Spolu s Bartošem je druhým obžalovaným bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek. Žaloba je viní z hanobení národa a podněcování k nenávisti.
Bartoš a Zemánek si loni udělali výjezd do Polné. Navštívili hrob Anežky Hrůzové i místo, kde byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Na místě pak zanechali ceduli s její fotografií, k níž mimo jiné napsali: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“
Vražda Anežky HrůzovéAnežku Hrůzovou zavraždili v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. V té době případ zvedl obrovskou vlnu nepřátelství vůči Židům. Zmiňované období historici nazývají hilsneriádou. |
Za tento text na ně podal trestní oznámení Michal Doležel z politického hnutí Žít Brno. Policejní komisař následně dospěl k závěru, že oba radikálové při návštěvě Polné podněcovali k nenávisti vůči Židům a hanobili je.
Obžalovaný Zemánek před soudem řekl, že ho už samotné soudní projednávání jeho výletu do Polné velmi zasáhlo. Po psychickém tlaku, stresu a vypětí prý měl kvůli obžalobě vážné zdravotní problémy. Podle svých slov byl nucen si i v noci volat sanitku. To vše kvůli obavám z trestu od soudu. „Už samotné toto řízení je pro mě pořádná životní lekce. Nechtěli jsme podněcovat k nenávisti. Připouštím, že to nebyla vhodná slova,“ řekl.
Zemánek poslouchá Mahlera a čte Kafku. Z politiky prý vycouval
Z aktivní politiky už prý raději vycouval a je pouze řadovým členem Národní demokracie. U soudu vykládal, že je svědomitým studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Řekl, že poslouchá hudbu od židovského skladatele Gustava Mahlera, čte knihy Franze Kafky a kouří cigarety, jejichž značka je spojená s židovským obchodníkem. Chtěl tím doložit, že nenávist k Židům necítí.
Zemánek také popisoval soudkyni, že před lety kandidoval za KSČM. Následně prý dokázal překonat svoje komunistické přesvědčení a poté spolupracoval s vicekancléřem prezidenta Václava Klause. Působil také jako externista v Parlamentních listech.
Uznal také, že se místopředsedou Národní demokracie stal příliš brzy a mlád. Působení v politice mu prý přinášelo problémy v rodině i ve škole. Také straně obětoval slušně placenou práci. Když se vše nasčítalo, loni na podzim na funkci rezignoval.
Státní zástupce nakonec konstatoval, že v případě Zemánka by se mohlo i ustoupit od trestu.
Bartoš nechápe, proč je před soudem
To předseda Bartoš působil před soudem zcela jinak než Zemánek. Přesto ale smířlivěji než při jiných veřejných příležitostech. K soudu přišel v lesklém obleku s velkým odznakem lva na klopě.
Svou výpověď před soudem četl z papíru, chvílemi to připomínalo politický projev na náměstí. Začal tím, jak navazuje na některé politiky první republiky. A jak v mládí židovský národ obdivoval.
„Ve čtrnácti letech jsem měl vřelý vztah k judaismu,“ popsal. Postupným čtením knih si ale prý začal uvědomovat složitost tématu. Na židovském národu oceňuje semknutí, jak umí držet pospolu. Proto nechápe, proč je před soudem.
„To obvinění je vykonstruované, absurdní a politicky motivované,“ řekl Bartoš. A bere kauzu jako poučení, aby tvořil veřejné výroky příště precizněji.
Bartošovi se nelíbí, že vražda Hrůzové je nyní vykládaná pouze jednostranně. T.G. Masaryk byl podle něj osamocen v tom, že se zastal Žida Leopolda Hilsnera. Ten byl tehdy za vraždu odsouzen. Státní zástupce ale později Bartošovi oponoval, že T.G. Masaryk tehdy nebyl rozhodně jediný.
Bartoš ani Zemánek se nechtěli znát k tomu, jak byla jejich návštěva v Polné popsaná na webu jejich strany. A nevěděli, kdo tam text umístil a kdo je jeho autorem.
Židé nejsou zločineckou organizací, zdůraznil žalobce
Soudní znalec následně uvedl, že výlet do Polné zapadá do protižidovských aktivit Adama Bartoše. A připomněl i jeho výroky v knize Zpověď.
Znalec mluvil před soudem také o Reinhardu Heydrichovi a o tom, jak se chtěli nacisté vypořádat s „židovskou otázkou“. Obhájce obžalovaných se ohradil proti tomu, do jakých souvislostí znalec projednávanou kauzu zasadil.
Státní zástupce v závěrečné řeči konstatoval, že Bartoš i Zemánek naplňují čin popsaný v obžalobě. A že Židé nejsou žádnou zločineckou organizací, proti které by se mělo bojovat. Stejně jako jiné skupiny obyvatel - věřící, fotbaloví fanoušci nebo třeba rodáci z jednoho města.
Obhájce navrhl zproštění obžaloby s tím, že židovská otázka je pojem, který existuje. A může se na toto téma diskutovat i v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem.
