Chovatelé si od nově složeného páru v roce 2016 slibovali především mláďata. Veškeré snahy o alespoň společný pobyt obou zvířat v jedné expozici však končily fiaskem.
Mezi šelmami létaly údery, přibyly šrámy a tekla dokonce krev. Chovatelé je museli od sebe odhánět proudem studené vody.
Samec, kterému pracovníci zoo mezi sebou přezdívali „zabiják“, musel dostávat léky na uklidnění. Zoologové dokonce uvažovali o výměně zvířete.
„Měli jsme tady tygřici, která napadala samce, ale jenom při snaze o páření. Zatím jsme tady ale neměli zvíře, které by toho druhého chtělo zabít hned po vypuštění do společného výběhu,“ vykládal v prosinci roku 2016 současný ředitel zoologické zahrady Jan Vašák.
„Musím se poradit s veterinářem, zda by nezabrala homeopatika. A spojím se i s koordinátorem chovu, abych zjistil, zda by připadala v úvahu i možná výměna zvířete,“ přemýšlel tehdy.
Samice se samce bála, utíkala. Jeho to stimulovalo k útoku
O tři roky později je všechno jinak a vše tak nějak míří k nečekanému happy endu. Zaman zůstal v Jihlavě a teď to dokonce vypadá, že by se zahrada konečně mohla dočkat vytoužených koťat levhartů perských.
„Myslím, že to je velmi reálné. Předpokládám, že by to mohlo vyjít v příštím roce, pokud tomu nebudou bránit nějaké zdravotní indispozice,“ je přesvědčený Vašák.
Soužití problematického páru se časem zklidnilo a obě zvířata teď spolu dobře vycházejí. Základem úspěšného chovu je podle ředitele Jana Vašáka kvalitní socializace mláďat.
A to nejenom fakt, aby zůstávala delší dobu u matky, ale také aby se zavčas seznámila i s jinými zvířaty svého druhu. Ředitel Vašák o této problematice přednášel na nedávném kongresu a jako příklad udával právě příběh této dvojice levhartů.
„Samec byl osm let sám, bez kontaktu s jiným levhartem. Naše samice byla zase strašně dlouho pouze s matkou. Bála se ho, utíkala a jeho to zase stimulovalo k útoku,“ vysvětluje okolnosti, které zřejmě zapříčinily dané trápení.
Zatím poslední levhart perský se v Jihlavě narodil v roce 2009
Vašák je přesvědčen o tom, že pokud se zvířata mají udržet v reprodukci, mají chovatelé nejdéle pět let na to, aby se v zahradě poprvé rozmnožila.
„Pokud budeme tento čas uměle prodlužovat, zaděláváme si na komplikace, podobně jako tomu bylo v tomto případě levhartů. Základem je dobrá socializace mláďat,“ je přesvědčený.
Geneticky cenný samec Zaman přišel do Jihlavy v roce 2016 jako desetiletý. Jeho partnerce Saše bylo v témže roce sedm let.
Poslední mláďata levharta perského se v jihlavské zoo narodila v roce 2009. Jedním z dvojice koťat je právě současná samice Saša.
Levhart perský je jedním z největších poddruhů levharta skvrnitého. Žije v severním Íránu, východním Turecku, na Kavkaze a v západním Afghánistánu. K oblíbené kořisti patří koza, muflon, zajíc, ale je schopen ulovit jakoukoliv kořist až do velikosti koně. Období páření bývá zpravidla od poloviny ledna do poloviny února.
Levharty perské najdou návštěvníci jihlavské zoo běžně v Himálajském pavilonu. V současné době probíhá rekonstrukce levhartího výběhu za téměř dva miliony korun. Ten venkovní dostal nové bezpečnostní zasíťování a úprav se dočká i střecha a dispozice uvnitř ubikace. Práce by měly trvat do konce listopadu. Pak se obě zvířata, která svou expozici musela dočasně opustit, opět vrátí do výběhu.
