„Myslím si, že každý, kdo se v létě projde po pelhřimovském náměstí, které je rozpálené doslova jako pánvička, by alespoň kousek stínu uvítal. Ostatně pozitivní funkce stromů ve veřejném prostranství je všeobecně známa, hlavně v dnešní době klimatických změn, kdy letní teploty stoupají a míra sucha se stále zvyšuje,“ vyjádřil se k záměru Zdeněk Jaroš, místostarosta Pelhřimova.
I když se podle jeho slov setkává také s názory, že nová zeleň zacloní kašnu, architekturu nebo třeba pohled na kostel, převažují spíše kladné reakce. Na toto téma se již uskutečnilo i jednání města s odborníky.
„Ti seriózně a profesionálně posoudili záměr. Dle vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) není důvod bránit výsadbě stromů na náměstí, je však velmi důležité zvolit vhodnou výsadbu a vzít v potaz také inženýrské sítě, které jsou pod povrchem. Výsadba stromů má totiž v jejich blízkosti svoje přísná pravidla, protože kořeny nesmí do sítí zasahovat,“ vysvětlila Andrea Unterfrancová, mluvčí pelhřimovské radnice.
Právě z tohoto důvodu zvažuje radnice pouze dřeviny s kořeny v balech. „Stromy by díky tomu nikdy nedosáhly takových rozměrů jako stromy pevně zasazené do země, kde mají kořeny možnost volně růst. K výsadbě se však musejí ještě vyjádřit odborníci na zeleň a městský architekt,“ konstatoval Zdeněk Jaroš s tím, že vybrány budou muset být i takové druhy a typy dřevin, které během pár let nevyrostou do neúměrné výšky.
Stromy zachytily fotografie už z roku 1870
Na radnici se chtějí zaměřit i na výměnu některých stávajících stromů v ulici Růžová v centru města. Důvodem je právě působení jejich kořenového systému na komunikaci – ta je kvůli neblahému dění pod povrchem plná boulí.
Že se zeleň na náměstí, které je součástí Městské památkové rezervace Pelhřimov, hojně vyskytovala také v dávné minulosti, dokládají historické záznamy, pohlednice a fotografie.
„Stromy na náměstí a v jeho nejbližším okolí rostly téměř od nepaměti – počítáno od nejstarších existujících fotografií z doby kolem roku 1870, nebo se znenadání objevily, aby po několika desítkách let opět zmizely,“ popsal Rostislav Čech, pedagog pelhřimovského gymnázia a také dlouholetý sběratel historických pohlednic.
Do první skupiny podle něj náleží oboustranné stromořadí v proluce před bývalým zámkem. Dva stromy dokonce rostly i v těsné blízkosti muzea. Jejich kořenový systém poškozující základy historických budov byl však hlavním důvodem, proč při obnově domů jednotlivé stromy postupně mizely.
„To čtyři lípy u kašny byly vysazeny koncem dvacátých let vždy směrem do odpovídajícího rohu náměstí. Lípa směrem do jihovýchodního rohu ale uschla a musela být vysazena znovu,“ přiblížil Rostislav Čech s tím, že z období první republiky tak existují rovněž pohlednice se zachycenými pouze třemi lípami. Jelikož ale i jejich kořeny poškozovaly podloží kašny, byly všechny tyto dřeviny v roce 1970 pokáceny.
Památkáři zatím návrh na změnu nedostali
Ačkoliv ohledně budoucí výsadby nové zeleně na Masarykově náměstí proběhla již zmíněná informační schůzka všech dotčených stran, Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči zatím na stole žádný konkrétní návrh řešení zeleně v centru Pelhřimova nemá.
Nebylo k němu tudíž vydáno ani žádné stanovisko. „Vyjadřovat se budeme až ke konkrétní dokumentaci týkající se zeleně v Městské památkové rezervaci Pelhřimov,“ informovala Ilona Ampapová, mluvčí telčské pobočky NPÚ.
Kromě návratu stromů na náměstí plánuje radnice také obnovu veřejného osvětlení a městského mobiliáře v centru města. „Některé lampy jsou už skutečně vysloužilé a jejich výměna je nezbytně nutná. A i mobiliář už si zaslouží obnovu,“ dodal k budoucí podobě náměstí i jeho nejbližšího okolí místostarosta Jaroš.
