„Od začátku školního roku máme v jihlavském okrese nahlášeno už 29 případů tohoto onemocnění. Zřejmě jich ale bude o něco víc, protože ne všichni pediatři nám počty infekčních případů hlásí tak, jak by dle zákona měli. Proto jsme na ně nyní znovu apelovali, aby nám data poskytovali,“ říká krajská epidemioložka Alena Dvořáková.
Jak předejít příušnicím
|
Aktuální vlna onemocnění se týká podle krajské hygienické stanice především tří jihlavských základních škol.
„Jedná se o křesťanskou základní školu, Křížovou a Seifertovu,“ poznamenala Dvořáková s tím, že příušnicemi onemocněli především žáci druhého stupně, nejčastěji ve věku jedenáct až čtrnáct let.
Jednotlivé školy již dostaly od krajských hygieniků doporučení, jak při výskytu onemocnění postupovat.
Na základní škole Křížová se onemocnění týká jedné třídy, kde se infekce mezi dětmi šíří.
„Tam jsme informovali rodiče dětí přímo prostřednictvím žákovské knížky. Na webu školy jsme pak zveřejnili informace o tom, jak nemoci předcházet a co dělat při prvních příznacích onemocnění,“ řekla ředitelka školy Jana Nováková.
Nešvarem je sdílení lahví s pitím, skleniček, příborů a lžiček
„Apelujeme i na rodiče, aby do školy nebo do kolektivu neposílali děti, které již mají první příznaky,“ připomíná krajská epidemioložka.
Příušnice jsou vysoce infekční onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí - tedy vzduchem. Další formou přenosu jsou sliny. „Velkým nešvarem u dětí je sdílení lahví s pitím, skleniček, příborů, lžiček. Toho by se měly vyvarovat,“ zdůrazňuje.
Nemoc se projevuje 12 až 21 dnů od nákazy zvýšenou teplotou, únavou a zduřením příušních žláz. Nemocní si stěžují na bolesti ucha a bolest při polykání. Infekční jsou sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy.
Většina případů tohoto onemocnění se zvládne v domácím ošetření. Existují však případy s vážnými komplikacemi, které je nutné řešit pobytem v nemocnici.
„Komplikacemi příušnic může být u mužů zánět varlete, ale vyskytnout se může i zánět mozkových blan a někdy i zánět slinivky břišní,“ dodává epidemioložka Dvořáková.
Věk nemocných se posunul, má by se tomu přizpůsobit vakcína
Nejvíc zasaženou skupinou jsou podle ní děti a mladiství ve věku od 13 do 19 let. Dříve byly příušnice takzvanou dětskou nemocí, kterou děti prodělaly nejčastěji v období mladšího školního věku a poté získaly celoživotní imunitu. Jenže od roku 1987 se začalo proti příušnicím plošně očkovat a věk nemocných se posunul.
„Po nějaké době od očkování dojde k takzvanému vyvanutí imunity a protilátky v těle nejsou dostatečné,“ vysvětluje Dvořáková, proč nemoc mohou dostat i lidé očkovaní.
Naděje nyní epidemiologové vkládají do nové vyhlášky upravující očkovací kalendář. Ta začne platit od Nového roku. Podle vyhlášky se bude druhá dávka vakcíny proti příušnicím podávat později, tedy až mezi pátým a šestým rokem života. Dosud tomu bylo kolem druhého roku dítěte. Tím by se působení vakcíny mělo prodloužit.
Poslední vlnu onemocnění příušnic zažila Vysočina letos na jaře. Od začátku roku do poloviny dubna jimi onemocnělo 139 osob ve věku od 13 do 19 let.
Epidemie se dotkla i šesti mládežnických týmů fotbalistů FC Vysočina. Na 120 mladých fotbalistů se kvůli tomu nesmělo účastnit tréninků, zápasů a soustředění. Vedení klubu muselo nechat dezinfikovat šatny a společné prostory. Loni na epidemii příušnic doplatil druholigový tým hokejistů HC Pelhřimov. Klub musel kvůli epidemii úplně vypustit závěr soutěže.
