizela by postupně beze zbytku. Začalo by se nejaderným zařízením, budovami a chladicími věžemi.
Co bude s radioaktivní částí zařízení?
Uskuteční se dekontaminace. Ocelové roury a reaktor se promyjí speciální látkou, která odstraní radionuklidy, jež ulpívají na povrchu. Po určité době se tato technologie rozebere, rozřeže a roztřídí podle radioaktivity. Uloží se do kontejnerů a odveze do definitivního úložiště.
Demolice tedy nebude nic levného, že?
Rozhodně. ČEZ na to přispívá ze zákona na takzvaný jaderný účet. Ze zákona to bylo 50 korun z každé megawatthodiny, od letoška je to zvýšeno na 55 korun.
