Složit se na dostavbu Dukovan? U nás nereálné, říká ředitel elektrárny

  10:58aktualizováno  10:58
Jakým způsobem postavit a hlavně zaplatit nový blok dukovanské jaderné elektrárny. I nad tím nyní přemýšlí její ředitel Miloš Štěpanovský. Z čistě ekonomického hlediska se totiž nedotovaná investice za 150 miliard nevyplatí. A aby Česko postupovalo finskou cestou, není ve středu Evropy obvyklé.

Miloš Štěpanovský se zabývá nejen modernizací jaderné elektrárny, ale třeba i „mluvícími“ sirénami. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V dukovanské jaderné elektrárně pracuje 1 100 kmenových zaměstnanců a více než tisícovka externích.

V současnosti se vedle výroby elektřiny věnují další modernizaci technologií, kontrolám svarů i výběru dodavatele technologie pro chystaný nový blok elektrárny.

„S nabídkou přišlo šest subjektů z celého světa,“ uvádí ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. Řadí se mezi ně kupříkladu americký Westinghouse, francouzská Areva, francouzsko-japonské konsorcium Atmea. Další zájemci jsou z Číny, Koreje a Ruska.

Nový blok by měl být vybudován do roku 2039. Na jeho stavbu má dohlížet 250 pracovníků koncernu ČEZ, do prací budou zapojeny zhruba tři tisícovky dělníků.

Miloš Štěpanovský

  • Devětapadesátiletý Štěpanovský pracuje pro firmu ČEZ od roku 1981, kdy dokončil studila na Strojní fakultě ČVUT.
  • Začínal jako operátor reaktoru v dukovanské elektrárně.
  • Prošel řadou funkcí až po ředitele elektrárny. Jeden čas řídil dokonce Dukovany i Temelín současně.

Jak vypadají aktuálně přípravy nového bloku dukovanské elektrárny? Ministr financí Andrej Babiš argumentuje, že ČEZ váhá kvůli financování, přitom může bez potíží ufinancovat nejméně jeden jaderný blok...
Přípravy aktuálně váznou na rozhodnutí politiků. Už stanovili, že v energetickém mixu České republiky i v budoucnu jaderná energetika zůstane - spolu s plynem a obnovitelnými zdroji. To pro naši zemi a s ohledem na naše reálné možnosti považuji za optimální cestu. Aktuálně je ale nutné řešit dva problémy.

Jaké přesně?
Zaprvé způsob financování. Jde o to, že v současném systému cen na energetické burze se nevyplatí budovat vůbec žádný zdroj elektřiny kromě těch dotovaných. A naše společnost se nemůže pustit do ekonomicky ztrátového projektu. Druhým problémem je pak stávající legislativa a povolovací řízení.

U nás se stále spekuluje, kdo nové bloky zaplatí. Mluví se zatím o jednom v Dukovanech a jednom v Temelíně. V Evropě se v Anglii, Finsku, Maďarsku či Turecku taky staví nebo připravují nové bloky jaderných elektráren. V Maďarsku to komplet zaplatí stát, ve Finsku jdou cestou spolupodílu největších odběratelů, velkých podniků. Proč finskou cestou nemíříme i my?
Myslím, že to není reálné. Ve Finsku se ten model vyvíjel dlouhá desetiletí. Z malých konglomerátů podniků a obcí se vyvinul po malých krocích způsob, jak k věcem přistupují. Toto u nás není. Finský systém krystalizoval dlouhou dobu, až ukázal, že je životaschopný. Dospěl do stadia, že ve společném spolupodílu může vzniknout jaderný blok (v Česku by v dnešních cenách jeden blok stál okolo 150 miliard korun - pozn. redakce). Skutečně tam jsou papírny a průmyslové podniky schopné investovat až do takového obrovského záměru. U nás s tím nemáme žádné zkušenosti. Přijít a říct významným průmyslovým firmám „Pojďme se složit“ - upřímně, to si neumím představit.

Jaké jsou prognózy do budoucna? Budou Češi spotřebovávat energie méně, nebo naopak stále víc?
S rozvojem technologií, elektromobility, Smart City a dalších věcí nemůžeme z dlouhodobého hlediska očekávat pokles spotřeby elektřiny. Právě naopak. A na to se musíme připravit, abychom zůstali energeticky soběstační. Roční dotace státu do takzvané zelené energie přesahují 40 miliard korun. Podíl obnovitelných zdrojů energie se má zvyšovat a já tomu rozumím, nejsem proti. Vyvstává však otázka, kdo to zaplatí? Přitom sluneční a větrné elektrárny se na výrobě elektřiny v tuzemsku podílí jen čtyřmi procenty. Naproti tomu jaderné elektrárny vyrábí 32 procent energie - a bez dotací. Pokrývají 40 procent celkové spotřeby elektřiny v České republice. V budoucnu nás čeká útlum uhelných elektráren i útlum čtyř jaderných bloků v Dukovanech. Když se všechny tyto aspekty vezmou v úvahu, je jasné, že má logiku stavět nové jaderné bloky.

Fotogalerie

V polovině tohoto roku zahájíte pro nový blok proces EIA, tedy zjišťování vlivů stavby na životní prostředí. Máte nějaké aktuální reakce tradičních odpůrců, rakouských sousedů?
Očekáváme je ve větší míře právě po pololetí, kdy v rámci mezinárodního procesu EIA bude moct i veřejnost přispívat svými podněty. Účastníkem řízení bude ten, kdo se přihlásí. Troufám si předpovědět, že může dojít i na právní bitvy. Mimochodem, rád bych připomenul, že výrazný podíl elektřiny vyrobené v Dukovanech směřuje do Rakouska a tamní odborníci to dobře vědí.

