Na letošní jaro nebude šéf druholigových hokejistů HC Pelhřimov Aleš Kučera vzpomínat rád. Jeho klub totiž musel kvůli příušnicím vypustit závěr soutěže.
„V týmu nám onemocnělo šest hokejistů, u dalších dvou se nemoc neprojevila naplno. Okamžitě šli do karantény, lavice i celou šatnu jsme vydezinfikovali, lahve s pitím jsme rovnou vyhodili. Přesto jsme kvůli této epidemii nemohli soutěž dohrát. Celý rok práce přišel na zmar. Nic podobného nepamatuji,“ popisuje situaci v klubu Kučera.
Příušnice se sice šíří kapénkovou infekcí, ale také slinami. „Velkým nešvarem hlavně u sportovců je sdílení lahví s pitím. Tím se nemoc také šíří,“ upozornila krajská epidemioložka Alena Dvořáková.
Nemoc mohou po „vyvanutí imunity“ dostat i očkovaní
Pelhřimovští hokejisté v tom však nebyli sami. Tři sta osmdesát letošních případů nemocných příušnicemi je v kraji oproti stejnému období loňského roku téměř čtyřnásobný nárůst. Za 1. pololetí loňského roku totiž lékaři evidovali „jen“ sto případů.
Počty pacientů s příušnicemi na Vysočině1. pololetí 2015 100 případů Nejvíce na Havlíčkobrodsku 47 a Třebíčsku 27 1. pololetí 2016 321 případů Nejvíce na Havlíčkobrodsku 131 a Pelhřimovsku 121 Vývoj v posledních 3 měsících Červen 75 případů červenec 41 případů srpen 27 případů Zdroj: Krajská hygienická stanice |
Epidemie tohoto onemocnění se Vysočinou šířila od loňského podzimu. Přes léto ji podle očekávání přibrzdily prázdniny. V červnu měli epidemiologové hlášeno 75 nemocných, v červenci 41 a v srpnu číslo kleslo na 27 případů. Onemocnění se totiž šíří nejčastěji v kolektivech. Inkubační doba je 18 dní.
Dříve byly příušnice takzvanou dětskou nemocí, kterou děti prodělaly nejčastěji v období mladšího školního věku. Od roku 1987 se ale začalo proti příušnicím plošně očkovat a věk nemocných se posunul.
Nejvíce zasaženou skupinou tak jsou podle Aleny Dvořákové právě mladí ve věku od 15 do 25 let a to i ti, kteří byli očkovaní.
„Po nějaké době od očkování dojde k takzvanému vyvanutí imunity a protilátky v těle nejsou dostatečné,“ vysvětluje, proč nemoc mohou dostat i lidé očkovaní.
Příušnice se zpočátku projeví jako chřipkové onemocnění. Začínají únavou, bolestí svalů a kloubů. K tomu se postupně přidá horečka přes 38 stupňů Celsia a dojde k bolestivému zduření příušní žlázy. To je mírná forma onemocnění. Někdo může mít ale i komplikovanější průběh.
„Nejčastější komplikací u mužů je zánět varlete, který může vést až k neplodnosti. Dále to může být meningitida, ale ta je méně častá,“ dodala Dvořáková.
Nejhorší situace od roku 2006
Pacienti se léčí zpravidla doma ale měli by zůstávat v karanténě. Jen nemocní s těžkým průběhem nemoci jsou hospitalizováni na infekčních odděleních nemocnic. Například na Havlíčkobrodsku měli největší počet nemocných příušnicemi letos v červnu.
„Většina onemocnění měla lehčí průběh, pouze v pěti případech byla s komplikacemi v podobě zánětu varlete. Ale i to se obešlo bez trvalých následků,“ popsal situaci Ladislav Koblížek, vedoucí epidemiologického oddělení v Havlíčkově Brodě.
Po prodělání onemocnění by měly být v těle přítomny celoživotně protilátky. Jedinou ochranou jak se nemoci vyhnout, je nechat se znovu přeočkovat. Do toho se však dospělí příliš nehrnou.
„Zájem je opravdu minimální. Vakcína je na objednání,“ poznamenal lékař Petr Svačinka z jihlavské ambulance očkování a cestovní medicíny.
Vysoký počet nemocných příušnicemi netrápí jenom Vysočinu, ale i další kraje. Hygienici napočítali už přes 4 tisíce nemocných. Letošní výskyt onemocnění je nejvyšší od roku 2006. Vůbec největší výskyt nemocných je v Jihočeském kraji. Hned v závěsu jsou Královéhradecký kraj a Vysočina.
