Zní to neuvěřitelně, ale téměř 25 let se táhl soudní spor mezi bývalými studenty architektury na brněnském VUT a jejich pedagogem Janem Snášelem. Ten byl šéfem místní organizace KSČ. Studenti odmítli chodit na jeho přednášky a jeho chování označili za demagogické a arogantní.
Jak Martin Laštovička prožil začátek sametové revoluce18. listopad 1989: Začátek sametové revoluce prožil Laštovička na Purkyňových kolejích v Brně. Setkal se se spolužačkou, která byla den předtím na demonstraci na Národní třídě. 20. listopadu 1989: Studenti obsadili fakultu, tiskli a distribuovali letáky požadující svobodné volby a konec nadvlády komunistické strany. 11. ledna 1990: Je jedním z mluvčích Studentského hnutí, které vyjádřilo nedůvěru pedagogovi a předsedovi základní organizace KSČ na fakultě Janu Snášelovi. Mimo jiné uvedli, že má demagogické vystupování a že zneužívá svého postavení. Snášel požadoval u soudu omluvu, neuspěl. Případ se ale uzavřel až letos na počátku října. |
Snášel požadoval přes soudy omluvu. Třeba v roce 2002 to vypadalo, že by spor mohl vyhrát, ale v roce 2014 už definitivně neuspěl.
A tak i pro Martina Laštovičku, jihlavského architekta a nově rovněž městského zastupitele, skončila sáhodlouhá kapitola píšící se od sametové revoluce.
Jak vzpomíná na události před 25 lety?
Studenti tehdy šli 20. listopadu do „okupační stávky“. Shromáždili se i na fakultě architektury VUT, tiskli a distribuovali letáky vyzývající ke svobodným volbám a konci nadvlády KSČ.
„Tajní nám hlídali fakultu. Hned první den také volali mému otci do Jihlavy, že jsem se zapojil do protistátní akce, ať si mě odveze, že jinak končím se školou,“ řekl Martin Laštovička.
V rodině měla hlavní slovo babička
Jeho otec se radil v rodině, co dělat. Důležité slovo měla Martinova babička, která pocházela z učitelské prvorepublikové rodiny. „Strýc mého dědy a bratr pradědy byl Rudolf Veverka, první český starosta Jihlavy,“ doplnil Laštovička.
A i rodina jeho babičky to od komunistů prý dost „schytala“. Byla ze sedláckého rodu ze Svatoslavi u Třebíče, kterému také sebrali všechno, co mohli.
„Ona byla učitelka, která se od komunistů nedala v 50. letech ohnout. Říkala otci, že dělám dobrou věc. Ať jede za mnou a doveze jídlo. Takže v Jihlavě jsme měli při sametové revoluci podporu,“ pravil Laštovička.
Jeho otec se po návratu z Brna do Jihlavy stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra ve městě. „To byla moc dobrá doba. Z té šedi se stala najednou barva. Byla naděje, byli jsme nadšení,“ popsal tehdejší náladu.
Československo se mělo víc inspirovat na západě
„Všichni si mysleli, že za pět let po revoluci dostihneme Němce, že jsme šikovný národ, že to zvládneme. Ale asi se mělo místo hesla Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí říkat Masarykovo heslo Nebát se a nekrást. Na to jsme absolutně dojeli, například po privatizaci,“ uvedl Laštovička.
Podle něj se Československo a později Česká republika měly více inspirovat západem - jak v zákonech, tak i pravidly v podnikatelské sféře.
„Ale asi by to šlo těžko. U nás se překabáťovali lidi, co byli zvyklí šplhat komunistům já nevím kam. Ti se změnili na šplhače po moci, penězích, po firmách. Rozjeli to takoví prospěcháři. A těm dát najednou zákony z Rakouska a Německa? Je jasné, že by s tím nesouhlasili. Ti lidé neměli zájem o čisté zákony,“ uvedl.
Nakonec pak vítězilo heslo Václava Klause, že trh si vše určí sám.
Že by Martin Laštovička ale lamentoval nad současným světem, to ne. „Svět vidím dobře. Za pět let jsme sice Němce nedostihli... Myslím si, že je to kvůli kompromisům. Dala se také šance horší stránce národa,“ řekl architekt.
Čína nám nic dobrého přinést nemůže, domnívá se
Nelíbí se mu současné „nadbíhání“ České republiky Číně. „Když nemají vyřešená morální hlediska u sebe a ženou to jen přes trh a podnikání, tak co nám můžou přinést? Myslím si, že nic dobrého,“ uvedl.
V říjnových volbách se Martin Laštovička dostal jako nestraník za KDU-ČSL do jihlavského zastupitelstva. Na ustavujícím zasedání se zarazil nad projevem komunisty Pavla Šlechtického, který hovořil o pokoře, již by měla mít nová koalice.
„Mně to přišlo jako by farář kázal. To není dobře. Propáslo se období po revoluci, kde mělo dojít na zrušení KSČ. Ti komunisté čekali na trest a my jsme to promarnili,“ pravil Laštovička.
V zastupitelstvu mimo jiné chce napravovat nešťastné zásahy komunistů do jihlavské městské památkové rezervace. „Chtěl bych obnovit tvář významného evropského královského města,“ řekl Laštovička.