Předpokládám, že často kladený dotaz bude tento: v jakém stavu jsou reaktorové nádoby?
Jsou na tom velmi dobře. Můžou bez potíží sloužit další desítky let. Máme na to přesné analýzy - svědečný program, kterým monitorujeme aktuální stav tlakových nádob reaktoru a současně děláme predikce stavu na 60 let jejich provozu.

Brzy vás čeká tato výrazná novinka: v roce 2020 musíte splnit podle nového atomového zákona podmínku, že do přesně definovaných prostor elektrárny samostatně vstoupí už jen zaměstnanci s bezpečnostní prověrkou. Koho se to bude týkat a jak to těmto lidem zasáhne do soukromého života?
To určitě. A my už se na to chystáme. Platí to od letoška a je definované přechodné období pro nastavení nového systému. I Národní bezpečnostní úřad už se připravuje. Získat prověrku, to standardně trvá asi pět měsíců, snad to ale bude kratší doba, uvidíme... Ti zaměstnanci si budou muset dávat pozor, aby byli hodnověrnou osobou, aby nežili způsobem života, který signalizuje, že mají osobní problém, že jsou ovlivnitelní, může je někdo vydírat. Musí to být vyzrálé stabilní osobnosti, které se nepohybují v pochybných kruzích.

Koho se to bude týkat?
Nejen operátorů na blokové dozorně, ale i různých mechaniků a techniků, kteří do těch přesně určených prostor vstupují.

Kolik letos naberete nových zaměstnanců?
Osmapadesát, a pak každý rok dalších dvacet až třicet.

Novinek se dočkají rovněž obce v okolí elektrárny. Budou nové sirény a dojde k obnově vnějšího dozimetrického systému. Můžete to přiblížit?
Zobrazovací panel dozimetrického systému zůstane ve vesnicích stejný. Vyměníme čidla. Co naopak veřejnost určitě hodně zaznamená, budou právě ty sirény, které jsou zapojeny do celostátního varovacího systému. V dvacetikilometrovém ochranném pásmu okolo elektrárny budou nově takové, které umí „mluvit“. Což bude zajímavé a sám jsem na to zvědav. Všichni si pamatujeme mnohdy úsměvná hlášení místního rozhlasu. Celkově postupná výměna zařízení v těch více než sto obcích potrvá asi pět let.

Jedna z věcí, kterou dukovanská elektrárna změnila loni v reakci na fukušimskou tragédii i mezinárodní situaci, je zásobení palivem. Není to zrovna levná položka. Na jak dlouhou dobu jste předzásobeni a kolik peněz vám tak vlastně „leží“ ve speciální komoře vedle reaktorového sálu?
Řádově jsou to jednotky miliard korun. Chceme tak zabezpečit energetickou bezpečnost. Kdyby všechno kolem zkolabovalo, tak elektrárna může nyní jet ještě další dva roky, protože zásobu paliva na to má. Dříve to bývalo na rok. Máme osvědčeného ruského dodavatele.

Nejčtenější

Silničáři: Máme sypat, tak sypeme. D1 na Vysočině osolili jako nikdy dřív

Dálnici D1 u Humpolce zasáhlo ve čtvrtek v poledne husté sněžení a bílá tma.

Lidé tuto dopravní tepnu neznají bez zpomalení, zúžení nebo nehod. Přesně před týdnem Ředitelství silnic a dálnic...

Majiteli auta ukradli ďábelskou značku na přání, totožnou už nedostane

Nissan Juke a registrační značka, kterou kdosi odcizil. Podle policie to byl...

Policisté zaznamenali první případ krádeže registrační značky na přání z vozidla na Vysočině. Majitel Nissanu Juke...

Úkaz Rittich. Český gólman dál ohromuje v NHL. Čím je výjimečný?

Matthew Tkachuk a brankář David Rittich z Calgary po výhře nad Coloradem.

Psal se rok 2015 a extraligový zelenáč David Rittich musel v kabině Mladé Boleslavi poslouchat nevlídná slova od...

Na zavátou Vysočinu nevjíždějte, neprojedete, nabádá policie kamioňáky

Silnice I/38 musela být u Dlouhé Brtnice kvůli silnému větru a sněhu uzavřená....

Na Vysočinu vůbec nevjíždějte, nepřejedete ji. Takový vzkaz posílá policie řidičům kamionů. Na řadě silnic v celém...

Koalice má málo hlasů, tak přizve hlasující experty. Opozice hrozí žalobou

Ilustrační snímek

Až před soudem může skončit rozhodnutí zastupitelů v Pelhřimově. Odhlasovali si totiž, že do výborů přizvou kromě...

Další z rubriky

Řidič jel rychle a narazil do stromu i dvou aut. Škoda jde do milionů

Při čtvrteční nehodě na okraji Jihlavy byly poničeny tři vozy.

Čtyři zraněné a škodu za nejméně jeden a tři čtvrtě milionu si vyžádala dopravní nehoda, která se stala ve čtvrtek ráno...

V kauze údajně předražených sypačů padl pravomocný zprošťující rozsudek

Šéf krajských silničářů Jan Míka (vpravo) a bývalý náměstek vysočinského...

Odvolací Krajský soud v Brně potvrdil zproštění obžaloby bývalého náměstka hejtmana Libora Joukla z ČSSD a ředitele...

Majitel největší sbírky Pragovek na světě má druhý zápis v knize rekordů

Sedmaosmdesátiletý Emil Příhoda vlastní největší světovou sbírku vozidel a...

Dvě unikátní auta zastavila na pelhřimovském náměstí - bývalý prezidentský vůz Praga Grand z roku 1918 a současný...

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na iDNES.cz