Na začátku byl jeden malý omyl. Členové Spolku pro starou Jihlavu chtěli obnovit hrob prvního českého starosty Rudolfa Veverky. Předpokládali, že do vybledlého rámečku na pomníku patří jeho podobenka.
Jenže ta tam nebyla ani poté, co Veverka zemřel v roce 1949. Na náhrobním kameni byl vetknutý obrázek Oplakávání (Pieta). Autorem předlohy byl starostův syn.
Obraz namaloval v roce 1948, což potvrzuje starostův vnuk (a malířův syn) Rudolf Veverka, který má originál díla Oplakávání. Jihlavský spolek už má kopii obrazu k dispozici. A na hrob ji chce vrátit.
„Rád bych se v této věci osobně angažoval. Malba je dostatečně průkazná a její zhotovení do podoby destičky je myslím reálné,“ uvedl Vilém Wodák, předseda Spolku pro starou Jihlavu.
Příbuzní starosty Rudolfa Veverky zažili před několika dny slavnostní chvíli v gotickém sále jihlavské historické radnice, kterou před devadesáti lety řídil jejich předek. Ten obdržel minulý týden in memoriam nejvyšší cenu města – čestné občanství.
Ocenění převzal z rukou primátora Rudolfa Chloupka vnuk Rudolf Veverka. Početné příbuzenstvo si také prohlédlo obraz starosty, který je k vidění na čestném místě magistrátu.
Park u nádraží je jeho zásluha
Právník Rudolf Veverka byl do funkce zvolen roku 1925. Zajímavostí je, že většina hlasů, která ho tehdy poslala do křesla starosty, byla německých.
Veverka byl znám svým hlubokým sociálním cítěním, jeho práce se nesla v tomto směru.
Pomáhal sociálně slabším spoluobčanům, finančně podporoval na studiích nadané děti z chudších rodin. Jako starosta se výrazně zasadil o výstavbu dělnických domků na Kalvárii, přičinil se o založení české školy v Heleníně nebo o vybudování parku nad městským vlakovým nádražím.
„Vedl město v době celosvětové hospodářské krize a také v časech složitých vztahů českého a německého obyvatelstva Jihlavy. Byla to rovněž doba sílícího napětí mezi radnicí a jinými úřady,“ uvádí se ve zdůvodnění ocenění.
Krize byla tehdy opravdu obří. Některé jihlavské podniky zastavily svůj provoz a další fungovaly jen omezeně.
Tím trpěly hlavně sociálně slabší vrstvy, jejichž nezaměstnanost a s tím spojená chudoba se prohlubovaly. Během okupace nacistickým Německem byl Veverka v roce 1939 zatčen a nějakou dobu vězněn ve Znojmě a Brně.
„Po komunistickém puči v únoru 1948, zánikem sociálnědemokratické strany násilným sloučením s KSČ, se zhroutily jeho představy o nové občanské společnosti, za kterou bojoval. To se mimo jiné podepsalo i na jeho zdravotním stavu, zemřel rok poté v 69 letech,“ doplnil mluvčí radnice Radek Tulis.
