V dukovanské jaderné elektrárně pracuje 1 100 kmenových zaměstnanců a více než tisícovka externích.
V současnosti se vedle výroby elektřiny věnují další modernizaci technologií, kontrolám svarů i výběru dodavatele technologie pro chystaný nový blok elektrárny.
„S nabídkou přišlo šest subjektů z celého světa,“ uvádí ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. Řadí se mezi ně kupříkladu americký Westinghouse, francouzská Areva, francouzsko-japonské konsorcium Atmea. Další zájemci jsou z Číny, Koreje a Ruska.
Nový blok by měl být vybudován do roku 2039. Na jeho stavbu má dohlížet 250 pracovníků koncernu ČEZ, do prací budou zapojeny zhruba tři tisícovky dělníků.
Miloš Štěpanovský |
Jak vypadají aktuálně přípravy nového bloku dukovanské elektrárny? Ministr financí Andrej Babiš argumentuje, že ČEZ váhá kvůli financování, přitom může bez potíží ufinancovat nejméně jeden jaderný blok...
Přípravy aktuálně váznou na rozhodnutí politiků. Už stanovili, že v energetickém mixu České republiky i v budoucnu jaderná energetika zůstane - spolu s plynem a obnovitelnými zdroji. To pro naši zemi a s ohledem na naše reálné možnosti považuji za optimální cestu. Aktuálně je ale nutné řešit dva problémy.
Jaké přesně?
Zaprvé způsob financování. Jde o to, že v současném systému cen na energetické burze se nevyplatí budovat vůbec žádný zdroj elektřiny kromě těch dotovaných. A naše společnost se nemůže pustit do ekonomicky ztrátového projektu. Druhým problémem je pak stávající legislativa a povolovací řízení.
U nás se stále spekuluje, kdo nové bloky zaplatí. Mluví se zatím o jednom v Dukovanech a jednom v Temelíně. V Evropě se v Anglii, Finsku, Maďarsku či Turecku taky staví nebo připravují nové bloky jaderných elektráren. V Maďarsku to komplet zaplatí stát, ve Finsku jdou cestou spolupodílu největších odběratelů, velkých podniků. Proč finskou cestou nemíříme i my?
Myslím, že to není reálné. Ve Finsku se ten model vyvíjel dlouhá desetiletí. Z malých konglomerátů podniků a obcí se vyvinul po malých krocích způsob, jak k věcem přistupují. Toto u nás není. Finský systém krystalizoval dlouhou dobu, až ukázal, že je životaschopný. Dospěl do stadia, že ve společném spolupodílu může vzniknout jaderný blok (v Česku by v dnešních cenách jeden blok stál okolo 150 miliard korun - pozn. redakce). Skutečně tam jsou papírny a průmyslové podniky schopné investovat až do takového obrovského záměru. U nás s tím nemáme žádné zkušenosti. Přijít a říct významným průmyslovým firmám „Pojďme se složit“ - upřímně, to si neumím představit.
Jaké jsou prognózy do budoucna? Budou Češi spotřebovávat energie méně, nebo naopak stále víc?
S rozvojem technologií, elektromobility, Smart City a dalších věcí nemůžeme z dlouhodobého hlediska očekávat pokles spotřeby elektřiny. Právě naopak. A na to se musíme připravit, abychom zůstali energeticky soběstační. Roční dotace státu do takzvané zelené energie přesahují 40 miliard korun. Podíl obnovitelných zdrojů energie se má zvyšovat a já tomu rozumím, nejsem proti. Vyvstává však otázka, kdo to zaplatí? Přitom sluneční a větrné elektrárny se na výrobě elektřiny v tuzemsku podílí jen čtyřmi procenty. Naproti tomu jaderné elektrárny vyrábí 32 procent energie - a bez dotací. Pokrývají 40 procent celkové spotřeby elektřiny v České republice. V budoucnu nás čeká útlum uhelných elektráren i útlum čtyř jaderných bloků v Dukovanech. Když se všechny tyto aspekty vezmou v úvahu, je jasné, že má logiku stavět nové jaderné bloky.
V polovině tohoto roku zahájíte pro nový blok proces EIA, tedy zjišťování vlivů stavby na životní prostředí. Máte nějaké aktuální reakce tradičních odpůrců, rakouských sousedů?
Očekáváme je ve větší míře právě po pololetí, kdy v rámci mezinárodního procesu EIA bude moct i veřejnost přispívat svými podněty. Účastníkem řízení bude ten, kdo se přihlásí. Troufám si předpovědět, že může dojít i na právní bitvy. Mimochodem, rád bych připomenul, že výrazný podíl elektřiny vyrobené v Dukovanech směřuje do Rakouska a tamní odborníci to dobře vědí.
Předpokládám, že často kladený dotaz bude tento: v jakém stavu jsou reaktorové nádoby?
Jsou na tom velmi dobře. Můžou bez potíží sloužit další desítky let. Máme na to přesné analýzy - svědečný program, kterým monitorujeme aktuální stav tlakových nádob reaktoru a současně děláme predikce stavu na 60 let jejich provozu.
Brzy vás čeká tato výrazná novinka: v roce 2020 musíte splnit podle nového atomového zákona podmínku, že do přesně definovaných prostor elektrárny samostatně vstoupí už jen zaměstnanci s bezpečnostní prověrkou. Koho se to bude týkat a jak to těmto lidem zasáhne do soukromého života?
To určitě. A my už se na to chystáme. Platí to od letoška a je definované přechodné období pro nastavení nového systému. I Národní bezpečnostní úřad už se připravuje. Získat prověrku, to standardně trvá asi pět měsíců, snad to ale bude kratší doba, uvidíme... Ti zaměstnanci si budou muset dávat pozor, aby byli hodnověrnou osobou, aby nežili způsobem života, který signalizuje, že mají osobní problém, že jsou ovlivnitelní, může je někdo vydírat. Musí to být vyzrálé stabilní osobnosti, které se nepohybují v pochybných kruzích.
Koho se to bude týkat?
Nejen operátorů na blokové dozorně, ale i různých mechaniků a techniků, kteří do těch přesně určených prostor vstupují.
Kolik letos naberete nových zaměstnanců?
Osmapadesát, a pak každý rok dalších dvacet až třicet.
Novinek se dočkají rovněž obce v okolí elektrárny. Budou nové sirény a dojde k obnově vnějšího dozimetrického systému. Můžete to přiblížit?
Zobrazovací panel dozimetrického systému zůstane ve vesnicích stejný. Vyměníme čidla. Co naopak veřejnost určitě hodně zaznamená, budou právě ty sirény, které jsou zapojeny do celostátního varovacího systému. V dvacetikilometrovém ochranném pásmu okolo elektrárny budou nově takové, které umí „mluvit“. Což bude zajímavé a sám jsem na to zvědav. Všichni si pamatujeme mnohdy úsměvná hlášení místního rozhlasu. Celkově postupná výměna zařízení v těch více než sto obcích potrvá asi pět let.
Jedna z věcí, kterou dukovanská elektrárna změnila loni v reakci na fukušimskou tragédii i mezinárodní situaci, je zásobení palivem. Není to zrovna levná položka. Na jak dlouhou dobu jste předzásobeni a kolik peněz vám tak vlastně „leží“ ve speciální komoře vedle reaktorového sálu?
Řádově jsou to jednotky miliard korun. Chceme tak zabezpečit energetickou bezpečnost. Kdyby všechno kolem zkolabovalo, tak elektrárna může nyní jet ještě další dva roky, protože zásobu paliva na to má. Dříve to bývalo na rok. Máme osvědčeného ruského dodavatele.
